Jsem stále ještě tak trochu elektrotechnicky vzdělán a kromě toho vím, že v noci slunce nesvítí vůbec a v zimě dost málo. Někdy skoro vůbec ne. Přesto jsou solárníci plni optimismu a píší: Kdo se bojí informací o jaderné energetice? Je to jako v románu Aldouse Huxleyho THIS BRAVE NEW WORLD. Bude to úžasné. V tomto novém krásném světě přijede řada elektroautíček k solární elektrárně, tam se připojí na stejnosměrný výstup elektrárny a budou cucat ten skvělý, životadárný zelený proud?


A jejich šoféři tam mezitím budou čekat nebo se solárním autobuskem nechají rozvést do práce. Moc mě to zajímá, jak to bude fungovat, jak to bude organizováno. Ale já už to tuším. Zdálky to bude jistit hezky pěkně funící a kouřící, CO2 bohatě plodící hnědouhelná elektrárna (jaderné jsme mezitím zrušili), ale směrnice o energetické účinnosti EU bude na papíře nepochybně naplněna

Zdroj: Blog autora