Přesně před 77 lety, dne 15. března 1939, začala německá vojska v noci nad ránem překračovat hranice druhorepublikové ČSR. Historická videa zachycují porobu českého národa do takové surové míry, že dnešním politickým elitám není doporučováno, aby tato videa byla prezentována, protože mají příliš mnoho podobenství ve vztahu k současné servilitě české vlády k Bruselu a k Washingtonu a lidé by se mohli dovtípit, že se vlastně v politice ohnutých gumových zad českých politiků mnoho nezměnilo.
Tento černý den českého národa jako den vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl po roce 1989 postupně upozaďován v seznamu důležitých výročí. Státní elity, organizace a média dnes už toto kritické datum přecházejí naprostým mlčením. Mediální mainstream typy iDnes.cz nebo Lidovky nemají nikde ani slovo o tomto výročí. Představitelé vlády jsou zalezlí v úřadech, bojí se lidu a mají moc práce s jinou nadcházející okupací, tentokrát v podobě migrantů, kterým už česká vláda vyhlíží budoucí ubytování.
Ještě není celému dni konec, ale Česká televize nepřipravila k dnešnímu dni ve svém programu zhola nic. Na jedničce od 20.00 hodin bude „zábavný“ pořad s Donutilem (to je ten, co na ČT předčítá dětem Snědulku), dvojka má nachystané letecké katastrofy. Po nějakém tématickém pásmu k výročí 15. března 1939 není nikde ani vidu, ani slechu. Nebývalo tomu tak vždy. Bývaly doby, kdy ČT plnila svojí veřejnoprávní službu ve vztahu k národu dobře.
Proto naše redakce AE News přináší alespoň několik videí, které připomínají tragický okamžik českého národa. Nesmí se zapomenout na chvíli, kdy nepřítel byl v důsledku poroby označován jako protektor, stejně jako dnes jsou americké okupační svazy v Evropě označované za protektory před zlým Ruskem. Podobenství porobeného národa přetrvává, jenom je mediálně zobrazováno v digitálním formátu barevně, ale tanky a obrněná technika protektora se po republice přesouvá stejně svévolně, jako kdysi německá pásová a obrněná vozidla. I tehdy se lezlo na střechu Pražského hradu a vyměňovala se standarta, i když tehdy jí ještě nenahradili za trenky, ale za jinou vlajku. To udělali až „čeští“ vlastenci o 76 let později. Dokonce i nacisté měli více úcty k sídlu prezidenta, než jistí zkrachovalí umělci dnes.
Jako tehdy, i dnes se hovoří o jednotě s protektorem, o stejných cílech a stejných úkolech. Podobenství poroby přetrvává. Poslech svobodného rozhlasu a čtení svobodných tiskovin (alternativy) se zakazuje. Je jasné, že mainstream nemůže 15. březen 1939 mediálně připomínat, protože by to bylo sypání soli do stále otevřené rány, která je stále přítomná a nehojí se.
-VK-
Šéfredaktor AE News