Sýrie – Kurdové zítra vyhlásí federaci! O syrském rozhodnutí Putina věděli tři lidé: Šojgu, Lavrov a Kissinger. Evropo, zoufalý Erdogan tě zavalí uprchlíky. Putin USA: „Až budu chtít znát váš názor, řeknu vám ho“

Neuplynul ani den od chvíle, kdy Rusko k šoku celého světa ohlásilo odchod ze Sýrie a je tady další zpráva z kategorie šokujících: „Kurdové na severu Sýrie vyhlásí federaci“. No, blik –  konečně kamínek, po jehož vložení mozaika dostává podobu!  Aby nebylo málo, současně se objeví zpráva, že Sergej Lavrov chválí kanál RT za to, jakou práci odvádí v upozorňování na situaci tureckých Kurdů. Čímž zde máme v souhrnu odkaz na ty dvě země, které v poslední době nejvíce plní stránky novin: Sýrii a Turecko.  K tomu si předejme Irák, ve kterém celé blízkovýchodní dění vznikem tvz. ISIL začalo a k tomu Írán, přes který došlo k vrcholu blízkovýchodního dění loňskou jadernou dohodou světa s Íránem (a po ní ke zrušení anti-íránských sankcí). K tomu nezapomeňme na Libyi, která opět začíná být aktuální (snad symbolicky v ní má být celé dění ukončeno) a k tomu si přidejme nejen nastupující význam Číny, ale – a to především – islamizaci Evropy.  A všechny kamínky najednou tvoří mozaiku, tzn. komplexní obrázek naší současnosti. Jistě, ještě v ní chybí Ukrajina, ale ta už je součástí zcela jiné mozaiky – mozaiky, ve které jde o Rusko (a mozaiky mnohem významnější, protože přes něj jde o Lidstvo coby celek!).

Obama: „Rusko musí dát na náš názor“. Putin: „Až budu potřebovat váš názor, řeknu vám ho“

Ale po pořádku a má-li být současnost pochopena, tak z vyšší perspektivy. A to znamená začít u tzv. globálních elit (GP).

Největším problémem světa je „americký styl“ života. Jak jej zastavit? Řešení nabízí Východ!

Šetřící žárovky, šetřící vysavače, šetrné splachování, sociální byty, ekologické zateplování domů, ekologické konference – uvědomuje si někdo, že za vším stojí likvidace amerického stylu života, který lze nazvat také konzumním stylem života? A že jde o styl života, který se globalisté rozhodli zastavit jako nežádoucí, neboť z lidstva vytvořil tvory, kteří – slovy Pjakina – „planetu žerou jako sarančata“?

A protože planetě nejvíce škodící kulturou je kultura euroamerická (a klidně si za to dosaďme označení „křesťanská kultura“, k čemuž já dodávám, že je to ta nejhorší kultura, která kdy na světě byla, což ale zřejmě byl účel jejího vytvoření!) a protože tuto kulturu nejde předělat, rozhodli se globální vůdcové (GP) ji zrušit – vyměnit.

Dlouho zastávám názor, že není lepšího prostředku, jak sjednotit davy napříč hranicemi, než je náboženství. A náboženství je proto prostředkem, kterým globální vůdcové (GP) mohou nejlépe manipulovat davy. Od dávných jsou proto národy ovládány na jedné straně křesťanstvím a na druhé islámem (že obě náboženství byla uměle vytvořená, to by bylo na jiný článek), pro současnost však je důležité to, že zatímco křesťané mají ysoké nároky na konzum a tedy spotřebu přírodních zdrojů, muslimské potřeby jsou v tomto směru minimální. A proč tedy předělávat křesťany, když mnohem jednodušší je vyměnit je za muslimy!  A tím se dostáváme k islamizaci Evropy a ke globaliční politice, jejíž vrcholnou představitelkou je Angela Merkelová. Ale pozor, protože to není celé – od dob křesťanství lidstvo nevynalezlo lepší ideologii, než je marxismus (více např. zde) !  Což můžeme shrnout asi tak, že konečným cílem není vítězství islámu nad křesťanstvím, ale vítězství marxismu (ateismu) nad všemi náboženstvími! Základní otázka ale zní, jak provést obojí, tzn. 1) zrušit „nenažrananá sarančata“ křesťany (tedy Evroameriku)  a  zároveň zrušit i islám (a s ním tedy hlavní centrum zbytku Osmanské říše, udržované od konce WW1 i WW2 – Turecko).

I vznikl plán na překreslení hranic Blízkého východu, který zabije dvě mouchy jednou ranou: 1) přistěhovaleckou politikou zruší nenažranou křesťanskou kulturu Evropy (totéž se přistěhovaleckou politikou má stát v USA) a 2) přes Írán bude ve světě zavedena ideologie islámu a následně pak přes Čínu (a její spojenectví s Íránem) konečná ideologie celosvětového marxismu (opakuji se, že není náhoda, že v Číně se setkaly dva základní -ismy 20. století, kapitalismus a komunismus). Tzn. ateistická ideologie, ve které nikdo nebude potřebovat peníze (bude stačit čipování?), ve které si všichni budou rovni (základní příjem?)  a na zeměkouli nastane to, co jehovisté-marxisté-komunisté na každém rohu propagují jako „Ráj na Zemi“.

Za území a především za národ, přes který má k této globální změně dojít, byli vybráni Kurdové. Budu se opakovat, že je to národ, který vyznává kult Slunce a satanismu a že je to národ, který je stále nejhustěji osídlen na území kolem kořenů naší biblické kultury – kolem hory Ararat, na které měl přistát Noe po tzv. Potopě světa.  Že je to národ, který uctívá kult Adama (homosexualita?) a že v souhrnu je to národ, který může přinést příští vůdčí světovou ideologii a s ní jak tolik zmiňovaný kult Slunce (sluníčkářů) a satana, tak následně i vstřícnost vůči marxismu. Protože v souhrnu je to národ, který uctívá nejen nejstarší, ale nemá problém ucitívat všechna náboženství světa  

Zájmem globalistů je vznik Kurdistánu – pouze Rusko to pochopilo. A GP pochopil, že USA jsou tupé a že bez Ruska to nepůjde!

Shrňme si, že globální vůdcové už dlouho pracují na tom, jak zastavit to, co se jmenuje „věčný růst“. Za tím účelem vymysleli marxismus a přes Lenina jej jako na první zavedl na Slovany s tím, že z Ruska bude zaveden na celou Evropu. A to především s pomocí Německa, ve kterém vznikl, resp. s pomocí německého spojence – Francie, kde mu za tím účelem předtím posloužila jak Francouzská revoluce, tak potažmo i Napoleon. K tomu si doplňme, že marxismus = v podstatě sionismus. A k tomu si doplňme, že to byl Stalin (a tzv. „stalinismus“), kdo toto snažení nejen v Rusku (SSSR), ale i v části Evropy zastavil. Výsledkem aktivit Stalina bylo, že marxistické „zastavení růstu“ se nekonalo, ba naopak stalinovský socialismus dovedl svět ke zrychlení tempa jeho růstu tím, že dvě největší velmoci spolu soupeřily. A to až natolik, že Rusko (SSSR) předběhl USA – když ne jinak, tak zcela jistě v kosmických programech. Stalin způsobil to, co lze z pohledu globalistů (a z pohledu jejich zavádění marxismu) nazvat jako zpoždění.

Svým způsobem ke zpoždění v zavádění celosvětového marxismu přispěl i Hitler, na kterého se sázelo stejně jako na Napoleona a Lenina, ale který neuspěl nejen tím, že v první fázi si porozuměl se Stalinem především v otázce antisionismu a proto i v otázce Polska (nemluvě o tom, že kromě Slovanů a židů vraždil i svobodné zednáře, k čemuž v roce 1943 měl iniciovat vznik tohoto filmu), ale který opět neuspěl především tím, že stejně jako Napoleon narazil na Rusi opět Moskvou (dokonce na stejném místě).  Stalin i Hitler udělali marxistickým globalizačním  zájmům čáru přes rozpočet tím, že 1) v případě Stalina musel GP přistoupit na kompromis, že nikoliv marxismus, ale stalinismus bude velet půlce Evropy a 2) v případě Hitlera bude muset počkat nějakých cca 50 let, než se zapomene na zvěrstva fašismu natolik, aby mohlo dojít k novému sjednocení Německa tak, aby velké Německo opět stálo v čele dalšího pokusu jak o sjednocení Evropy, tak opětovného tažení na Rusko. V souhrnu ovšem v čele opětovného pokusu o zavedení marxismu jak v Evropě, tak v Rusku! A možná i ti, kteří nerozumí rusky, pochopí i jen vizuálně, o čem je ruské video „Zákon času – třetí stupeň ovládnutí lidstva“ a pochopí, o čem je současné překreslování dějin:

Dávno tomu museli globální vůdcové nejen dlouhodobě připravovat tzv.  disidenty, ale především počkat na „správného“ vůdce v Rusku. A ten přišel až s Gorbačovem a s jeho Perestrojkou, předtím ještě s Lechem Valesou (o kterém je stále více odhalováno, že to byl příslušník KGB). V neposlední řadě si ale globální vůdcové museli počkat i na „správného“ papeže, kterým se stal globalista Polák Jan Pavel II.

Přes veškeré snahy však zájmy globalistů o zavedení celosvětového marxismu nabraly takové zpoždění, že ekonomický růst („lidstvo jako sarančata“) se jim vymkl z rukou. Ba co je mnohem horší – z rukou se jim vymkly USA, které vůbec nepochopily o čem je plán „Sedm zemí do pěti let“. A že jeho výsledkem nemají být zájmy USA, ale zájmy globálních vůdců. Spojené státy nepochopily, že vytvářením Kurdistánu nejde o ně, ale o ukončení osmanských ambicí Turecka na straně jedné a především o ukončení evroamerické, tzn. křesťanské kultury na straně druhé. A o obojí tak, že přes Turecko a přes uprchlickou vlnu v Evropě.  A to vše dohromady znamená nejen ukončení křesťanství, ale i ukončení  dosavadní dominující podoby islámu – tedy konec sunnitů v čele se SA  (a jejich spojence USA) a naopak nástup šíitů v čele s Íránem (a jeho spojenců, ať už to v budoucnu bude Čína, jak si přeje GP, či Rusko, které do hry vstoupilo přes Sýrii a slovy Putina větou : „Jestli draka neizbežna, nado biť pervým“ ).

Než se z této velmi široké časové perspektivy vrátím do konkrétna a do současného dění kolem Turecka a Sýrie a s nimi k roli Ruska a k roli Kurdistánu, musím opět připomenout svůj dávný článek, ve kterém jsem – dle mého – popsala celou pointu doby po roce 1989, a to článek s plánem „Sedm zemí do pěti let“, na který od jeho sepsání už jen různě navazuji. V něm jsem popsala jak energetický význam Íránu a v souvislosti s energetickými trubkami i význam jak Ukrajiny a Turecka, tak i význam Kurdistánu, který má obě tyto země jakožto zásadní evropský energetický uzel nahradit. Ale především chci upozornit na mapy o překreslování hranic Blízkého východu, které jsem umístila do závěru zmiňovaného článku.

Z nich je totiž maximálně zjevné, jak už dávno tomu vznikl plán na vytvoření Kurdistánu, jehož hranice mají zahrnovat přesně to území, které ovládl tzv. ISIl a které „náhodou“ zahrnuje přesně ty oblasti, které oplývají největšími zdroji ropy – plus ropnými terminály.

Na toto téma jsem od té doby psala mockrát, naposledy obšírně v článku „Schyluje se k boji buď anebo“  , ale na stejné téma jsem psala i zde.  A dnes zde máme dvě zásadní zprávy – první, že Rusko odchází ze Sýrie a druhou, že Kurdové na severu Sýrie se chystají vyhlásit federaci. Ač se to nezdá, obě zprávy spolu velmi souvisí (ba co víc, velmi souvisí i s uprchlickou krizí v Evropě a s politikou Angely Merkelové, protože obě velmi souvisí s Tureckem). Průšvih je, že kdo není schopen širokospektrálního pohledu na celé dění, ten nechopí, jak všechny události navzájem souvisí. A protože toho nejsou schopny ani USA, nelze se divit, že ani náhodou toho nejsou schopni politici EU, české (obzvláště našeho Zaorálka, který poslední dobou „perlí“, seč může) nevyjímaje!

Kdo věděl o syrském kroku Putina?

Když se vrátíme do doby, kdy Rusko do Sýrie vstoupilo, tedy do 28. října 2015, kdy Putin pronesl svůj projev na půdě OSN, po kterém došlo k jeho zcela soukromé schůzce s Obamou a když postoupíme do současných dnů, kdy Rusko zcela nečekaně ze Sýrie odstoupilo, tak před sebou máme ukázku významu Ruska na světové scéně za vlády Putina. A jestliže nástupu Ruska v Sýrii předcházel nejen Putinův projev,a ale i Putinova schůzka s Obamou, tak odstoupení Ruska ze Sýrie předcházela jiná schůzka – schůzka Putina s bývalým ministrem zahraničí USA, s H. Kissingerem.

Vladimír Putin a Henry Kissinger v Moskvě v únoru 2016

Rozhodnutí Vladimíra Putina o odstoupení ruských jednotek z území Sýrie bylo naprostým překvapením i pro nejbližší okolí. Pouze dva lidé věděli o záměru prezidenta oznámit stažení vojsk – Sergej Lavrov a Sergej Šojgu. Ale existovala ještě třetí osoba, která o tomto rozhodnutí věděla – Henry Kissinger.

Bývalý americký ministr zahraničí letěl v únoru do Moskvy s jediným cílem, jak již psaly stránky „antifašismus“ – zastavit souboj Ruska a Spojených států až k případné jaderné válce. Proto zástupce americké vládnoucí elity přijel do Moskvy navázat dialog mezi ruským prezidentem a těmi americkými elitami, které se rozhodly zpomalit nebezpečné hry Washingtonu kolem Ukrajiny a Sýrie a které hrozily otevřením ozbrojeného konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Co jen svět musel ustát provokací ze strany Turecka sestřelením ruského vojenského letadla! Prvním signálem neoficiální dohody mezi USA a Ruskem se stal slavný projev Obamy, zveřejněný v časopise American Journal of Atlantis. Podle některých zpráv, obsahu tohoto projevu předcházela práce původních tvůrců USA s Barackem Obamou. V něm Obama vysvětlil, že USA přes Ukrajinu vytvořily ropnou zbraň proti Moskvě, ale že to ve výsledku představovalo nejen komplikace pro USA, ale i ohrožení globální ekonomiky. Hra s ropou přinesla  ztráty nejen ropným společnostem, ale i bankám a odnesla je i Saúdská Arábie se svými sobeckými zájmy. Obama všeobecně vysvětloval, že tuto politiku je třeba zastavit poté, kdy byl doveden ke kajícnému projevu, ve kterém se snažil vysvětlit obyčejných Američanům, že lituje, že za USA naletěl takovým bláznům, jakými jsou Erdogan, Sarkozy či Cameron.  A Ukrajinu označil za území v zóně ruského vlivu (zdroj a více).

Pořád ale jsme nejen ve velmi širokospektrální minulosti, ale i v minulosti „podzim 2015 – až únor 2016“. A v tomto pohledu se velmi zásadní událost odehrála 22. (!) února, kdy bylo na území Sýrie oznámeno příměří mezi USA a Ruskem. Toto příměří vcelku v pohodě a bez jakýchkoliv radikálních událostí trvalo až do současného obnovení ženevských rozhovorů o Sýrii. V nich se jako blesk z čistého nebe objevila zpráva, že Rusko se ze Sýrie stahuje. A hned druhý den na to zpráva, že syrští Kurdové vyhlásí federaci. Mapa, o které si přinejmenším v případě Sýrie už i vrabci štěbetají, se tak stále více přibližuje realitě:

Sýrie rozdělená na tři části: alavité, sunnité a šíité. A k tomu sever Sýrie – federace syrských Kurdů 

Ať už to se syrskými Kurdy dopadne jakkoliv, jisté je, že vznik Kurdistánu jde do finále. Je totiž jen otázkou času, kdy se přidají iráčtí, íránští a především turečtí Kurdové (a připomínám dnešní pochvalu Lavrova kanálu RT za to, jako roli plní v upozorňování na osud tureckých Kurdů).

USA to podělaly, proto Rusko zachraňovalo svět

Nyní si celou situaci shrňme. V prvé řadě zde máme staletími se táhnoucí globální moc (GP), která ze všeho nejvíce potřebuje zastavit konzumní styl života, tzn. americký styl, kterým žijí USA a Evropa. Za tím účelem hází evroamerickou kulturu přes palubu a postupně ji mění za primitivní kulturu přistěhovalců – v Evropě i v USA mění křesťanskou kulturu za kulturu muslimskou, v podstatě však má ve finále jít o vytvoření ateistické kultury marxistické (jezuitské – viz jezuita papež František, pocházející z jižní Ameriky).

Evropa jakožto současný mozek světa (hlavní představitel pokroku) je nadále nežádoucí, proto především v ní jde o zastavení růstu, proto tedy o islamizaci a potažmo o zavedení marxismu (opět s Německem v čele o vytvoření Evropského svazu socialistických republik -ESSR). Za tím účelem je potřeba 1) Evropu pro začátek islamizovat a 2) nahradit vůdčí roli USA a Evropy Čínou a Íránem.

Tato změna je možná pouze přes Blízký východ. Proto je potřeba zrušit spojence USA na Blízkém východě a do popředí dostat spojence Číny. K tomu však je nutné finálně využít dávný konflikt mezi křesťany a muslimy a v něm, jak jinak, Turecko, přes jehož Cařihrad-Konstantinopol-Istanbul byl tento globalizační konflikt hrocen už za křižáckých válek.

Prostředníkem, který má spojit křesťanství a islám, ale i satanismus a marxismus, se má stát Kurdistán a Kurdové (nemluvě o tom, jak se na tomto území propojí veškeré největší světové energetické zdroje).

Úkolem vytvoření Kurdistánu jsou pověřeny USA (tento dlouholetý vykonavatel globální politiky, resp. četník světa), ty ovšem nic nepochopily a na Blízkém východě dovedly stav k vyvoláním celosvětové války (viz na poslední chvíli zastavené bombardování Sýrie poté, co údajně Asad použil chemické zbraně)

Rusko, které pochopilo, o co jde, vstupuje do hry nejen v Sýrii 2013, ale i projevem Putina na půdě OSN 2015, což Obama, neschopný si poradit s domácími elitami, kvituje soukromou schůzkou s Putinem.  Další den na to Rusko vstupuje do Sýrie a během půl roku připravuje půdu k tomu, o co globálním elitám jde – ke vzniku Kurdistánu. Mezitím Turecku nabízí záchranu v takovém jeho příštím a nezvratném rozpadu, jaký pro něj naplánoval GP, ale Erdogan je hluchý a slepý a v naději, že na pomoc mu přijdou USA a NATO, Rusko zrazuje (sestřeluje jeho letadlo). O to jednodušeji může Rusko naplnit úkol GP k odstavení Turecka, který USA nejen neuměly, ale jako spojenec NATO ani nebyly schopny splnit.

S pomocí Ruska globální elity realizují další část plánu – jadernou dohodu s Íránem a odstranění anti íránských sankcí. USA nepřestávají Rusku děkovat jak za Írán, tak za Sýrii, ale tím kdo Rusku děkuje, nejsou státní elity USA, ale globální elity USA – pouze ty si uvědomují, že bez Ruska by globální zájmy nenaplnily!

Díky Rusko, ale teď už opět k Ukrajině a přes ní k tobě

Mnozí mají dojem, že Putin řídí Rusko na vlnách globalizace ve stylu NWO a že to, že nedávno v Rusku otevřel největší evropskou mešitu je toho důkazem, dokonce že toho snad je důkazem setkání patriarchy Kiriila s papežem Františkem. Dlouhodobým pozorováním si dovolím tvrdit, že to je veliký omyl! Kdo se na Rusko podívá z hlediska dlouhodobé historie (něco o tom jsem popsala zde), ten by si měl uvědomit, že Rusko jakožto věčný outsider, kterému globalisté určili osud podobný americkým indiánům, se za 1) po Gorbačovi a Jelcinovi zvedlo z odepsaného dna a 2) zvedlo se až tak, že se stalo globálním hráčem, který jediný je schopen pochopit, o co vlastně globálním elitám jde, ba co více, který jediný je schopen představy globálních elit naplnit.

Každý „outsider“ (outsider v uvozovkách, protože když někdo porazí Napoleona, Lenina i Hitlera a dokáže to, co dokázalo Rusko, tak to žádný outsider není!) by se chytil příležitosti konečně to tomu, kdo s ním po staletí hraje ty velké globální šachy, ukázat. A myslím, že přesně to předvedlo „putinovské“ Rusko v Sýrii (a že o to běží i v případě patriarchy Kirilla).

Putin v Sýrii právě odehrál svůj veliký šach, kterému rozumí pouze globální elita. Nic to ale nemění na faktu, že globální elita (GP) – ač vděčná za ruskou roli v Sýrii a v Turecku – se souboje s Ruskem nevzdala a že na šachovnici jménem „Ukrajina“ s ním chystá svou příští hru (viz pět principů vztahů EU s Ruskem, jak je formulovala Mogherini zde či v češtině zde) .

Jak jsem psala v úvodu, to už je zcela jiná mozaika. Ta ale má od dob Gorbarčova a Jelcina jednu zásadní změnu: Rusko přes Sýrii ukázalo, že je mnohem dále, než USA. Což znamená, že je i mnohem, mnohem dále, než Ukrajina, kterou USA řídí!

A evropští politici, kteří přes Ukrajinu jedou proti Rusku a kteří navíc platí Turecku v naději, že tak zastaví uprchlickou vlnu, ba co je nejhorší – pějí na notu USA, toť další evropské neštěstí, srovnatelné s Napoleonem, Leninem i Hitlerem.

-Pozorovatelka-  16.3.2016

PS – Věta v titulku, která je překladem věty úvodního obrázku z úst Putina Spojeným státům: „Až budu potřebovat znát váš názor, řeknu vám ho“  není citací, ale symbolickým vyjádřením, jak Rusko chápe, o co jde, zatímco USA jsou tupé.