Když je státní podnik jako vyšitý, neefektivní, moloch se službami, které připomínají předminulé století a naplněn nekompetentními lidmi, tak se může jmenovat jen Česká pošta. Navíc tento státní podnik spadá pod ministerstvo vnitra, a pokud je ministrem Chovanec z ČSSD, tak se není čemu divit, že to v rámci České pošty vypadá jako v blázinci. Jaký páníček, taková pejsci. Ono zjištění o tom, že pošta v rámci svého působení nabízí i služby, se kterými nemají poštovní činnosti nic společného, bylo pro Chovance šokující. Pro lidi zasvěcené, pak bylo šokující rozhodnutí ministra, že novým generálním ředitelem jmenoval obchodního ředitele, který za ten cirkus na přepážkách, od omalovánek, přes punčochy, až k pojištění, může.

Od velkých obecností k malým detailům, jak Česká pošta funguje. Představte si, nějakou pobočku s pěti přepážkami, kdy na jedné se moří pracovnice z Czech Pointem, kterému rozumí toliko, co kůň kafi. Dále balíkovou přepážku uzavřenou, že prý se zavírá hodinu před uzavřením pošty a pak frontu dvaceti lidí u jediné fungující přepážky. Navíc u této přepážky sedí cosi, co neví o práci za přepážkou vůbec nic. Je jí milejší telefon, nežli čekajících dvacet lidí. Co k tomu dodat? Je jedno, že se jedná o hovor, který je pracovní. A to je kámen úrazu v rámci slušnosti podniku a organizovaní práce.

Zdroj: Loupak.cz

V minulém století, tak do devadesátých let se dalo porozumět faktu, že telefon nevlastnila většina populace. Pevná linka i tehdy byla vzácností a o mobilech se jen snilo. Dnes má v kapse průměrný Čech v průměru nějakého 1,95 mobilního přístroje. A na poště je stále telefonický hovor přednější, nežli klient z masa a kostí ve frontě, tak nějak jako za Franty Klacka. Za toho Klacka to bylo snad i pochopitelné, když se někdo po hodině z telefonní budky na poštu dovolal, pokud nějakou funkční našel. A když se dovolal, tak osobě, která to měla na starosti a nezdržovali tak nikoho.

Ona i ta pošta tak nějak v těch Frantových dobách ustrnula. Dneska nějaký klient s telefonem pohodlně ležící na pupku v obýváku zjišťuje, zdali mu na poštu k osobnímu odběru dorazila poukázka se sociálními dávkami, jelikož raději adresu neuvádí, aby jej věřitelé nenašli. A pracující čekají, čekají a čekají. A zmatená pracovnice pošty s IQ šumícího lesa, raději telefonuje s vyžírkou a hledá jeho poukázku s dávkami. I to je Česká pošta s. p.