Postelový skandál ruské antiputinovské opozice, v pozadí opět USA – aneb jak končí proamerické loutky. VIDEO!

Michail Kasjanov  je ruský politik, který v letech 2000–2004, v době prezidentství V. Putina byl premiérem. Kasjanovova vláda zavedla řadu ekonomických reforem, reorganizovala národní energetickou či železniční infrastrukturu, podařilo se jí snížit inflaci a zvýšit HDP, v roce 2004 jej však prezident Putin s celým kabinetem odvolal.

Hned nato Kasjanov Putina kritizoval za nedostatek demokracie v Rusku. Byl také souzen kvůli nařčení, že jako premiér zařídil levný prodej dvou luxusních sídel u Moskvy spřáteleným firmám. Soud firmám obě vily odebral a Kasjanov označil verdikt za politicky motivovaný. Později se Kasjanov stal jedním z lídrů koalice Jiné Rusko. Ve volbách v roce 2008 usiloval o zisk prezidentské funkce, ústřední volební komise jej však odmítla zaregistrovat jako kandidáta a zdůvodnila to tvrzením, že příliš vysoké procento z dvou milionů podpisů nutných k registraci bylo neplatných. Kasjanov poté ruské občany vybídl k bojkotu voleb a uvedl, že Rusko se definitivně vydalo na cestu „zlodějského totalitarismu s neodvolatelnými a nelegitimními vládci“. 

Na podzim 2008 byl v Praze hostem konference Forum 2000 a byl blízkým přítelem opozičního lídra Borise Němcova, zastřeleného v únoru 2015 (zdroj).

V současnosti je Kasjanov členem ruské opoziční strany PARNAS, která je platformou širší volební koalice a která řeší kandidátku pro nastávající ruské volby. A kolem strany Parnas se nyní rozhořel skandál poté, co na veřejnost unikl video záznam intimních scén Kasjanova s jeho spolupracovnicí a asistentkou Natalií Pelevinovou (39 let).

Celý dokument, odvysílaný ruskou televizí video

Kasjanov je jako politik zdiskreditovaný, protože je ženatý a má dvě děti a aférou je z příštích voleb odstaven, což se velmi hodilo dalšímu z lídrů strany Parnas, Ilju Jašinovi. To však není celé, co video odhalilo.

V posteli se především řešilo, jak odstavit konkurenční opozici – v tomto případě nejen Ilju Jašina, ale především člověka, který je považován za největšího opozičního vůdce v Rusku, A. Navalného.

Podle materiálu, který NTV vybrala a uveřejnila,  v dokumentu Kasjanov a Pelevinová zvažují zbavit se svého současného spojence, opozičního bloggera a právníka Alexeje Navalného. Právě proti němu Kasjanov chce podle záznamů vytvořit „frontu“ a Navalného vliv ve straně umenšit. Pelevinová přitom nazvala Navalného slovy „nacistický hajzl“ a Ilju Jašina opakovaně jako „hovno“. Kasjanov milence slibuje, že se bude snažit ji prosadit do horních míst kandidátky strany do Dumy tak, aby se mohla stát poslankyní Dumy a dostávat výplatu.

V rozhovorech se také mluví o dalších věcech. Kasjanov se s Pelevinovou radí o tom, jak získat peníze od „Chodora“ neboli od miliardáře Michaila Chodorkovského. Pelevinová rovněž Kasjanovi sděluje, že v případě neúspěchu v Rusku by mohla odejít do USA a najít si místo dokonce přímo jako poradce Hillary Clintonové. Na tato slova Michail Kasjanov reaguje: „To mimochodem není špatné… Tam dobře platí.“ Jako další plán zmiňuje naopak Kasjanov, že v budoucnu, pokud se jim nepodaří dostat se do Dumy, by se z ní mohla stát na Západě hlavní reprezentantka ruské opozice v zahraničí.

Hovory o penězích a politice nebyly v intimní diskusi mezi oběma žádnou výjimkou. Kasjanov, majitel celé řady nemovitostí a velkého rodinného sídla, vysvětlil Pelevinové, jak to chodilo v 90. letech, kdy působil ve vysoké politice. Na otázku, zda ruští oligarchové mají „čestně získané peníze“, Kasjanov říká: „Mají peníze, které získali jako výsledek transformace ruské ekonomiky. Myslím si, že to byly čestné peníze.“ Pelevinová se dále ptá: „Takže ukradeno nic nebylo, ano?“ A bývalý ruský ministr financí a premiér odpovídá: „Ukradeno? Ne, nic nebylo ukradeno! Co je to ukradeno? … Koupilo se za pět kopějek… A prodalo se za pět rublů. To není kradení. Jestli je, tak jsem sám zloděj.“ Prý byly tehdy v Rusku dvě kategorie lidí jako Chodorkovskyj, Friedman, kteří „všechno urvali“ a stali se masovými miliardáři. A potom lidé, kteří se stali milionáři tak, že prý poctivě rozprodali státní majetky ve stylu: koupíš za pět kopějek a prodáš za pět rublů. Mezi takové „poctivce“ zařadil Kasjanov sebe.

Kdo je Natalia Pelevinová – nitky vedou do USA

Jak televize NTV v pořadu tvrdí, je Pelevinová občankou Velké Británie, kam její rodina za SSSR emigrovala, a má mít kontakty v zahraničí. V USA měla spolupracovat s místními politiky zainteresovanými v protiruských sankcích a v takzvaném spisku Magnitského. Dokument také tvrdí, že Pelevinová a opoziční akce, které organizovala, jsou placeny ze západních zdrojů, mimochodem přes republikánského senátora Johna McCaina, známého svými negativními postoji k současnému Rusku, či  Billa Browderema z Hermitage Capital Management fondu, který je v konfliktu s Putinovou vládou. Určité svoje kontakty na Washington ostatně Pelevinová v tajném záznamu potvrdila včetně nejasné zmínky o americké CIA.

Natalia Pelevinová, Putin´s shadows v Oslo, květen, 2012:

Uniklý video záznam tak odhaluje mnohem více, než je diskreditace a tím odstavení jednoho nepohodlného lídra před nastávajícími volbami. Jako nejpodstatnější se jeví právě postava Pelevinové a její (pokud je to pravda) pero. Z toho by totiž plynulo nejen to, že ten, který plánoval odstavit své aniputinovské kolegy (Jašina, Navalného), nakonec na odhalení doplatil nejvíce. A že to byla ta nejpodstatnější úloha Peleninové. Co z toho plyne, těžko říct, spekulativně by se ale dalo usuzovat, že antiputinovci dostali přes prsty a to ze směru, ze kterého by to nečekali – z amerického (přesněji z toho nadnárodního amerického – GP).

Jak jinak si totiž vysvětlit, že člověk, který se účastnil Havlova „Forum 2000“, který byl v přízni G.Bushe, který jako anituputinovec byl dokonce byl sponzorem Navalného, je najednou tím, který skandálem nejvíce utrpěl.

Michail Kasjanov a Vávlav Havel v roce 2001

Michail Kasjanav a G. Bush

Ruská opozice – Alexej Navalnyj a Michail Kasjanov (nyní „pornohvězda“ )

Co však skandální video odhaluje zcela jistě je, že 1) odpůrci prezidenta Putina se ve svém zoufalství likvidují navzájem a 2) že odpůrci prezidenta Putina jsou loutkami Spojených států (ostatně, jako vlády ve většině zemí, v evropských obzvláště) a že jakmile neplní, co se od nich očekává, jsou házeny přes palubu (Ukrajina by mohla vyprávět!)

S použitím zdroje: zde

Další zdroje :  zde, zde, zde

Dovětek

Narazila jsem včera na článek „Získali jsme tajnou analytickou zprávu o Andreji Babišovi z prostředí tajné služby“ a nemám na něj názor, protože jak je u článku uvedeno, „nemůže uvést zdroj“. Přesto jsem jej letecky pročetla a zaujala mě především jeho závěrečná část, jejíž obsah sedí na současné dění kolem Putina a ruských oligarchů jako poklička na hrnec. Část cituji bez ohledu na to, že primárně je o Andreji Babišovi a s vědomím, že text není patřičně odzdrojován,  a proto jej vkládám pouze k úvaze. Zde je zmiňovaná část:

Z vývoje v Ruské federaci po odchodu Borise Jelcina a nástupu Vladimira Putina do prezidentské funkce, a zejména z vývoje v posledních měsících lze dovozovat, že došlo z iniciativy Putina k výměně (čistce) na vrcholných mocenských postech ruských speciálních služeb a v policejních strukturách a že bývalé řídící orgány Andreje Babiše v Rusku byly odstaveny od zpravodajských možností. Tomu odpovídá i kádrová výměna na zpravodajských postech, legalizovaných na ruských ambasádách v zahraničí. Dalším efektem tohoto vývoje je ohrožení mocenských pozic a finančních zdrojů rusko-izraelského organizovaného zločinu, jehož špičky již vystupují jako ctihodní podnikatelé (stejně Jako Babiš v posledních fázích své podnikatelské dráhy). Proti těmto skupinám zahájila ruská prokuratura trestní stíhání, někteří jejich představitelé jsou ve vazbě a jiní stíháni jako uprchlí do zahraničí. Klasickým případem je změněný pohled na Falkon Capital, za kterým stojí RAO JES Anatolije Čubajse. Firmu původně ruská vláda doporučila pro deblokaci ruského dluhu vůči ČR i SR (Jozef Čimbora z Falkonu je bývalým dlouholetým kolegou Babiše z PETRIMEXU). Poslední informace z října 2003 je taková, že ruská strana nebude s Falkonem nadále spolupracovat, což sdělila české vládě v souvislosti s deblokací zbytku ruského dluhu vůči ČR.

Jako hlavní důvod Putinova úsilí likvidovat „oligarchy“ se vedle boje o moc (v rozporu s původní dohodou o „dělbě moci“ po Putinově nástupu do prezidentské funkce začali „oligarchové“ podporovat opoziční politické strany a angažovat se osobně v blížící se volební kampani na funkci prezidenta RF) i snaha vrátit do Ruska astronomické finanční prostředky, které odplynuly jejich přičiněním během 90. let do zahraničí. Finanční prostředky potřebuje Putinova skupina na financování zbídačelé ruské infrastruktury a zejména na pozdvihnutí vojensko-průmyslového komplexu, s čímž stojí a padá Putinova pozice – pro úspěch svého počínání musí mít totiž bývalý důstojník KGB Putin na své straně i ruskou vojenskou rozvědku (GRU). Nelze odhlédnout ani od jisté popularity tvrdého postupu proti těm, kdož jsou obecně považováni za zloděje, v předvolebním období. Putin také podporoval současného amerického prezidenta G. W. Bushe při jeho prezidentské kampani proti Al Gorovi, který je společně s Clintonem stykovou osobou rusko-izraelského organizovaného zločinu (jak mj. vyplývá i z dostupných informací FBI) a je významným Bushovým spojencem v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ze zpravodajských informací vyplývá, že roztržka Putina s „oligarchy“ nabývá již takových dimenzí, že Putinovi protivníci usilují o jeho fyzickou likvidaci a k tomuto cíli již vyčlenili obrovské finanční prostředky a aktivizovali teroristické skupiny, mj. i v oblastech Čečenska‚ Gruzie a Severního Irska. Jedním z nástupních prostorů těchto teroristů je i ČR vzhledem k mizivé aktivitě KR služeb a policie. Podle analýz jednoho speciálního policejního útvaru využívají tito protivníci Putina čečenského separatismu k boji proti moskevské vládě a jejich snahou je dosáhnout mezinárodního uznání samostatné Čečenské republiky Ičkerie, odkud by mohli lépe operovat v celosvětovém měřítku (podobně jako z Podněsterské republiky, která je největším exportérem „no name“ zbraní do celého světa). K tomu jsou rozhodnuti páchat teroristické útoky na civilní obyvatelstvo i ve vlastní zemi. Podle vývoje v posledních měsících je však Putinova skupina na vzestupu, zatímco jeho protivníci jsou v defenzívě. K tomu je relevantní sledovat v českých médiích, komu a z jakého důvodu vadí snaha Putinovy administrativy o prosazení práva.

Dle posledních získaných poznatků a po vyhodnocení informací v rámci součinnosti s tzv. spřátelenými zpravodajskými službami bylo potvrzeno, že v měsíci březnu roku 2004 došlo v Bratislavě k jednání Andreje Babiše s emisarem bývalého prezidenta Ázerbajdžánu Heydara Aliyeva, osobou tatarské národnosti Šuchradem Satarovem. Tato osoba v pověření Aliyeva jednala s Babišem o privatizaci české společnosti UNIPETROL, a.s., především o možnosti získání jedné z jejích dominantních součástí, podniku PARAMO v Pardubicích.

Heydar Aliyev je majoritním vlastníkem společnosti TATNĚFT. Tato společnost produkuje tzv. lehkou ropu, pro jejíž rafinaci je plnohodnotně podnik PARAMO uzpůsoben jako jeden z mála v Evropě. Dle některých poznatků západních zpravodajských služeb je Heydar Aliyev úzce propojen na osoby ze Saúdské Arábie cestou jedné ze svých společností se sídlem v Rijádu. Mezi těmito osobami se vyskytují i ty, které jsou v podezření z financování teroristických seskupení, bojujících proti tzv. „západní civilizaci“.

Šuchrad Satarov nabídl v rámci jednání s Andrejem Babišem nejen investiční krytí privatizace společnosti UNIPETROL, ale navíc i provizi ve výši 1 mil. euro za možnost audience u předsedy vlády ČR Vladimíra Špidly. Babiš realizaci audience u českého premiéra Satarovovi přislíbil a následně během několika týdnů výše uvedenou finanční částku od Satarova převzal. Deklaroval to jako nutné výdaje pro korupci nejvyšších představitelů vlády ČR pro získání podniku PARAMO do majetku společnosti TATNĚFT.

S postupem času však k žádné sjednané schůzce představitelů společnosti TATNĚFT u premiéra ČR nedošlo a dle posledních poznatků z počátku měsíce května 2004 přicestovala pod krytím do České republiky skupina zpravodajských důstojníků bývalého prezidenta Ázerbajdžánu Heydara Aliyeva s úkolem vyhodnotit situaci a připravit řešení vzniklé situace. Jejich hlavním koordinátorem je Šuchrad Satarov. Tato skupina je vycvičena a vybavena pro realizaci tzv. „zvláštních aktivních opatření“ (původem odborný výraz ruské KGB), mezi něž se zařazuje i realizace fyzické likvidace určených osob.

Konec citace z článku.

-Pozorovatelka- 13.4.2016