Spojené státy americké (SSA) jako takové, nikdy nikým nezplnomocněny, nepověřeny, nejmenovány, nepověřeny si drze a svévolně přivlastnili roli světového četníka č. 1 a proti vůli národů celého světa (přesněji občanů těchto států, protože řada politiků-rektálních alpinistů s tímto postavením, na rozdíl od svých občanů, loajálně souhlasí) šmírují, prověřují, kontrolují, diktují, vměšují se, ovlivňují a hlavně kritizují a vyvozují závěry a důsledky, kterými se snaží podrývat autoritu vlád států v celém světě. Bohužel, některé vlády na „svodky“ usáckého četníka slyší, protože jim za loajalitu kápne nějaký ten jidášský groš.
V případě Česka je četníkova „svodka“ (více zde) sice poněkud strohá, pouze tříbodová, za to plná nepravd, neřku-li lží a výmyslů, které zdaleka neodpovídají realitě. Tím není vůbec řečeno, že v Česku neexistují problémy, nicméně jsou to problémy naše, české, které nám nikdo, tím méně usácký četník nepomůže vyřešit. Názor většiny představitelů naší politické scény (jedno, z kterého ideologického spektra) se vzácně shoduje na tom, že SSA by si měly zamést před vlastním prahem: samy porušují lidská práva ve vlastní zemi i po celém světě, napadají a rozvracejí suverénní státy, zabíjejí civilisty a přátelí se s diktaturami typu Saúdské Arábie.
Distanc od „svodky“ však takticky projevili B. Sobotka, A. Babiš, L. Zaorálek, M. Chovanec, Bělobrádek stroze prohlásil, že si o tom myslí své. Naopak s pozitivním názorem na usáckou svodku se ztotožnil jak jinak, K. Schwarzenberg a J. Zlatuška (což není nic nového pod sluncem). Pokud by chtěly SSA někomu vytýkat, resp. kritizovat jeho nedostatečnou péči o dodržování lidských práv a svobod, pak by asi sami měly být příkladem, což je ovšem zcela nereálné, protože jsou to SSA, které jak doma, tak v celé řadě států ve světě si z lidských práv dělají „dobrý den“, resp. záminku, jak ten který národ nebo stát pod záminkou demokracie a nastolení dodržování lidských práv dostat jej na kolena, do svého područí (viz Ukrajina).
Jak výše zmíněno, prakticky celá politická scéna se shodla na tom, že pražský zástupce světového četníka Mr. Shapiro to se svými informacemi o stavu lidských práv v českých zemích přepískl. Tedy kromě toho však nutno ještě poznamenat, že se pan Shapiro drze vměšuje do vnitřních záležitostí ČR (je otázka, jak jsou na tom s podobnými četníky v sousedních státech, např. v Polsku, Maďarsku, na Slovensku apod.), což je zcela jednoznačně v rozporu jak s diplomatickými zvyklostmi a etikou, tak s ujednáním ve smyslu OSN. Nicméně, vzhledem k tomu, že se naši politici vzácně shodli na negativním přijetí „svodky“ velkého světového četníka nabízí se otázka, jak s těmito skutečnostmi naloží.
Bývávalo zvykem, že dotčená země, resp. její vláda se proti takovým a podobným způsobům vměšování do vnitřních záležitostí státu ohradila protestní nótou, ve které si vymiňovala, aby se podobné záležitosti neopakovaly. Jistě, byl (nebo je) to jen jakýsi formální protest, nicméně to ale vyjadřuje nezávislost, svébytnost a národní identitu státu, který si, lidově řečeno, nenechá kálet na hlavu a umí se ozvat. Zda jsou toho dnešní schopni politici a vláda ČR, je otázka. Vždyť přece jenom se jedná o „Velkého a silného bratra“, který nám dodává jistotu, který nás chrání před ruským nebezpečím prostřednictvím NATO, který má dnes (v režii NWO) chod dějin s cílem, zachránit (lépe řečeno znemožnit) Evropu, aby ji tak uchránil před ruským a čínským nebezpečí. Nebo se mýlím?
Jiří B a ť a , 14. dubna 2016