Bylo to na spadnutí; Vladimír Putin má řadu let v Číně spolehlivého partnera, od Rady bezpečnosti OSN, až po nové sdružení, jehož tvoří nejsilnější a nejbohatší státy Východu. Spojily se v bezkonkurenční společenství BRICS, proti němuž je EU jen vzdálená chudá příbuzná. Dnes Putin podepíše v Číně rekordní počet smluv a dohod, byť ho čeští závistivci považují za ženicha, co neví, jestli mu nevěsta před oltářem řekne své ano. Západní politici se svými zlostnými sankcemi tak „ostrouhají mrkvičku“. Podpisem dohody o masivních dodávkách ruského plynu Číně se totiž jejich časté pohrůžky energetickým bojkotem Ruska, který by měl být citelným obchodním trestem za politiku Kremlu v ukrajinské krizi, změní jen v další prázdná slova.

Putin a Medveděv se smějí

Putin podepíše v Šanghaji na třicet dohod, když další tucet se ještě projednává. Rekord. Navíc se bude budovat dopravní koridor mezi Ruskem a Čínou přes Kerčský průliv až na Krym. Čína chce na poloostrově vybudovat i přístav a ekonomickou zónu, čímž vznikne nová Hedvábná stezka. Cena za tisíc kubíků plynu pro Čínu je evropská – 350 dolarů. A přes 50 procent ruského exportu tvoří ropa.

Pro ty, kteří nedrželi Rusku palce, špatná zpráva; Gazprom chce za surovinu zhruba o pětinu více, než za kolik ji Čína dostává z Turkmenistánu. Moskva požaduje, aby jí Čína zaplatila 25 miliard dolarů (zhruba půl bilionu Kč) předem; Rusko totiž musí kvůli vyššímu vývozu vybudovat obří plynovod ze Sibiře, který bude stát v přepočtu bilion korun. Obojí bude realizováno s možnými, leč ne zásadními korekcemi. Přání nezdaru „zlatého grálu“ bylo jen otcem myšlenky českých psychopatů. Čínský president Si Ťin-pching předvedl, jak moc si cení vztahů s Putinem tím, že čínský vůdce svou první zahraniční návštěvou loni poctil Rusko.

Poté se zúčastnil zahájení Zimní Olympiády v Soči. Mnozí Západní vůdci na tyto Hry nejeli kvůli kritice ruské historie lidských práv. Naopak, když Putin a Sio spolu 4. března telefonovali o Ukrajině, tak Kreml řekl, že postoje byly „blízké.“ Silná aliance bude vyhovovat oběma zemím jako protiváha ke Spojeným státům. Aliance bude pouhým rozšířením současných trendů úzkých bilaterálních vztahů nejen v infrastrukturách a v investicích, ale i ve vojenských dodávkách: Čína už letos předběhla Německo jako největší nákupčí ruské ropy díky zajištění dohod Rosněftem, který navýší dodávky ropy na východ přes Východní sibiřsko-pacifický ropovod a další procházející Kazachstánem.

Jak napsal New World Order Opposition, pokud by bylo Rusko další fází Západních sankcí izolováno, je tu mj. výhled na rozšíření dodávek ruských tryskových bitevníků Suchoj SU-35 do Číny, o čemž se diskutuje už od roku 2010. Čínu velice zajímají investice do infrastruktur, energií a komodit v Rusku a pokles obchodů se Západem by Moskvu mohl donutit odhodit určité své výhrady k čínským investicím do strategických průmyslů. „Atmosféra by se se Západními sankcemi mohla rychle změnit ve prospěch Číny,“ řekl Brian Zimbler řídící partner v moskevské kanceláři mezinárodní právní firmy Morgan Lewis. Rusko-čínský obchodní obrat v roce 2013 vzrostl o 8,2 procenta na $8,1 miliardy, Rusko bylo ale v roce 2013 zatím jen čínským sedmým největším exportním partnerem a nebylo mezi vrcholnými 10 zeměmi v dovozu zboží. Největším obchodním partnerem je pro Rusko EU, na kterou připadá téměř polovina celého jeho obchodního obratu.

Vladimír Putin s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, když se oba shodli na tom, že je třeba zabránit, aby na Ukrajině obnovily gangy neonacistů genocidu ukrajinských civilistů, rovněž podepíší kontrakt na 38 miliard kubických metrů plynu na 30 let. K dalším smlouvám patří kontrakt na rozšíření moskevského metra, tedy jde o projekt největší dostavby podzemní dráhy v Evropě – 150 kilometrů podzemí dráhy se 70 stanicemi. Čína má nejvíc devizových prostředků na světě, což využívá k investicím; v Africe do těžby surovinových zdrojů, od zlata po diamantu a platinu, v Jižní Americe buduje nové přístavy, aby v nich mohly kotvit i největší čínské nákladní lodě s čínským zbožím.

Ekonomická síla Číny a Ruska vzroste i tím, že do společenství BRICS nyní přibude také Indonésie, země s čtvrtmiliardovým islámským obyvatelstvem, jež nyní vykazuje největší tempa růstu v Asii. V perspektivě se stane jednou z předních zemí světa, domnívají se mnozí experti. Hlas Ruska píše o možném připojení Indonésie ke společenství BRICS, což je ekonomický a politický protipól USA a EU, které tvoří pět států Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika, vzájemně úzce spolupracují v oblasti ekonomické, politické, ale také ve vojenské. Čína se navíc může stát prvním zahraničním zákazníkem, který koupí nejmodernější ruský systém protivzdušné obrany S-400 Triumf. Země skupiny BRICS jsou v současné době vážným hráčem ve světové ekonomice. Podíl jejich obyvatel tvoří 40% světové populace a pětinu světového HDP.

Těchto pět zemí drží zahraniční měnové rezervy ve celkové výši 3,4 bilionu euro. Na seriózní scéně si však Rusko počíná velmi obezřetně a pragmaticky; zahájilo totiž přechod na měnu podloženou zlatem a prezident Putin nařídil okamžité zahájení projektu “Dvouhlavý orel”, který, až bude plně zaveden, způsobí, že veškeré dodávky energie se budou hradit ve zlatě, a tím zruší americký dolar jako globální reverzní měnu, což způsobí kolaps ekonomik USA i EU. Projekt “Dvouhlavý orel” požaduje od Centrální banky Ruské federace, aby zahájila produkci 5rublových zlatých mincí obsahujících 0,1244 trojské unce čistého zlata, o průměru 18mm, s ražbou dvouhlavého orla se štítem a korunou, která se stane světovou alternativou jak k americkému dolaru, tak k euru při obchodování se zásobami energie.

Rusko by tak mělo prodávat domácí produkty – od zbraní až k plynu a ropě – do zahraničí za rubly a nakupovat zahraniční zboží také za rubly nebo za zlato. Je totiž jasné, že Rusko má druhé největší zásoby zlata na světě – 12 500 tun (více než 400 milionů uncí). Projekt Natalka v Magadanské oblasti je pokládán za jedno z největších ložisek zlata na světě, má 32 milionů uncí prokázaných a pravděpodobné zásoby a celkové zdroje 60 milionů uncí, a zahájil výrobu minulý měsíc. Jedna trojská unce odpovídá 31,1 gramům….

Čína je největším investorem rovněž v jihosúdánském ropném sektoru. Jižnímu Súdánu po USA „zařízeném“ rozdělení země v roce 2011 připadla většina ropných nalezišť, k exportu ale potřebuje ropovody a rafinerie, které jsou na území Súdánu. Čínská národní ropná společnost (SINOPEC) investovala v Súdánu, který tvoří třetinu čínských ropných dovozů, dalších třicet miliard dolarů, když vlastní největší devízové zásoby na světě ve výši tří bilionů dolarů. Prostý občan USA si může jen postesknout, že nejbohatší americké firmy se z vývozců staly dovozci, výroba se z USA převedla do Číny, ovšem tam vyrobené zboží se vrací zpět jako Made in China do amerických obchodních řetězců. ČLR poskytla ruské ropné firmě Rosněft a ruskému ropovodu Transněft půjčku ve výši 25 miliard dolarů za příslib dodávek 15 milionů tun ropy ročně po dobu 20 let.

Číňané, aby rychle posílili svoji pozici na evropském trhu, podepsali loni během několika dnů desítky kontraktů na celou škálu produktů – od výbavy letadel a autodílů, až po technologie či mořské produkty a víno. Nejmíň třicet roků tak nebude mít žádný zásadní problém se surovinovými zdroji. Od rud, ropy až po zlato, hliník a uhlí. Svými miliardovými investicemi si zavázala země od Austrálie, přes Severní a Jižní Ameriku, Afriku i Tichomoří. EU nevyjímaje… Čína má dnes nejvyšší světový hospodářský růst, vyrábí nejvíc automobilů, televizorů, ledniček, oblečení i potravin na světě.

V posledních dnech předstihla také světovou jedničku USA v počtu internetových připojení, které nyní činí 221 milion. Nejvíc obyvatel, nejlevnější pracovní síla. Čína je prostě na vlně a Obama jí ze své nedávné devítidenní cestě po Asii vzkázal, že ji nehodlá krotit. O lidských právech a Tibetu pragmaticky ani ťuk, a to nejen ze strany USA, ale též Evropské unie, resp. Zaorálka. Čínská banka China Development Bank poskytla brazilskému obřímu ropnému gigantu půjčku ve výši 10 miliard dolarů za příslib dlouhodobých dodávek ropy Číně. Podobné dohody již podepsala Čína s Ruskem. Celkově Čína investuje do světové těžby ropy přes čtyřicet miliard dolarů…

Inu, mrkvičku ostrouhají také šéfové plynařské mafie Ukrajiny, kteří si pletou socialismus s tržním mechanismem a nechtějí za ruský plyn řádně platit, jelikož nevědí, že ještě včera jimi tolik blahořečená ruka trhu je dnes smete, jak pápéří pampelišek jarní vánek…

Zdroj: Blog autora