Byla to Hazel, ta odvedle. Řekla jsem jí, že Leonard je v koupelně a požádala jsem ji, ať se ozve za několik minut, což udělala. V tomto okamžiku se příběh stává trochu zvláštním. Stojím pár metrů od telefonu a slyším, jak Hazel vříská do sluchátka – slovům nerozumím, ale zní to jako plynulý proud nadávek. Leonard se sluchátkem na uchu prostě jen nehybně stojí a poslouchá.