Česká neziskovka Hate Free Culture, které já osobně přezdívám poslední slovo v názvu na Vulture (sup), rozjela na internetu ve spolupráci s Norskými fondy bizarní kampaň ve stylu Festivalu politické písně Sokolov. Nezávislí umělci mají uveřejňovat hudební a jiná audiovizuální díla s anti-hate tématikou, bojem proti nenávisti, xenofobii a rasismu. Oproti tomuto bylo krákání ukrajinské rehab-feťačky Jamaly v Eurovizi mistrovským uměním. Reakce veřejnosti jsou zdrcující a efekt je přesně opačný. Mezi občany vzniká vůči této provokaci neziskovky obrovská nenávist, která může přerůst v násilí a útoky. A přesně toto je cílem.
V Česku chybí tvrdší a represivnější zákony proti projevům nenávisti vůči migrantům a cizincům. To tvrdí čím díl tím více sluníčkových aktivistů a nejde zdaleka jen o výkřiky do tmy paní Šabatové. Jenže pro přijetí komplexních zákonů na německý způsob chybí politická vůle. Neziskovka HateFree se proto rozhodla, že na to půjde od lesa cestou řízené provokace. První pokus v únoru nevyšel. To byl ten nepovedený pokus se zapálením fěťáckého doupěte s názvem Klinika [1]. Zaměstnanci neziskovky a jejich kamarádi neuměli namíchat správné složení molotov koktejlů a Klinika prostě nechytla a nikdo v ní neuhořel. Kauza se nekonala. Protože šlo o provokaci ze stejného soudku jako s tím pánem od policie v hnědé bundě v Thunovské ulici, tak je jasné, že tudy cesta nemohla vést.
Druhý pokus přišel koncem dubna, kdy do médií pronikla informace o tom, že neznámí vandalové postříkali tzv. Hate Free Zóny (místa a podniky označené nálepkou neziskovky) hanlivými a nenávistnými nápisy [2]. Ani tentokrát z toho žádná kauza nebyla, jako důvod pro činnost legislativy a přijetí „norimberských“ zákonů to nestačilo. Nyní to neziskovka zkouší s prvoplánovou provokací pomocí videí, které jsou natolik šílené, že mohou v některých lidech opravdu vyvolat takovou míru nenávisti, že někdo to už nevydrží a půjde si s chlapci a dívkami z HateFree Culture popovídat ručně stručně. Po zhlédnutí výše uvedeného videa by mně to vůbec nepřekvapilo.
Opravdu nevím, na jak velké částky mají činovníci zmíněné neziskovky uzavřené životní a úrazové pojistky, ale mohl bych si klidně vsadit, že pokud budou v těchto šílených aktivitách a provokacích (financovaných mj. i z peněz daňových „potratníků“) pokračovat, tak to nedopadne dobře. Pokud neziskovka vyzdvihuje video, ve kterém se zpívá, že dotyčný zpěvák „nenávidí nenávist“, tak se dostáváme do šíleného kolotoče, který přebíjí vlastní obsah protivýkřikem, který vyvolá více nenávisti, než cokoliv jiného. Možná by stálo za to, aby neziskovka a její činovníci popřemýšleli nad příčinami nenávisti. To by ovšem vyžadovalo studium psychologie a ne jenom peníze z Norských fondů a založení neziskovky.
Nenávist je z pyschologické hlediska produktem frustrace. Pokud chcete odstranit nenávist, odstraňte příčinu, nikoliv následek. S pochopením kauzality mají problém prakticky všechny neziskovky. Pokud půjdeme do historie a zakořeněné nenávisti vůči Židům, vychází tato nenávist z historické frustrace, kdy Židé nikdy manuálně nepracovali a živili se všeho všudy jen 5 způsoby: Obchodem, lichvou, uměním, politikou a médii. Pogromy postihovaly Židy napříč staletími v Evropě právě kvůli tomu, že jejich etnikum „tylo“ z práce druhých. Tam, kde se lidé lopotili na stavbě silnic a hradů, tam Židé půjčovali groše a prodávali materiál. Staré německé přísloví říká: „Až uvidím Žida se zednickou lžící v ruce…“, což je německá verze českého přísloví „Až naprší a uschne!“ a je to vyjádření pro situaci, která nikdy nenastane.
Neochota těžké a špinavé manuální práce je u Židů důsledkem jejich víry a výchovy. V ortodoxním pojetí je kontakt se zeminou, hmotou a slitinami či kovem dovolený pouze pro Gojímy (ne-Židy). Zemina je plná červů, hniloby a nemoci, čili produktů Satana, takže Židé se odpradávna vyhýbali zemědělským pracím. Práce v průmyslu je špinavá, olej, maziva, prach, ocel, piliny, to všechno jsou produkty Země a jsou nečisté. Vidět Židy pracovat v průmyslu u soustruhů je proto vyloučené. Velký problém nastává u Židů v učebním poměru. Žid může být podřízen jinému Židovi, ale ne Gojímovi. Z tohoto potom pramení skutečnosti, že děti ortodoxních Židů chodí zase jen do soukromých židovských škol, kde se jim dostane ortodoxní výchovy a kruh se uzavírá. Zaměstnanci mohou podléhat zase jen židovským nadřízeným.
Židé historicky se živili především obchodem a lichvou, později bankovnictvím. To mělo za následek, že disponovali velkými majetky, což vzbuzovalo závist a tím větší nenávist. Obyčejní lidé a veřejnost, když umírali na dýmějový mor ve středověku, tak Židé se odstěhovali. Když mor skončil, vrátili se a vykoupili všechny lukrativní pozemky, domy a sídla po obětech moru. Toto chování nebylo tolerováno a pravidelně po velkých morových ranách v Evropě probíhalo nejvíce pogromů na Židy, protože peníze chyběly, městské pokladny byly po morových ranách prázdné, ale Židé disponovali majetky a chtěli všechno koupit, což bylo posuzováno jako hyenismus. Dnes by se tomu řeklo „výhodná koupě“ po původním majiteli.
V Kolíně nad Rýnem se dodnes vypráví, jak za velké morové rány na konci 14. století dvě velké židovské rodiny licitovaly s nakaženými majiteli domů ve městě přes plátěný závěs, aby se kupující nenakazili. Zatímco majitel s ženou umírali, židovský obchodník licitoval odkup domu i s budoucími mrtvolami majitelů. Součástí dohody bylo, že až majitel s ženou zemřou, židovský obchodník jim v rámci kupní ceny domu zaplatí hrobku a řádný pohřeb. Nezaplatil. Těla nechal spálit na hranici spolu s ostatními obyvateli města, kteří morové ráně podlehli. Licitování ovšem vyslechla služebná a vyzradila zástupcům města detaily prodeje. To mělo za následek výbuch vzteku radních a vypuknutí pogromu na Židy z roku 1398.
Když se tedy díváme na antisemitismus dnes, vychází z historické frustrace, že Židé profitovali z neštěstí druhých. A to nebylo tolerováno ani ve středověku. Dnes je ale situace jiná. Židé vlastní média, noviny, televize, banky. Ovládají tím tvorbu veřejného mínění a chody ekonomik. Ovládají finanční situace zemí. Ovládají Mezinárodní měnový fond, americký dolar a jeho emitování, ovládají ECB a emitování EURa. A nikdo s tím nic nemůže udělat. Nikdo to nemůže změnit. Z toho pramení potom frustrace a následně nenávist. A úplně stejné je to nyní s migrací a migranty.
Lidé migraci nechtějí, odmítají migranty, ale není to nic platné. Dokonce ani odpor české vlády vůči kvótám nic neřeší, protože Česko stejně bude nakonec v Evropské komisi „demokraticky“ přehlasováno v rámci Lisabonské smlouvy a Brusel do Česka začne nasunovat migranty proti vůli občanů. A co to vyvolá? Nejprve frustraci, že národ nemá páky, jak zabránit nasunování Arabů do vlastní země a následně to vyvolá nenávist. A nemusím být jasnovidec, abych už teď viděl, jak to dopadne. Nenávist přejde v útoky. Ale těm žádná neziskovka nezabrání tím, že bude natáčet provokativní multikulti videa, kde se objímají a v závěru dokonce homosexuálně líbají Cikán a skinhead. Ne, takhle to fungovat nebude.
Ovšem pokud je cílem vyprovokovat občany k útokům proti migrantům, aby mohly být přijaty tvrdé anti-hate zákony v ČR v reakci na takové útoky, tak se obávám, že taková provokace opravdu může fungovat. Jenže zákon nenávist neodstraní. Pouze jí kriminalizuje, ale nevyléčí ji. Nenávist proti Cikánům má stejného jmenovatele jako nenávist proti migrantům. Obě etnika jsou chráněná, nadřazená, občané nemají zastání, problémy s etniky se neřeší a když přijde konflikt, policie a těžkooděnci chrání etnikáře a mlátí občany a majoritu. A majorita je vyzývána, aby se přizpůsobila menšinám. Stejně jako dnes HateFree Culture vyzývá, aby se většina sluníčkově objímala s migranty, které v této zemi nikdo nechce.
-VK-
Šéfredaktor AE News