Když 5. května 2014 bulvární žumpa, která se vydává za „seriózní tisk“, Týden, zveřejnil článek na téma, zda je Adam Benjamin Bartoš antisemitou, říkal jsem si, že by si zasluhoval pozornost. Vzhledem k tomu, že jsem byl zaneprázděn kampaní pro stranu NE BRUSELU – Národní demokracie a času bylo málo, při vědomí, že v liberální demokracii se obhajoba stává součástí obžaloby, říkal jsem si, že není kam spěchat, vždyť lež má krátké nohy. Tento týden skončila kampaň a shodou okolností vyšla kniha A. B. Bartoše s provokativním názvem „Obřezaná republika“. Nastal příhodný čas se k tématu vrátit.

Ladislav Bátora a Adam Benjamin Bartoš při Obřezání knihy – Obřezaná republika

Názory A. B. Bartoše znám z přímé zkušenosti, tudíž nemusím lhát jako pisálci z Týdne, jejichž článek začíná definicí „Adam B. Bartoš je antisemita“. Už toto stanovení definice, aby čtenář hned věděl, co si myslet, přičemž od autora samotného nic nečetl, nasvědčuje, že jde o bulvární výplod babišovského impéria. V knize „Obřezaná republika“ sám autor potvrzuje lživost tvrzení pisálku z Týdne, protože kniha je sestavena z článků, které na toto téma vznikaly v letech 2011 až 2012, tudíž dlouho předtím, než mediální trh zaplevelil jejich článek „Dej Žida na seznam“. Takže položme si otázku: “nenávidí A. B. Bartoš Židy?” a dejme mu slovo.

(citace z knihy „Obřezaná republika“ ze stati “Můj vztah k Židům“, která byla autorem zveřejněna 4. listopadu 2011)

„Myslím, že k psaní o židovské tématice jsem oprávněn, protože mi Židé byli vždy sympatičtí. Vyrůstal jsem v křesťanské rodině a dlouhou část života strávil v církvi, která měla k Izraeli – tomu duchovnímu, ale i politickému – respekt.“

„Ve skutečnosti jsem odpůrcem antisemitismu, je-li definicí antisemitismu iracionální nenávist k Židům coby rase (v tomto smyslu jsem kdysi podepsal petici proti antisemitismu), protože Ježíš nás učí milovat a ani ten, s kým politicky zásadně nesouhlasím, nemůže být předmětem mé nenávisti (a s Židy v tomto ohledu může konzervativec nesouhlasit více než dost, protože je najdeme nejen disproporčně zastoupené v mnoha revolucích či levicových hnutích, ale často i mezi jejich zakladateli a duchovními otci a vůdci). Je-li však antisemitismem jakákoli kritika Izraele či židovského počínání (o kteroužto definici antisemitismu se Židé dnes mnohdy snaží), pak se takové nálepce v dnešní politicky korektní době nejspíše nevyhnu.“

„Jakkoli si o sobě Židé myslí, že jsou stále vyvolený národ a nadřazená rasa, před Bohem jsme si všichni rovni a nikdo z nás se nemůže dožadovat speciální ochrany proti kritice jen proto, že patří k lidu, který v historii zažil mnoho úděsného. Ostatně, jsou národy, které také zažily mnohá příkoří až hrůzy, ale přesto jejich neštěstí neospravedlňuje to, abychom chodili po špičkách kolem jejich pochybení, věnovali jim speciální péči a měřili v jejich případě jiným metrem, než u všech ostatních.“

„Židé jsou národ, i přes všechna svá specifika, jako každý jiný – se svými kladnými i zápornými stránkami. „

„I přesto, že mnozí Židé k naší rase cítí nenávist, já k nim nenávist necítím. Je mi líto milionů lidí, kteří zemřeli v nacistických koncentračních táborech, protože jejich bohatším souvěrcům nestálo za to učinit nic na jejich záchranu. Je mi líto milionů Židů, kteří umřeli během války, kterou Židé Německu vyhlásili (málo se ví, že Židé burcovali proti válce s Německem ještě před tím, než jakákoli Hitlerova válka vůbec začala). Je mi líto těch obyčejných chudých Židů, kteří dokonce přežili holokaust, ale už nepřežili pikle svých soukmenovců, kteří je nechali při návratu do nově založeného státu i s lodí potopit, protože by mohli vypovídat o věcech, které měly být navždy utajeny, neboť se nehodily do připravovaného obrazu. Je mi líto Židů, kteří budou nakonec sami obětí nesmyslné apokalyptické hrůzy, kterou někteří z jejich předáků ve svém mesianistickém opojení neustále přivolávají. Má kritika tak nesměřuje vůči rase jako takové, ale vůči jedincům, kteří zrazují nejen vlastní židovský národ, ale ve své pýše manipulují světovými dějinami ve svých katastrofických vizích. Tito lidé jsou světu nebezpečni – nejen nám, Nežidům, ale i Židům samotným. Mělo by proto být v zájmu každého opravdového judejce, aby se od jejich počínání distancoval, což ale vidíme jen v žalostně málo případech.“

„Mé svědomí je před Bohem čisté a modlím se, aby se židovský národ místo světovládných ambicí podíval zpět do své historie: bude-li k sobě upřímný, pak zjistí, že Mesiáš, kterého tak toužebně vyhlíží a jehož příchod se uměle snaží přibližovat, už dávno přišel.“

Tak toto je podle Týdne projev „antisemity“. “Je Vám to už jasné, střední intelektuální třído, která stále věříš, že srovnáním Mladé fronty – Dnes, Práva, Lidových novin či Hospodářských novin zjistíš pravdu o naší realitě?” “A co ty seznamy Židů?” namítnou někteří. Již tato otázka je svědectvím o zmanipulované mysli tazatele. Co je na nějakém seznamu? Například Katolická církev má seznamy svatých, přičemž již prvních dvanáct jsou Židé jako řemen. Každá výzvědná služba má seznamy lidí od skutečných teroristů až po tzv. extrémisty, kteří prý ohrožují demokratický klid a mír, protože mají tzv. nestandardní názory. Celý Facebook je jeden velký seznam, v němž na sebe lidé svobodně prásknou cokoliv, čímž sami napomáhají NSA, CIA, Mossadu a jim přisluhující BIS mít tzv. přehled o lidech, jejich zájmech či dokonce o jejich rodinných poměrech. Hlídací psi tzv. humanity, jako je např. Věra Tydlitátová, mají také seznamy, které měli mnohem dřív než A. B. Bartoš napsal ten svůj, protože se považují za vyvolenou morální kastu, která má právo kádrovat a udávat. Seznamů je všude kolem habaděj, ale seznam Židů to je prostě zločin.

Doporučuji všem si knihu A. B. Bartoše „Obřezaná republika“ obstarat. Dáte za ní necelé dvě stovky, ale získáte pohled z druhé strany, přičemž zjistíte, že vám mediální šíbři lžou a lžou, protože nepotřebují přemýšlející lid, ale jen stádo dobytka, které je třeba nakrmit a jednoho dne porazit.

Zde si můžete knihu objednat: Nakladatelství Bodyart press.

Zdroj: www.hibsch.cz