Václav Klaus byl zpovídán novináři při návštěvě volební místnosti. Přinášíme Vám otázky  a odpovědi, které samotný exprezident zveřejnil na svých stránkách klaus.cz, ze kterých citujeme. Rozhovor s médii poskytl Václav Klaus na ZUŠ Klapkova v Praze dne 24. května 2014.

Prezident Václav Klaus

Pane prezidente, slyšeli jsme, koho jste nevolil. Koho jste tedy volil?

Nebudu prozrazovat, koho jsem volil, ale musím se přiznat, že jsem snad prvně vůbec za období 25 let po pádu komunismu velmi váhal, jestli mám vůbec jít volit. To je proces, který u mě ještě nikdy nenastal. Nejen proto, že nemám stranu, kterou bych natolik ctil a vážil si jí, že bych ji chtěl volit, ale hlavně proto, že tyto volby považuji za – jak už jsem někde napsal – neautentické. Také volební účast naznačuje, že jsou to volby nepotřebné. Šel jsem hlasovat s velkými rozpaky, protože myšlenku Evropského parlamentu považuji za nejvyšší produkt evropského federalismu, s nímž zásadně nesouhlasím. Šel jsem ovšem hlasovat také proto, aby snadněji nezískali hlasy někteří, kterým bych to nepřál.

Vypadá to na nízkou volební účast v celé Unii. Měl by podle vás z toho někdo vyvodit „odpovědnost“? Mělo by se něco změnit?

Nevím, jestli odpovědnost. Odpovědnost se vyvozuje, když se stane nějaká konkrétní chyba, když je nějaký konkrétní viník, ale to není tento případ. Samotná myšlenka takto – volbami – uměle vytvářeného evropského superstátu je špatná. A myšlenka, že by fiktivnost demokratičnosti tomuto státu měl dodávat zcela neautentický parlament, je špatná také. Odpovědnost je proto na celku myšlení, nikoliv na konkrétní chybě toho či onoho jedince.

A o čem podle vás tak nízká volební účast svědčí?

Svědčí to o tom, že lidé považují pokus centralizovat a z jednoho místa uměle řídit Evropu, tedy velký a velmi různorodý kontinent, za omyl. Myslím, že si to uvědomuje stále více a více lidí.

Co vypovídá nízká volební účast o současné politické scéně v České republice?

Myslím, že nic. Kdyby byla Česká republika výjimkou, zatímco všude jinde by byla účast jiná, mohli bychom z toho dedukovat nějaké závěry o specifičnosti České republiky. Ale protože – jak alespoň slyším od vás – tomu tak není, ukazuje se, že myšlenka těchto voleb je sama o sobě špatná.

Prezident Zeman se včera vyjádřil v tom smyslu, že u vnitrostátních voleb by uvítal povinnou volební účast. Můžete říct váš názor na to?

Povinné nebo skoro povinné volební účasti jsme tady už měli za komunismu. Nevím, jestli se k tomu chce někdo jiný než pan prezident vracet.

Vyšší volební preference mají spíš nové strany, nová hnutí, třeba ANO, než ty tradiční, konzervativní. Čím to podle vás je?

Tyto volby považuji za sporné, a proto si nejsem jist do jaké míry tyto preference vyjadřují něco zásadního. Na druhou stranu zde byl proveden hrubý útok na politické strany. Na rozdíl od názoru na povinnou volební účast se s prezidentem Zemanem shoduji v tom, že tento boj s politickými stranami zahájený Václavem Havlem a úspěšně vedený našimi médii uspěl a lidé proto politické strany nechtějí. Všichni ovšem víme, že bez politických stran nemůže existovat demokracie.

V celé Evropě sílí euroskeptické, nebo jak vy říkáte eurokritické strany. Dokážou se podle vás nakonec v europarlamentu názorově sjednotit, pokud se jich tam dostane víc?

Myslím, že o tom, jestli sílí, nás teprve přesvědčí tyto volby. Tato představa, že sílí, je velmi často pouhým dojmem, nebo přáním. Jsou-li správné volební odhady, které proběhly v Holandsku, nic nenaznačuje tomu, že by eurokritické strany posílily. Jsou to nicméně pouhé odhady a já připouštím, že lidé po odchodu z volebních místností nechtějí přiznávat, pro koho přesně hlasovali. Proto bych nechtěl dělat žádné silné závěry.

Na druhou stranu si ani nemyslím, že může dojít k nějaké kvalitativní změně. Možná ke kvantitativní ve prospěch těch eurokritických hlasů, ale kvalitativní změnu neočekávám. Neočekávám proto ani, že by mohlo dojít k jakékoliv změně uvnitř naprosto nefunkčního Evropského parlamentu.

Něco úplně jiného ovšem je, že u nás jdeme proti evropskému trendu. V tomto smyslu budeme, myslím, unikátem v celé Evropě a skvělou výjimkou, kdy eurokritické strany oproti minulým volbám oslabí. Opět to dokazuje specifičnost našeho uvažování a specifičnost zvratu, ke kterému došlo v roce 2013 v naší politice.

Rozlišují podle vás voliči v obsahu volebního programu konkrétních stran, anebo preferují nějakou svoji oblíbenou stranu a nehledí na to, jaká má ta strana konkrétní program?

Možná na rozdíl od vás absolutně nevidím do hlav voličů, a proto si nedovedu představit jakoukoliv odpověď na tuto vaši otázku. Ptáte-li se na můj názor, tak říkám zcela jednoznačně: Žádný volební program žádné politické strany účastnící se u nás těchto voleb jsem nečetl. Nezajímá mě to.