Slovenský prezident Kiska: Slovensko je pro všechny! Tak určitě, když může být i pro vojáky NATO, migranty a 400,000 Romů. Proč se z Kisky stává druhá Merkelová?

Český týdeník Respekt z Bakalova vydavatelství Economia uveřejnil ve svém posledním čísle rozhovor Erika Taberyho se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Ozvali se nám do redakce slovenští čtenáři AE News, abychom celou věc okomentovali, protože slovenský prezident v rozhovoru uvedl, že Slovensko je pro všechny, což uvedl v návaznosti na výrok českého prezidenta Miloše Zemana o tom, že Česko není pro všechny. Andrej Kiska se tak vyhranil vůči anti-migračnímu postoji českého prezidenta. Slovenské občany toto nijak nepřekvapuje, já se však pokusím spíše shrnout mediální profilaci slovenského prezidenta, než abych komentoval tak zřejmou věc, že slovenský prezident je sluníčkově naladěný prezident. Skutečnost je totiž mnohem složitější.

Andrej Kiska je konceptuální elitář

V systému globalizovaného řízení Andrej Kiska patří mezi skupinu tzv. oligarchů a konceptuálních manažerů. Andrej Kiska vyrazil po ukončení studií počátkem 90. let do USA, kde pracoval na různých pozicích v tzv. „convenience store“, česky bychom řekli „koloniálu“, tedy v obchodě se smíšeným zbožím vedle benzínové pumpy. Nebyly to lehké časy a Andrej Kiska se po čase vrátil zpátky na Slovensko, protože v USA zkrátka neuspěl. Potkala ho totiž tzv. „sociální past“, kterou dobře znají v USA miliony nelegálních migrantů ze zemí Střední Ameriky.

Mainstreamová média velice taktně mlčí o tom, že s největší pravděpodobností Andrej Kiska v USA pracoval načerno, bez pracovního povolení nebo zelené karty, ovšem to se pochopitelně neřeší, protože by to bylo trapné, když sami Američané mají ve své zemi několik desítek milionů nelegálů, na kterých stojí ekonomika amerického stavebnictví a celého systému služeb do takové míry, že se stále hledají cesty, jak ty lidi zlegalizovat, protože jejich deportací by se zhroutily ceny na spotřebním trhu. Nedávno byla reportáž na MSNBC, jak v jižních státech vypadá situace v menších městech, kde více jak 90% obratů místních živnostníků, obchodníků, služeb, dealerů aut a realitních makléřů tvoří zákazníci z řad migrantů, zejména Mexičanů. Ale vraťme se zpátky k panu Kiskovi.

S prázdnou kapsou z Ameriky hurá do nebankovního sektoru!

Ten se po svém návratu na Slovensko v roce 1996 vrhl do podnikání na trhu s nebankovními půjčkami a rozjel splátkové firmy Triangel a Quatro. Není příliš jasné, kde Andrej Kiska se svými společníky získali peníze na rozjezd úvěrového businessu, to není žádná laciná legrace, ovšem obě společnosti prošly na Slovensku poměrně vysokou kritikou kvůli svým vysokým úrokovým sazbám a vlně exekucí, která postihla mnoho lidí, kteří si vzali snadno dostupné úvěrové rámce, které nedokázali potom splácet. Společně s businessem obou firem se poprvé Slovensko seznámilo s pojmem „úvěrové predátorství“. Ale to by bylo na jiný článek.

Dobrý Anjel – Od vymáhání exekucí rovnou k charitě?

Ještě zajímavější je Kiskův (ne)ziskový projekt Dobrý Anjel. Do něho se skládají občané celého Slovenska, ovšem neznámo proč a z jakých důvodů začala mainstreamová média o Kiskovi hovořit jako o „filantropovi“, tedy nezištném mecenášovi, který rozdává peníze. Nadace Dobrý Anjel vznikla na popud toho, že pan Kiska přišel do kontaktu s rakovinou a rozhodl se, že je třeba lidem pomáhat. Nadace sice opravdu rozdávala, ale ne až tak úplně z peněz pana Kisky, ale z vysbíraného fondu, který Dobry Anjel zastřešuje. Pan Kiska přispěl do fondu 1 milionem EUR, ovšem samotný fond za 10 let fungování vybral v úhrnu cca. 20 milionů EUR [1], takže na výsledku fondu se pan Kiska podílí z jedné dvacetiny. Nevím, jestli je to dost nebo málo na to říkat o někom, že je filantrop. Asi záleží na tom, kdo ten 1 milion EUR dává, jestli milionář anebo obyčejný člověk na Slovensku se mzdou 650 EUR hrubého.

Bohatství Andreje Kisky pochází z roku 2004, kdy se společníky provedl exit ze splátkových společností Quatro a Triangel a za prodej obou subjektů slovenské bance VÚB inkasovali tehdy 1.7 miliardy slovenských korun [2]. Někde po této transakci se začíná psát Kiskův příběh slovenského elitáře, kterého si vyhlédli Američané pro spolupráci. Ze svého nelegálního pobytu v USA měl již jazykovou výbavu a dnešní současná profilace Andreje Kisky je přesně tam, kam zařazujeme politiky jako Arsenij Jaceňuk, Petro Porošenko nebo Andrej Babiš. Jde o lidi, které zařazujeme do skupiny tzv. nízkých elit. Ty nemají přístup k vyhrazeným procesům řízení, ovšem slouží jako nástrojové prvky pro prosazování zájmů elit na vrcholech národních struktur řízení. Tyto postavy nedělají politiku, nerozhodují o ní, pouze vykonávají úkony, které jim byly zadány.

Zařazení Andreje Kisky do struktur řízení

Pokud mluvíme o elitách, výše zmíněné příklady politiků představují nízké elity ve skupině americké konceptuální moci v Evropě. Tato konceptuální moc spočívá na jednoduché doktríně, že čím hůře je na tom Evropa, ekonomicky, politicky, vojensky nebo sociálně, tím lépe pro Američany a americký dolar. Andrej Kiska prosazuje americkou konceptuální moc na Slovensku, ať už je to podpora migrace, podpora výstavbě základny NATO na Slovensku, podpora tureckému prezidentu Erdoganovi, nebo objímání se s politickými figurami ukrajinské junty, která je v Kyjevě u moci. Hovoříme proto o Andreji Kiskovi jako o „konceptuálovi“, tedy osobě, která prosazuje cizí působení cizí mocnosti na domácí politickou sféru a na společnost jako takovou a používá k tomu koncepty jako mediální profilaci, neziskový sektor, dobročinnost a charitu, čímž je ovlivňováno informační pole ve slovenské společnosti a vzniká obraz dobrotivého politika.

Kiskova podpora výstavbě základny NATO není nijak proto překvapující. Znáte určitě přísloví „Po ovoci poznáte je“, že člověk by měl být posuzován podle činů a ne podle slov. Je krásné, že Andrej Kiska v rozhovoru pro Respekt pěkně hovoří o tom, že ve společnosti je mnoho lidí, kteří se o sebe nedokáží postarat a tudíž by se o ně měl postarat stát, ale on sám dělal přesný opak, když jeho splátkové agentury Quatro a Triangel doháněly zadlužené slovenské rodiny na pokraj sebevražd, lidé končili na ulici, a to právě kvůli panu Kiskovi a jeho společníkům, kteří nabízeli půjčky i lidem, kteří nemohli nikdy splácet. Je proto velmi neupřímné a lehce drzé, když panu Taberymu z Respektu pan Kiska vypráví zrovna o potřebě pomáhání lidem. Snad to ale není myšleno tak, že stát by měl za občany platit dluhy, které po nich vymáhají soukromé splátkové společnosti, jako byly ty Kiskovo?

Slovensko není pro všechny, brzy už nebude ani pro Slováky!

Na Slovensku je podle nedávného průzkumu 400,000 Romů a v budoucnu okolo roku 2030 jich má být až 640,000 v celé zemi, protože jejich porodnost je přímo finančně motivována pobíráním dávek. Slovensko se sice snaží business s dávkami omezovat, ale veškerá opatření narážejí na odpor Evropské unie a Charty lidských práv v Lisabonské smlouvě. Stát je povinen poskytnout nezletilým osobám veškeré finanční zabezpečení, až do jejich dospělosti, pokud o jejich zabezpečení se nemůže postarat rodina. A naopak, děti nelze rodinám odebrat z důvodu nedostatku peněz, to lze pouze na jiných základech, obvykle ohrožení mravní výchovy, toxikomanie apod. Navíc, odebrání dětí se neprovádí právě z důvodu peněz, protože náklady na umístění dítěte do dětského domova nebo do pěstounské rodiny by vyšlo slovenský stát až 5x dráže, než je výplata sociálních příspěvků na dítě a rodičovský příspěvek na nezaopatřené dítě, které zůstavá v takto sociálně slabé rodině.

I z tohoto pohledu je zcela jasné, že Slovensko při své populaci (5 milionů obyvatel) se může dočkat překreslení své demografické mapy vlastním rómským etnikem. Vzhledem k tomu, že Slovensko má velmi specifickou dislokaci obyvatelstva a ekonomiky (veškerá stěžejní ekonomická a spotřební síla Slovenska je umístěna jen ve dvou městech, v Bratislavě a v Košicích), tak už dnes je možné na středním a zejména východním Slovensku vidět demograficky překreslené regiony a nalézt celé obce a vesnice, které ještě v polovině 80. let minulého století byly normálními obcemi, ale dnes jsou z nich rómská ghetta, protože původní bílé etnikum slovenských obyvatel se odstěhovalo kvůli ekonomické situaci (likvidace JZD družstev počátkem 90. let, zavírání šachet, zavírání dřevospracujících podniků a fabrik ve spádových obcích atd.) za prací do Bratislavy a do Košic anebo dokonce do zahraničí, zejména do ČR, do Rakouska a do Německa, nebo do USA, podobně jako právě pan Kiska počátkem 90. let.

Kalergiho stopa v Kiskově úloze urychlení autogenocidy národa

Slovensku hrozí tzv. „Exodus z Kalergiho průniku“, to je situace, kdy v rámci konceptuálního řízení vlivem ekonomické nebo jiné situace původní obyvatelstvo státu rezignuje na své území, rodný prostor a odstěhuje se do jiné země. Tomu se jinými slovy říká „autogenocida“, to je situace, kdy vláda nebo představitelé země dohánějí své obyvatelstvo k útěkům, stěhování za prací do ciziny anebo v nejhorším případě k sebevraždám, obvykle z ekonomických důvodů, neřešitelných dluhů jako následků úvěrového predátorství atd. A Kalergiho průnik přináší ještě jeden důvod, demografický exodus, kdy lidé nechtějí dál bydlet v blízkosti etnik, se kterými nechtějí mít nic společného, tedy žádný sociální průnik. Kiskova podpora Erdoganově vládě je alarmující skutečností, že slovenský prezident plní konceptuální úlohu amerických elit aktivně.

A to je právě možné už dnes vidět v mnoha lokalitách na Slovensku. Je proto úplně děsivé, když slyším z úst slovenského prezidenta Kalergiho newspeak o tom, že Slovensko je země pro všechny. Pane Kisko, jako prezident máte za povinnost udělat všechno proto, aby Slovensko bylo hlavně pro Slováky, aby nemuseli migrovat za prací do ciziny, jako dnes migrují mladí Slováci, nebo jako jste migroval Vy na počátku 90. let do USA. Migranti z arabských zemí nepozvednou kulturu ani ekonomiku Slovenska, nasunování amerických vojsk na území pod Tatrami nezvýší bezpečnost Slovenska, ale naopak udělá z vaší země terč pro balistické rakety. A neexistuje nikde na světě tak velký a obrovský Dobrý Anjel, který by za Vaší neuváženou politiku přijímání nových multikultur dokázal zaplatit za postupnou ztrátu slovenské kultury, bez kterého žádná země, žádný národ, ani Slovensko, nedokáže přežít procesy nasunování Nového světového řádu.

-VK-

Šéfredaktor AE News