Obama se prý cítí frustován kritikou, že USA prý nejsou ve světě dost aktivní. Jeho reakcí je vytvoření protiteroristického fondu – což zní hrdě, ale jen do chvíle, než je řečeno, že součástí této nové politiky má být také výcvik „opozice“ proti Asadovi. Jaké opozice? Co je to za lidi? Pokud si snad Obama myslí, že vyžene čerta ďáblem, tak může na další nobelovku za mír zapomenout. Rozhodně nejsem fanoušek Asada, ostatně proč by mi měl být sympatický? Nepochybuju o tom, že je to člověk ochotný udělat cokoli, aby se udržel u moci. Stejně tak se nedomnívám, že by alavitská menšina mohla dlouhodobě poroučet sunnitské většině. Jenže jak už to tak bývá, válka v Sýrii není boj zlých hochů proti hodným, ale spíš zlých hochů proti ještě horším.

Černý diktátor z Bílého domu

Předně by mě opravdu zajímalo, co je to za opozici, kterou hodlá Obama v Jordánsku vycvičit a vyzbrojit. Najdou si nějakou skupinu ke všemu odhodlaných bojovníků, rozdají jim samopaly a granáty a pošlou je do Sýrie si trochu zabojovat? A kolik by jich museli asi tak vycvičit, aby Asada porazili – tisíc, deset tisíc? Ještě víc? To jim ten fond řádně provětrá.

A když už jsem u toho, jak Obama doufá, že tahle intervenční armáda vyhraje? Budou jim Američané určovat taktiku a poskytovat jim satelitní snímky Asadových pozic? Nebo zkrátka když Asad jednu várku rozmetá, tak vycvičí další, dokud se jedna strana úplně nevyčerpá?

Možná by mohl některý z jeho nesčetných poradců Obamovi připomenout, k čemu vedla podobná aktivita USA v Afghánistánu. Jimi financovaní a vyzbrojovaní mudžahedíni sice úspěšně vypudili Rusy, ti samí „svatí bojovníci“ ale posléze zuřivě válčili proti Američanům, když se Bush mladší rozhodl svrhnout Taliban.

Nevím, jestli Obama v Sýrii plánuje něco podobného, nebo si prostě jen neuvědomuje rizika. Každopádně jsem velmi zvědav, jaký režim tam v případě svého vítězství opozice zavede. Dokonce i kdyby Obama našel dostatečně poslušné předáky, nikdy nemá jistotu, že se udrží u moci věčně. Radikálové je můžou vystřídat kdykoli později, a asi sotva někomu pomůže, když jednu diktaturu nahradí jiná.

Pokud teď Obama někoho vyzbrojí, nebude se moci divit, až za pár let budou ty samé zbraně střílet na něj. Zavádění demokracie navíc není jen tak, jak jsme viděli v Iráku a Afghánistánu. Tyto režimy si sice ponechávají demokratickou fasádu, ale korupce jimi prolézá až na dřeň. Stejně tak sektářské boje neskončily jen proto, že se Iráčané naučili házet lístky do urny. Obávám se, že v Sýrii po Asadově eventuelním svržení to nebude lepší.

Vypadá to, že odkaz studené války žije vesele dál. Rusko vyzbrojuje jedny, USA vyzbrojují druhé, kdo nakonec dostane víc zbraní, ten vyhrává. Otázkou ale je, jestli se obyčejní Syřané nakonec zařadí mezi vítěze nebo spíš poražené…

Zdroj: ePortal.cz