V dubnu tohoto roku poskytl Donald Trump v americké televizi rozhovor na několik témat a mezi nimi byla i otázka NATO a kolektivní obrany. Donald Trump v rozhovoru označil NATO za zastaralé a přežitek, který si USA již nemohou dovolit financovat, protože podle jeho názoru se ostatní země v NATO svými výdaji na provoz aliance jenom vezou. Velmi závažná však byla i jeho poznámka ve vztahu k jaderným zbraním. V rozhovoru šokoval moderátora, když Trump uvedl, že otázku jaderných zbraní považuje za největší problém lidstva. Když se ho moderátor zeptal, aby vyjmenoval země, které představují v tomto ohledu největší nebezpečí, tak Trump odpověděl, že vůbec nejde o země nebo státy, ale o jednotlivce a tzv. odštěpenecké skupiny, aniž by konkrétně někoho jmenoval. A právě narážkou na odštěpencké skupiny jasně ukázal na americké elity okolo Johna McCaina a části odštěpeného velení amerického Pentagonu, které mimochodem zorganizovalo převrat v Turecku. Trump tak naznačil, že disponují zřejmě i jadernými zbraněmi. V superzadlužených USA to ovšem nepřekvapí.
Na americké alternativě je tento rozhovor považován za jeden z naprosto klíčových rozhovorů, které Donald Trump poskytl médiím, takže jsem k němu udělal české titulky. Donald Trump ve videu připomíná, že USA fungují se schodkovým deficitem 19 bilionů dolarů a tento dluh bude na konci tohoto roku už 21 bilionu dolarů. Země se propadá do strukturální dluhové pasti, která sice se může zdát nepodstatná kvůli funkci petrodolaru, ale ve skutečnosti vzrůstající dluhy dostávají samotné USA do stavu vazalského postavení vůči svým věřitelům, což potom hrozí přerůst v privatizaci americké státní moci. Už dnes v USA fungují soukromé věznice, které stát neprovozuje, protože na jejich provoz nemá peníze. Fungují už i soukromé policejní okrsky v několika státech, kde policejní ochranu provádějí soukromé policejní útvary.
Spolu s obrovskými dluhy USA tak existuje reálná hrozba privatizace amerických ozbrojených sil a vznik odštěpeneckých organizací (splinter groups), které budou v USA prosazovat svoji moc skrze soukromě vlastněnou armádu. Donald Trump má přístup k vyhrazeným materiálům, a že o tomto problému hovořil v uvedené reportáži, to pouze dokresluje vážnost situace. Obecná představa je, že funkce petrodolaru zajišťuje nekonečnou produkci tisknutých dolarů. To je ale pouze důsledek. Příčina je skryta v dluhu, který vzniká deficitními rozpočty americké republiky. Za tyto dluhy stát a potažmo občané dluží soukromým bankám, organizacím, trustům a fondům. Tyto struktury vlastní soukromé osoby, cizí osoby, finanční magnáti, globalisté, oligarchové. Je úplně jedno, kdo je věřitel, protože na konci bude dluh, který stát nebude schopen splatit a věřitelům tak bude nabídnuta privatizace, předání americké národní infrastruktury státu do rukou soukromých organizací.
Nejde jenom o privatizaci silnic, dálnic, železnic a dalších obligátních assetů v majetku státu, ale jde především o armádu, policii, justici a vězeňství. Ačkoliv si to obyčejný Američan neuvědomuje, státní deficit není dluhem státu, ale přímo jeho vlastním dluhem, resp. odpovídajícím podílem dluhu v přepočtu na počet obyvatel státu. Pokud dluží stát, dluží občané. A soukromí kreditoři potom mohou občany státu považovat za své dlužníky a vůči nim uplatňovat své nároky. Nucené práce v pracovních kempech FEMA, které jsou po celých USA stavěny jako o závod, jsou do značné míry přípravou na situaci, až soukromí kreditoři vznesou k americké vládě požadavky, aby uhradila své dluhy. A protože vláda nebude moci zvednout daně, vznikne snaha začít umořovat státní dluh privatizací funkcí státu. A využití vězňů na splacení státního dluhu, to se se doslova přímo nabízí.
Samotná privatizace americké státní moci nebude akceptována všemi Američany. V zemi, kde je držení zbraní zakotveno v ústavě, se dají očekávat nepokoje a odpor vůči privatizaci státu. Proces globalizace naráží na USA nezměrný odpor vnitřních elit, ale i takových struktur, které fungují mimo americký mocenský systém v prostoru vyšších procesů řízení. A právě vzniky odštěpeneckých skupin, které se odtrhnou od vládních struktur stejně, jako se před rokem a půl odtrhla část velení Pentagonu a Barack Obama od té doby nemá část ozbrojených sil pod svoji kontrolou, představují největší hrozbu, protože takové struktury mohou disponovat jadernými zbraněmi. Destrukce a demontáž NATO je zcela přirozená situace a reakce na vývoj událostí v USA. Provoz NATO je zajišťován americkými silami a ostatní země aliance fungují pouze jako fíkové listí.
Donald Trump se ve všech svých rozhovorech prezentuje jako pravověrný izolacionista, na straně druhé se nezdráhá vyjadřovat v tom smyslu, že USA zatočí s Islámským státem velmi rychle, což tuto pozici izolacionisty příliš nepodporuje. Jak už samotné video napovídá, a je to v něm i uvedeno, Donald Trump se setkává pravidelně se svými poradci, kteří mu radí v zahraničních otázkách, a to znamená, že jeho názory zdaleka nemusí být potom v souladu se stanovisky poradců, kteří v případě Trumpova zvolení budou do značné míry definovat jeho domácí a hlavně zahraniční politiku. Richard Haas, šéf CFR, je jeho hlavním poradcem. A hovořit o CFR na alternativě, to by bylo nošením dříví do lesa. Ve světle ekonomických postojů má ale Trump zcela jasno a finanční náklady na provoz NATO už USA prostě neustojí.
S výhledem lze tedy očekávat zásadní remodelaci fungování a financování NATO a v tomto ohledu si ve videu všimněte, jak Donald Trump naznačil, že je třeba si položit otázku, jestli by USA chtěly bránit Německo nebo Japonsko i za cenu jaderných zbraní. Aniž by to Trump rozvedl, jasně tím položil na stůl ožehavou otázku, jestli by USA opravdu v rámci NATO byly ochotné jít do jaderné války, pokud by někdo použil na evropské spojence jaderné zbraně, a jestli by tato ochota byla i ve chvíli, kdy USA nesou prakticky veškeré své náklady na ochranu EU a také Japonska, a to i z hlediska ochrany na úrovni jaderné participace v případném konfliktu.
O tomto problému se v NATO v Bruselu v kuolárech mluvilo mnohokrát, kolik jaderných zbraní by musel nepřítel (Rusko?) nasypat na malé státy NATO, jako např. Pobaltí, aby se zbývající členské země pustily do jaderné války společně, a to i za cenu, že jich se třeba konflikt s útočníkem nijak netýká. Můžeme uvést příklad: v případě vstupu Ukrajiny do NATO, nebo v případě, že by se v Estonsku nebo jiné země v Pobaltí dostali k moci radikální nacionalisté, kteří by vehnali zemi do války s Ruskem, by každý takovýto konflikt zavlekl do války s Ruskem i ostatní země NATO, které svojí politiku tak vyostřenou proti Rusku nemají. A události v Turecku jsou toho nejlepším důkazem. Která země NATO by v této chvíli šla do války na podporu Turecku? A která země by do ní šla i v případě, že by to byla válka jaderná?
Donald Trump tedy v rozhovoru jasně nastínil tyto otázky a je více než jasné, že Donald Trump byl seznámen s vyššími procesy řízení, což potvrzují články a komentáře nejen na americké alternativě. Otázka je, do jaké míry a jak dobře dokáže tyto informace zužitkovat v případě, že bude zvolen americkým prezident. Skutečnost, že Donald Trump se obklopuje poradci z okolí amerických think-tanků a diplomatů, kteří měli blízko k Reaganově vládě, je varovným prstem, aby člověk si nedělal příliš velké iluze a naděje. Na straně druhé, Donald Trump je dostatečně nezávislý člověk, který by mohl vnitřní tlaky ustát a dělat vlastní politiku.
*Titulky ve videu zapnete tlačítkem „CC“ dole v liště přehrávače.
-VK-
Šéfredaktor AE News