USA zahájily stahování jaderných zbraní z Turecka, přesouvají je do Rumunska. Bukurešť informaci ostře popřela, bojí se nepokojů v ulicích. Skončí taktické zbraně z Incirliku nakonec na Moravě?

Se znepokojivou, ale zato prakticky očekávanou zprávou, přišel evropský server EURactiv [1], což je bruselský think-tank s těsným napojením na Evropskou komisi a bezpečnostní složky EU. Podle dvou na sobě nezávislých zpráv dvou insiderů v bruselské centrále NATO zahájily USA v režimu nejvyššího utajení stahování jaderného kontingentu cca. 50 jaderných hlavic z turecké základny Incirlik do nového stanoviště, na leteckou základnu Deveselu v Rumunsku. A právě na této jmenované základně otevřely USA už v květnu tohoto roku provoz základny protiraketové obrany AEGIS [2], která je sice oficiálně namířená proti Íránu, ale i vrabci si štěbetají na střeše, že jde o protiraketové postavení proti Rusku.

Redakce AE news kontaktovala našeho spolupracovníka a bývalého velícího důstojníka protiletadlové obrany ČSLA, aby se k informaci vyjádřil. Podle jeho názoru je naprosto vyloučené, že by Američané ponechali jaderné zbraně v Rumunsku delší dobu, protože na přesuny jaderných zbraní se vztahují mezinárodně platné dohody a partnerské státy nejen Aliance, ale i země tzv. Partnerství pro mír musí být o přesunech jaderných zbraní informovány. I když nelze těmto přesunům zabránit, mediální proliferace může způsobit vzedmutí vlny odporu mezi obyvatelstvem, v následku čeho vláda dané země nebude moci vyslovit souhlas s trvalým umístěním zbraní na svém území.

Informace jsou zatím velmi útržkovité a vzhledem k charakteru a povaze celé věci se nedá očekávat, že by USA, Rumunsko nebo jakákoliv jiná země jednoznačně potvrdila přesunutí amerických jaderných zbraní z Incirliku v Turecku na své území. Z hlediska strategické obrany jsou taktické a operačně taktické rakety s nukleárními hlavicemi předmětem mnoha bilaterálních a multilaterálních dohod mezi USA a Ruskem, resp. mezi USA a bývalým Sovětským svazem, jehož se Rusko stalo nástupníkem ve věci mezinárodních bezpečnostních smluv o jaderných zbraních. Všimněte si, že USA by neměly mít logistický problém přesunout své jaderné zbraně z Turecka rovnou k sobě domů do USA, obří letadla (např. C5 Galaxy) na to mají. Ale jak se celá věc ukazuje, vůbec to nemají v plánu. Přesunutí jaderných zbraní blíže k ruské hranici je v souladu s americkou koncepcí obkličování Ruské federace, o které hovořil ruský ministr obrany Šojgu v souvislosti s rozmisťováním obranných protiletadlových komplexů S400 podél západních hranic Ruské federace.

Spojené státy ztrácí v Turecku půdu pod nohami poté, co Ankara našla důkazy a obvinila generála amerického Pentagonu, že přes banky v Africe přeposílal pučistům v Turecku obrovské částky na realizaci státního převratu. Přinesli jsme o tom článek a video zde. Turecký prezident Erdogan na to reagoval tak, že odstřihl americkou leteckou základnu Incirlik v Turecku od dodávek elektrického proudu, paliva a potravin. Američané se ho podle něho pokusili pučem svrhnout a tzv. mu podříznout krk podobně, jako podrazili někdejšího spojence Husního Mubaraka v Egyptě po Arabském jaru v roce 2011 nebo Saddáma Husseina v Iráku, kterého podporovali pro změnu pří irácko-íránské válce v 80. letech, ale nakonec ho nechali pověsit poté, co pod smyšlenou záminkou jeho vlastnictví zbraní hromadného ničení mu vtrhli v roce 2003 do Iráku. Turecký prezident Erdogan proto v logickém pudu sebezáchovy nařídil druhý den po nezdařeném převratu obklíčení základny Incirlik, které trvá až dosud a Američané mají strach o osud svých jaderných zbraní, které mají na základně uskladněné, a že by se mohly dostat Erdoganovi do ruky.

Tři stupně ruské odvetné doktríny

Přesun taktických jaderných zbraní v Evropě bude mít dalekosáhlé důsledky na metody plánování a místní vojenské protokoly jednotlivých vojenských okruhů a také pravidel civilní obrany a ochrany. Země, která dosud nehostila jaderné zbraně, se stane podle ruské doktríny automaticky zemí „prvního úderu“, bez ohledu na to, jestli by taková země zaútočila na Rusko, nebo byla jen členem takové aliance, která by Ruskou federaci napadla. Systém kategorizace ruských vzdušných a kosmických sil je rozdělen do celkem 3 stupňů priorit nepřátelských cílů v případě vypuknutí války. Do první kategorie spadají země, které se podílejí na útoku na Rusko svými silami, dále země, které útočníkovi poskytují území a prostor pro týlové zabezpečení a přeskupování vojsk a všechny hostitelské země jaderných zbraní, které mají alianční smlouvu s potenciálním útočníkem. To znamená, že Rumunsko se posune z II. kategorie rovnou do I. kategorie, což znamená, že Rumunsko bude zaměřeno ruskými balistickými raketami v plném rozsahu.

Do druhé kategorie ruské doktríny spadají země, které jsou v aliančním svazku s útočníkem, ale neposkytují mu přímé týlové zázemí, nehostí jaderné zbraně a nepodílí se na přímém útoku v rámci vojsk proti Ruské federaci. Tady je nutné připomenout, že Česká republika do této skupiny nepatří, neboť Ruská federace zařadila ČR do I. kategorie spolu s Polskem. V případě Polska jde o skutečnost, že má společnou hranici s Ruskou federací (Kaliningradskou oblastí) a polské území v případě vypuknutí války bude nepřítelem využíváno jako prostor pro přeskupování pozemních vojsk útočníka. Česká republika se dostala do I. kategorie ani ne tak svojí zásluhou, ale tím, že v Praze je centrála evropského navigačního systému Galileo, který v případě války by byl využíván pro komunikaci a koordinaci sil nepřítele. Druhým důvodem zařazení ČR do I. kategorie je předpokládané využití české kotliny americkým velením pro týlové zabezpečení operací NATO v případě války s Ruskem. Aliance počítá se zničením Bruselu a její centrály NATO v první vlně ruského odvetného úderu, takže právě česká kotlina bude využívána jako záložní centrum velení. AČR podle zpráv v posledních dvou letech tipuje desítky vhodných objektů na území republiky, zkoumají se možností renovací a rekonstrukcí prostorů po Sovětské armádě.

Do třetí kategorie patří nezúčastněné země, které ovšem poskytují nepřímou podporu útočníkovi. Např. s ním obchodují a prodávají mu materiál pro válečné použití anebo umožňují přelety letadel útočníka nad svým územím, případně kotvení a proplouvání lodí útočníka svými teritoriálními vodami. Do třetí skupiny spadají takové země, které by se agrese proti Ruské federaci neúčastnily, nepodporovaly by ji, ale vzhledem ke své pasivitě by nemohly nebo nehodlaly znemožnit útočníkovi využívání vzdušného prostoru či moře k přesunům jeho sil. Je třeba zdůraznit, že do třetí kategorie nespadají země s neutralitou, protože takové země, aby byly považovány za neutrální, musí vyvinout aktivní odpor vůči agresi, nesmí dovolit žádné ze stran využívání vzduchu, země nebo moře k přesunům cizích vojsk nebo proviantu, nesmí se zeměmi útočníka obchodovat ve směru na exportu a obráceně, nesmí ve směru na importu nakupovat válečné dluhopisy a bondy útočníka, nebo nakupovat jeho měnu ve vyšších objemech, než určují dohody a smlouvy o neutralitě.

Jaderné zbraně z Incirliku mohou po Evropě „cestovat“ mnoho let

Američané se zřejmě pokusí dojednat s Rumunskem trvalé uskladnění jaderných zbraní v zemi. Tento proces bude utajený a vláda ho bude projednávat za zavřenými dveřmi. Rumunsko je ovšem velmi vratká a nestabilní země, která navíc je členskou zemí EU, což Turecko nebylo. Přesunutí jaderných zbraní do Rumunska tak bude navíc i v gesci evropských politiků a Evropské komise, která k tomu bude muset zaujmout stanovisko, a to bude velmi ožehavé téma, protože bude velmi těžké voličům vysvětlovat, proč ten či onen politik Evropské komise zvedl ruku pro nasunutí jaderných zbraní USA do členské země EU, do Rumunska. Současná protiruská propaganda v EU je tak mohutná, že lze dokonce spekulovat, jestli Američané nechtějí spojit nepříjemné s užitečným a odchod z Turecka využít k rozmístění jaderných zbraní Američanů v Evropě, lépe řečeno v těch zemích EU, kde ještě jaderné zbraně nejsou. Proces schvalování může trvat nějaký čas a z Rumunska se mohou americké zbraně opět stěhovat, do jiné země EU.

Americká armáda si nově vybrala vzdušný prostor ČR pro přelety dronů do Pobaltí [3], každý rok teď Česko hostí dragounské jízdy amerických transportérů napříč celou republikou [4] a zejména, Američané si dosadili do NATO českého generála jako předsedu vojenského výboru NATO [5]. To je vojensko-politické křídlo ve struktuře NATO, které je mozkem strategií a plánování vojenských koncepcí, tezí a operací NATO, resp. USA v NATO. A že si tam Američané dosadili generála Petra Pavla, to není náhoda a není to ani nějaké „všimné“ za zásluhy. Je to jasný koncept snahy USA udělat z ČR (a také z Polska a Maďarska) zemi, která bude plně pod vojensko-politickou kontrolou Pentagonu a USA. Všechny procesy, které probíhají v NATO, vedou k hledání nových klíčových partnerů USA v Evropě. Právě tito partneři budou mít za úkol v budoucnu převzít ty úkoly, které dosud plnilo např. právě Turecko, tzn. hostování amerických vojsk, provozy základen a v neposlední řadě také hostování jaderných zbraní. Na Moravě již probíhá tipování „předsunutých objektů“ v rámci posilování bezpečnosti před tzv. ruskou agresí a např. letiště Mošnov se Američanům moc líbí. Nikdo zatím si z politiků netroufne říct nahlas, že chce v ČR americkou základnu, ale v armádě již přípravy probíhají pro případ, že by „okolnosti nabraly rychlý spád“. Mimochodem, masivní a mohutné cvičení Ample Strike, které bude probíhat právě na území ČR [6], je jenom důkazem toho, jako moc Američané ve svých plánech počítají s úlohou Česka ve snaze zachránit v Evropě americký model moci Pax Americana, který se jim začíná hroutit.

-VK-

Šéfredaktor AE News