Ještě k ceremoniálu „Gotthardský tunel“ – jak je to s původem a dlouhověkostí GP?

U článku na téma Gotthardský tunel (Úvod, První část, Druhá část) jsem avizovala, že doplním, proč si nemyslím, že ten, kdo je nazýván Globálním prediktorem (GP) je 1) mimozemská entita a 2) že přežívá snad tisíce let. Dle mého je vysvětlení pragmatické stejně jako vysvětlení, proč – slovy V.V.Pjakina – „spěchá a nemá čas a nejraději by se přenesl na jinou planetu“.

A ač se tímto článkem dostanu na tenkou půdu, beru na sebe to riziko, neboť v této oblasti, ve které nikdo nemůže prokázat, kdo a co ve skutečnosti ten „GP“ je, resp. co nám chce sdělit mimo jiné všemi ceremoniály a jejich symboly,  se pohybujeme pouze u hypotéz a tam má každý názor právo se projevit. A začít musím – jak jinak – u symbolů.  Ale ještě předtím – pro lepší orientaci – obsah:

1) Venuše, kam se podíváš – o symbolice Venuše napříč lidskou historií až do dnešních dnů

2) Přišli jsme z Venuše jako velké a dlouhověké bytosti?

3) Draci z Ráje a všichni máme hadí mozek

4) Agenda 2030 – hrozí Zemi sucho a skleníkový efekt jako na Venuši a je záchrana lidstva na Marsu?

První část: Venuše, kam se podíváš – o symbolice Venuše napříč lidskou historií až do dnešních dnů

Když se podíváme na kterýkoliv ceremoniál, všude nějakým způsobem jde o oslavu Venuše. A když se podíváme na historii všech nám známých kultur, všude rovněž je oslava Venuše. A kdekoliv vidíme pentagram, tam rovněž jde o oslavu Venuše, stejně jako za symbolem lotosového květu je rovněž Venuše (viz její oběžná dráha ve vztahu k zemi – video) .   Když vidíme osmicípou hvězdu, tam všude rovněž je Venuše (osm let trvá, než opíše pentagram ve videu výše) a osmicípou hvězdu vidíme např. i na anglické vlajce, ale i na ploše ceremoniálu OH 2012 v Londýně:

 

Osmicípá symbolika je i ve Vatikánu:

V minulosti byla Venuše spojována s kněžkami jako sumerská Inanna, babylonská Ishtar, egyptská Isis či aramejská Astarte:

Když půjdeme ještě do starší historie, v hinduismu byla Venuše nazývána Shukra a byla symbolizována bohyní Kali – s osmi horními končetinami:

Podle mytologie byla Kali manželkou hinduistického boha Šivy, jehož socha dnes stojí před budovou ve švýcarském CERNu:

Osm ramen kola (tunelu) v CERNu:

A symbolika Venuše – Kali , Šivy a CERNu na ceremoniálu v Gotthardu:

Ještě se podívejme na nejbližší současnou symboliku Venuše – na OH v Riu, kde byl k vidění pentagram jako součást olympijské vesničky:

 

Olympijská vesnička ještě jednou – tentokrát i se symbolikou hada, který

Ale tak či tak se stejnou hadí symbolikou, jako OH v Londýně 2012:

 

Hadí symbolika v Londýně končila u rajského „stromu poznání“:

A v Riu končila u pěti olympijských kruhů, tentokrát ovšem pouze v zelených barvách:

Tak či tak ale Londýn i Rio skončily u oslavy ptáka Fénixe, symbolu transformace, viz Londýn 2012:

a viz Rio 2016:

Ponechám teď stranou symboliku Venuše napříč lidskou historií a jak si asi mnozí všimli, i symboliku Ráje a biblického hada a s ním i symboliku okřídleného draka, který se jako symbol rovněž táhne celou lidskou historií a pojďme k druhé části.

Druhá část: Přišli jsme z Venuše jako velké a dlouhověké bytosti?

Člověk, který mě v životě nejvíce oslovil, od roku 1985 již nežijící astrolog Dane Rudhyar , který mimo jiné „předpověděl“ rozpad SSSR a nový vzestup Ruska, viz něco málo o tom v  Rusko na prahu nové epochy, v jedné ze svých knih napsal, cituji:

„Od roku 1940 jsem se v mnoha svých knihách snažil vnést do myšlení lidí koncepci „plnosti“. „Život plnosti“, to je život jedinců, kteří celou svou osobnosti ztělesňují semennou vibraci, která současně završuje jeden cyklus lidské historie a zároveň se stává základem nového cyklu. „Člověk plnosti“ může a musí jako ideální symbol nahradit „člověka smutku“ přesně tak, jak musí převládnout symbol koule (plnosti prostoru), má-li lidstvo přežít. Koule nad křížem musí vytěsnit starý symbol Země – kříž nad koulí. A to souhlasí s okultní tradicí, podle které planeta Venuše byla duchovním prototypem naší Země a ony velké Bytosti, které zasely do aury naší planety plamenná semena sebeuvědomění a individualizovaného myšlení, přišly z Venuše, Světlonošky, t.j. Lucifera“.  –  str. 136 knihy „Lunační cyklus“ z roku 1982, více  zde.

Ale zpět k větě, kterou jsem citovala: „A to souhlasí s okultní tradicí, podle které planeta Venuše byla duchovním prototypem naší Země a ony velké Bytosti, které zasely do aury naší planety plamenná semena sebeuvědomění a individualizovaného myšlení, přišly z Venuše, Světlonošky, t.j. Lucifera„.

Při vší mé už cca dvacet let nekončící úctě k práci D. Rudhyara, s touto částí jeho tvrzení jsem měla vždy problém. Problém proto, že na nějaké mimozemšťany prostě mám problém věřit. Ale jak šel čas, stále více mě napadala jedna věc, související s naší planetární soustavou a se Sluncem jako jejím životodárným centrem. Jak všichni znají už ze školních lavic, planety kolem našeho Slunce krouží v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Zem, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto (Pluto uvádím, ač jej astronomové coby planetu v roce 2006  zrušili).

A co když je to tak, že lidská evoluce – a to v souladu s vesmírnými cykly – se neodehrává pouze v čase, ale také v prostoru? Co když postupuje od Merkura, který je Slunci nejblíže, přes Venuši k Zemi a poté bude pokračovat na Mars?  A to v souladu s tím, jak se zvyšuje aktivita Slunce?

A co když je to tak, že kdysi podmínky příhodné k životu byly skutečně na Venuši a poté, co se vlivem sluneční aktivity změnily – čímž se zároveň změnily i na Zemi – se život prostě jen přesunul jinam? A nejsme my nakonec pouze potomky těch velkých Bytostí, o kterých Rudhyar hovoří, že na Zemi přišly z Venuše?  A není nakonec tato skutečnost důvodem, proč všechny kultury napříč lidskou historií tolik oslavují Venuši? Napříč historií lidstvo oslavuje pouze tři nebeská tělesa – Slunce, Lunu a Venuši.

Když jsem byla po létech ochotna tuto myšlenku původu pozemského života přijmout i vzhledem k informacím, že na Venuši kdysi život existovat mohl, narazila jsem na další zprávu tohoto druhu, viz zpráva z 8. srpna 2016 Převrat v hledání mimozemského života? Venuše byla miliardy let obyvatelná. Obrázek, který jsem vložila jako náhledový, to není obrázek planety Země, ale obrázek, jak podle NASA kdysi vypadala Venuše – do doby, než na ní došlo k tzv. „skleníkovému efektu“, který na ní vytvořil podmínky neslučitelné se životem:

Venuše dnes a kdysi podle NASA

Ve stejné době vyšel i článek „Záhada Venuše rozluštěna? Planeta byla stejná jako Země, mohl na ní být i život, tvrdí vědci“ Když jsem si k tomu všemu přidala informaci Wikipedie, že Venuše je sesterskou planetou Země a že dokonce ještě i v současných podmínkách na ní za určitých okolností život může existovat, nezbylo mi, než dát Rudhyarovi za pravdu přinejmenším v tom, že nějaké Bytosti na Venuši mohli existovat. Jak dalece se ale vyvinuli a jestli byli schopné meziplanetárního cestování, toť otázka.

V této chvíli však berme v úvahu především tento fakt:

Současná představa o struktuře atmosféry Venuše se zakládá na měřeních uskutečněných sondami typu Veněra, Mariner, Pioneer Venus, pozemskými pozorováními a teoretickými modely, které umožňují odhadovat chování atmosféry. Venuše je obklopena hustou vrstvou atmosféry, která je tvořena převážně oxidem uhličitým, dále pak malým množstvím dusíku, kyslíku a vodních par. Kombinace těchto plynů má za následek vznik silného SKLENÍKOVÉHO EFEKTU, který zvyšuje teplotu povrchu o více než 400 °C, v oblastech okolo rovníku dokonce až o 500 °C.

Skleníkový efekt – neznáme to i na Zemi? A neznáme i spoustu tvrzení, že není dílem člověka, ale že je to zcela běžný přírodní proces? Ale pojďme dál. Dejme tomu, že na Venuši skutečně existoval život a že ten si s postupujícím skleníkovým efektem uvědomoval své ohrožení. A možnost, jak se zachránit, viděl v osídlení jiné planety – planety další v pořadí, tedy Země.

A v těchto souvislostech se mi vybavily zprávy o cestách na Mars. A nejsou to žádné sci-fi fantasmagorie – viz „Mise na Mars bez návratu: V roce 2024 poletí 24 lidí, zájem mají i Češi.“

Porovnání Země a Marsu

Jak uvádí opět Wikipedie, život na Marsu je prozatím nepředstavitelný nejen kvůli atmosférickému tlaku, ale především kvůli vodě, která se na Marsu nachází pouze ve zmrzlé podobě.  Ale v roce 2007 NASA provedla odhad množství vody zachycené v jižní polární čepičce a dle modelu by veškerá voda zaplavila celý Mars do výšky 11 metrů! A co když očekávanou zvýšenou aktivitou Slunce bude voda tát pomalu a postupně?

A nyní, když jsme se dostali až k Marsu, se podívejme především na takovou věc, že na Zemi sílí skleníkový efekt a že planeta se otepluje (kdysi byla Sahara zelená a jako by se její současná poušť posouvala stále více na sever). A představme si situaci, že jsou takoví, kteří do dění dobře vidí a chtějí se zachránit, proto vyšlou předvoj na Mars- na nevratnou cestu. Skupinu budou nějakým způsobem pozorovat či příležitostně navštěvovat (za tím účelem si zřídí nějakou pravidelnou přistávací dráhu) a budou čekat. Mezitím bude skupina žít vlastním životem (přežije-li) a bude-li žít spoustu generací a rozmnoží se, každá návštěva pozemšťanů se těmto lidem bude jevit jako příchod bohů. Mezitím se možná podmínky na Marsu vyvinou k lepšímu tak, že budou přijatelné i pro pozemšťany (zatímco na Zemi se možná změní na nepřijatelné), Pozemšťané se tedy na Marsu usídlí natrvalo. A z těch, kteří si mezitím mysleli, že Mars je jejich planetou, si začnou vytvářet otroky, protože oni naopak budou považovat Mars za svoji planetu. Za tím účelem vytvoří něco jako Bibli a v ní začnou popisem, jak bůh stvořil planetu Mars a kolik mu to trvalo dnů. A dále se budou snažit především o to, aby původní obyvatelé udrželi na co nejprimitivnější evoluční rovině, a to tak, že před nimi udrží v tajnosti své znalosti a především nedovolí rozvoj jejích mozků.  Jak se přitom bude čí věk počítat, je otázka, protože jeden rok na Marsu jsou dva roky na Zemi – „bohové“ by se tedy počtem svých let mohli jevit jako dlouhověcí.

Hned v úvodu píšu, že článkem se pouštím na tenký led a to, co jsem popsala, se může jevit jako fantasmagorie. Přesto jsem to popsala s tím, že podobný scénář už se mohl přihodit – a to když se život stěhoval z Venuše na Zemi. Což by znamenalo, že ti, kteří v dávných dobách zaseli semeno na naší planetě, ty Velké bytosti, nebyli mimozemšťané, ale že jsme to byli my, resp. naši dávní, dávní předci.

Jak tito předci vypadali a kdy se tak stalo, si netroufám spekulovat. David Icke tvrdí, že kolem roku 4800 před n.l. došlo na Venuši ke kataklyzmatu a že v té době na Zemi přiletěli reptiliánské bytosti a usídlili se na pohoří v Turecku, Íránu a Kurdistánu a že to byli oni, kdo vytvořili ‚instantní‘ (okamžité) pokročilé civilizace v nížinách Sumeru, Egypta, Babylonu a povodí Indu. Podle Davida Ickea to byli hadí bytosti z Anunnaki (?) a Marsu a já mám problém celé této teorii věřit, protože mi vůbec ničím nevysvětluje, proč napříč celou lidskou historií je tolik oslavována právě Venuše, Luciferka!

A jestliže tyto hadí bytosti podle D. Ickea přišli na Zemi kolem roku 4800 p.n.l., pak to už vůbec nijak nevysvětluje příběh o stvoření života na Zemi tak, jak je popisován přes Adama a Evu a Ráj a samozřejmě – hada. Ten příběh totiž musí být mnohem, mnohem starší a mě proto mnohem více ladí s tím, že život na Zemi pochází z Venuše.

Současné vědecké závěry říkají, že život na Venuši mohl existovat až miliardu let. A to je hodně dlouhá doba, aby se evolučně dostal nejen na velmi vysokou úroveň, ale také aby kus života přenesl i na jinou planetu – v tomto případě na Zemi. Bible říká, že náš svět byl stvořen za sedm dní, ale nevysvětluje, jak dlouhé časové období měl jeden den představovat -nemohlo to být tak, že Venušané si Zemi přizpůsobovali k obrazu svému postupně? A že až na úplný konec stvořili Adama a Evu?

Už jen ta skutečnost, že jeden den na Zemi představuje cca 226 dnů na Venuši – tak dlouho totiž na Venuši trvá, než se otočí kolem své osy – stojí za pozornost. A pokud by byla i tímto vysvětlena v Bibli tolik popisovaná dlouhověkost původních obyvatel planety Země, nemohli tito tvorové být skutečně i velcí, ba dokonce schopni meziplanetárních letů bez techniky na nám známý způsob? A nebyli Venušané nakonec těmi bájnými okřídlenými draky, které tolik oslavuje každá nám známá kultura?

Tato myšlenka je mi těžce proti srsti, ale přece jen – jak plynul čas, říkala jsem si, co kdyby.. Poslední vědecké zprávy o možnosti života na Venuši totiž uvádějí, že ještě před sedmi sty miliony let mohl na Venuši existovat dokonce i sníh.  A pokud by tedy měla existovat nějaká souvislost mezi Venuší a osídlováním Země, musela by spadat přinejmenším do doby dinousaurů. Což by mohlo znamenat, že jednou z posledních forem života, kterou na Zemi přenesli Venušané, mohli být dinousaři… Pro mě opět nepřijatelná informace, jednak jsem ale hledala dál…

Třetí část: Trojjediný mozek – aneb Draci z Ráje a všichni máme hadí mozek

A v hledání mě neoslovilo téměř nic, dokud jsem nenarazila na vědce Carla Sagana a na jeho knihu „Draci z Ráje“, za kterou byl oceněn dokonce Pulitzerovou cenou.

Originál obálky knihy – Adam a Eva v Ráji a ještěři kolem

I když jsem připustila, že na knize asi něco je, když za ní autor dostal Pulitzerovu cenu, stále to pro mě byla nepřijatelná teorie. A to i přesto, že celou lidskou historií se prolíná postava draka:

Pak jsem narazila na tento popis knihy:

„Na popisu biologické evoluce mě obzvlášť zaujal výklad vývoje mozku, jehož složitost narůstá přidáváním dalších komponent k původním jednodušším strukturám, přičemž ty původní ale zůstávají funkčními. Pro jistotu to zdůrazním ještě jednou. Hluboké a prastaré části našeho trojjediného mozku jsou nadále funkční. Na neurální šasi navazuje R-komplex, který jsme zdědili po plazech, limbický systém a kůra mozková čili neokortex. Každý vývojový krok ovšem nutně vede ke změnám ve středním mozku atd. Plazí část mozku v nás prý hraje důležitou roli při útočném chování, při obraně teritoria či budování kariéry. Konec konců mluvíme o chladnokrevném zabijáku, že. Boží rozsudek nad hadem zněl, od nynějška po břiše svém se plaziti budeš – z čehož by se dalo usuzovat, že do té doby hadi používali jiný způsob pohybu.

Tak tomu ovšem přesně bylo, říká Sagan: hadi se vyvinuli ze čtyřnohých plazích předků na způsob draků. Mnoho hadů si dodnes zachovalo zakrnělé kosterní zbytky údů. V limbickém systému zase je původ altruistického chování, láska – zdá se – je savčím vynálezem. A v nejstarší části limbického systému se nachází tzv. čichový mozek a sídlo emocí. Při poranění této části dochází k hlubokým poruchám paměti. Další svrchovaně zajímavé údaje jsem se dočetl o mozkové kůře, neokortexu, o funkcích a pozoruhodných vztazích mozkových hemisfér, úvahy o levácích a pravácích: proč třeba v i řeči si ceníme tolik pravé strany, že říkáme právo, spravedlnost, pravé hodnoty a na druhé straně hanlivě zmiňujeme levotu (je na obě ruce levý apod.) „- zdroj a více zde.

Když jsem hledala dále, co je to trojjediný mozek, došla jsem k tomu, že jde o hadí mozek, limbický mozek a šedou kůru mozkovou – více zde 

Další odkazy mě navedly k až vědeckým úvahám, že měl existovat tvor jménem dinosauroid – a mělo jít o inteligentního dinosauřího tvora, který měl projít procesem sapientace a stát se myslící bytostí s vlastní kulturou a civilizací.

Hypotetická lebka dinosauroida. Preorbitální část je silně zkrácená, mozkovna je výrazně zvětšená. Více plus video zde

V souhrnu by ale z těchto informací bylo možné usuzovat, že to, co popisuje Bible jako stvoření světa a Adama a Evy, by ve skutečnosti mohl být jen zcela pragmatický vývojový proces v evoluci člověka, jdoucí ruku v ruce se změnou biosférických podmínek pro existenci života, tzn. spojený s nutností najít pro život jiný prostor. A tedy že v minulosti mohlo jít o stejný proces, jaký jsem výše popsala v hypotetické představě o přestěhování pozemského života na Mars.

A dotáhneme-li hypotézu o příštím pokračování života tentokrát na Marsu, pak se v budoucnu může stát opět aktuální i tato věta z Bible, ovšem parafrázována: „Když se lidé začali množit na Marsu a narodily se jim dcery, synové Boha viděli, že dcery lidí jsou krásné a vzali si za ženy kterékoli z nich si vybrali… Nefilim byli v těch dnech na Marsu a také poté, co synové Boha šli za dcerami lidí a měli s nimi děti.“

V souhrnu jsem se v této částí článku dostala k tomu, že po kataklyzmatu na Venuši (voda se vypařila, nastoupil skleníkový efekt) život našel pokračování na planetě Zemi.  A dejme tomu, že naši předkové z Venuše se dostali na takovou evoluční úroveň, že ovládali např. telepatii, telekinezi, teleportaci a spoustu dalších věcí, jak je můžeme vidět např. ve filmu „Nádherná zelená„.  Ale možnosti sebezáchrany, nabídnuté jim Vesmírem/Bohem, si nevážili a místo aby ke svým poznáním pozvedli nové lidstvo, raději stále pokračovali v ovládání druhých ve svůj prospěch. A to přes mozek – viz trojjedinost mozku (a zdůraznila bych nejen jeho hadí, ale především limbickou část, která m.j. podporuje homosexualitu).

Čtvrtá část: Agenda 2030 – hrozí Zemi sucho a skleníkový efekt jako na Venuši a je záchrana lidstva na Marsu?

V této části opouštím všechny výše uvedené teorie a hypotézy a vracím se na zcela pragmatickou rovinu, která je mi nejbližší (a to i ve smyslu vesmírných cyklů, na které ve svých článcích tolik odkazuji).

Agenda 2030 je realita. Její podstatou je nejen islamizace Evropy tak, jak to předvádí Federica Mogherini zde , zde či jak jsem o tom psala zde .  Ale její podstatou jsou i zprávy tohoto typu:  „OSN: Dvě třetiny lidstva budou do roku 2030 žít ve městech„

A pak zprávy tohoto typu: Sucho a horko 2015. Lepší to nebude – začalo stěhování na sever: „Mluví se o vlně uprchlíků. Nejde o ale o pouhou vlnu, která zase pomine, ale o začátek sílícího stěhování národů, které jsme vyvolali a jehož příčiny budou trvat. Je pravda, že existují oblasti, kde voda je a bude, jen nějak docílit toho, aby tam lépe fungovala státní správa a samospráva, aby tam lidé mohli důstojně žít a nemuseli prchat. Určitě jim v tom máme pomáhat. Ale představovat si, že lidé zůstanou ve vyprahlé krajině za hranicemi Evropy v nějakých táborech, kam jim budeme vozit potraviny a vodu a doufat, že tam v beznaději budou sedět, aby nás neobtěžovali, je nejen bláhové, ale přímo zrůdné. Shromáždit nepohodlné lidi do táborů, to není praxe s dobrou tradicí. Takřka skokem zesílený skleníkový jev má za následek, že Země si ze slunečního tepla ponechává necelý jeden watt na metr čtvereční. Už desítky let – zdroj a více.

Zřejmě je nepravděpodobné očekávat, že Sahara bude opět zelená a stejně tak celá Afrika a Blízký východ se stanou opět úrodnými. Bohužel, naše technokratická společnost dopustila, aby se lidstvo přemnožilo i za cenu toho, že její vůdcové (GP) se nyní sami bojí o své přežití, resp. o to, aby sami měli co jíst a pít. Olympiáda v Riu byla nejzazší ukázkou,jak si přejí restart planety, tedy návrat do Ráje, tzn. do doby, kdy život na Zemi vznikl (přesněji – kdy po konci života na Venuši na Zemi pokračoval?) ,něco o přání k restartu zde:

Nevím, co si mocní slibují od CERNu, jehož symbolika byla předvedena i v Gotthardu, ale jisté je, že ani postava boha Šivy, který oslavně tančí s přesýpacími hodinami v ruce (čas) a přitom šlape po hadovi (bojovná část lidského mozku?) je jim houby platná.

A když už jsme u Šivy, podívejme se na závěr na hinduistický kalendář, podle kterého už 432 000 let běží věk kali-jugy, o kterém se píše toto:

Lidé jsou nástrojem žádosti a pokušení. Jsou zkažení, nelaskaví, hádaví, nešťastní a jako žebráci. V lidech je především faleš, lenost, zlo, hloupost, nenávist, strach a slabost. Nad lidmi je temnota, a proto cení vysoko to, co je nízké a špatné. Jsou stíháni neštěstím. Jedí hltavě. Muži jsou vedeni ženami. Ženy jsou pak smyslné a bez studu a rodí příliš mnoho dětí. Jedí mnoho, mluví mnoho a jejich řeč je nepříjemná. Města jsou plná zlodějů a zkažených lidí. Nízcí obchodníci vládnou trhu. Z králů jsou násilníci, kteří vysávají krev svých poddaných. Hospodáři zanedbávají své povinnosti a žebrají po ulicích. Bráhmani upadají na úroveň šúdrů. Sucha a záplavy ničí úrodu a války s hladem vylidňují zemi.  Po suchu, trvajícím mnoho let, se objeví na obloze sedm palčivých sluncí, jež vypijí všechnu vodu. Pak se přes zemi přežene vítr nesoucí oheň, který všechno spálí, všechno v okamžiku zničí a sežehne celý svět.“ – zdroj a více 

Zcela dole věk Kali-Yugy, té Kali, která dostala prostor jak v ceremoniálu k otevření gottharského tunelu, tak opět na OH v Riu.

A na závěr k pointě článku. Nevěřím, že ten, co se mu říká GP, je mimozemská identita a nevěřím, že se dožívá tisíce let. Dle mého je stejnou součástí evolučního procesu lidstva, jako kdokoliv jiný. Jeho výhoda může být v tom, že o celém evolučním procesu má takové znalosti,  o jakých se jiným ani nesní (odkud jdeme, kam jdeme, Tora, Kabala, Bible, znalosti o fungování lidského mozku, znalosti o číslech a vesmírné symbolice) , ale z hlediska „vyššího principu mravního/evolučního“ se tato jeho výhoda opět obrátí proti GP samotnému. Vesmír funguje v cyklech a určí-li Vesmír/Ves-Mír, že lidstvo má ve svém vývoji pokročit, pak se tomu ani GP nevyhne. A to bez ohledu na to, jestli by se mezitím přestěhoval na Mars či na oběžnou dráhu Slunce. Z hlediska „vyššího principu mravního/evolučního“ jde totiž především o záměr, pro jaký by tak činil. A v tomto smyslu nad ním vítězí i ten nejposlednější tvor – pokud se ovšem nechává vést Svědomím=tím nejvyšším božstvím.

 

-Pozorovatelka-  23.8.2016