Vidění není jen jednosměrná záležitost – vidíme jak směrem dovnitř, tak směrem ven. Právě v tomto obráceném směru probíhá naše vlastní ovlivňování reality. To, co je skutečné pro jednoho člověka, nemusí být skutečné pro druhého. Autor toto tvrzení dokládá slavným dvojštěrbinovým experimentem, při němž se elektrony chovaly při průchodu dvěma svislými štěrbinami v kovové desce pokaždé jinak, v závislosti na tom, zda byl přítomen pozorovatel, či nikoli. V očích se skrývá velká síla a až prozřeme, prohlédneme veškeré iluze, zbavíme se strachu ze smrti a bolesti ze ztráty blízkých. Koneckonců jsme „Světelné bytosti“.