Také jsem přesvědčený, že četné pokusy cosi relevantního – krom lamentací nad tragickou volební účastí, vydedukovat z výsledků českých voleb do EP, jsou naprostou marností, zbytečným mařením času. V každém případě, se ale lze dobře bavit z mnohých kuriozit a faktů. Pro mne, velkým potěšením byly směšně nízké volební zisky pánů – Paroubka, (přestože to není úplně spravedlivé, neboť je zjevně mnohem schopnější nežli drtivá většina jeho dřívějších stranických kolegů z vedení ČSSD) – Johna, který v zoufalství, tentokrát už vyrukoval s otevřenou korupční nabídkou svým případným voličům – Okamury, jenž si tak pitómiovně vybral a následně odvolal lídra volební kandidátky Úsvitu a v těchto souvislostech bych mohl ještě popsat několik stránek.
Na druhé straně, tou největší, nejnepříjemnější kuriozitou, byl pro mne ten nepochybný volební triumf Jiřího Pospíšila – tentokrát zase na kandidátce TOP 09. Ten člověk je sice inteligentní, umí dobře mluvit a rovněž se věčně, často až trapně podbízí novinářům, takže v médiích patří k těm vůbec nejoblíbenějším českým politikům, ale.., Nemám prostě rád přeběhlíky. Ta jeho nejnovější dezerce na kandidátku jiné politické strany není první a rozhodně ani nebude poslední!
Dá se namítnou, že jedná racionálně – pragmaticky, jenže, když si vzpomenu, jak se na volebním sjezdu ODS, kde kandidoval na místopředsedu, zapřísahal – že pro svou rodnou stranu je ochotný položit život a když ani s tímhle divadýlkem tehdy neuspěl, tak po několika málo dnech prásknul dveřma a „pragmaticky“ přesedlal na kandidátku TOP 09… nějak těch jeho 77 tisíci preferenčních hlasů nedokážu snadno spolknout.
Jestliže takové chytračení českým voličům opravdu imponuje, pak tedy pozdrav Pánbůh!
Rád bych se dopracoval k nějakému lepšímu vysvětlení, ale například ta teorie – zmínka , snad z Viditelného Macka, že Pospíšil sesbíral ty preferenční hlasy především od hlasujících homosexuálů, mi, přes veškerou snahu, tak úplně nesedí…
Zdroj: Blog autora