Včera Česká televize odvysílala reprízu pořadu „Fokus Václava Moravce“ na téma „Doba konzumu“. Jedním z hostů byl i eventuální kandidát na příštího prezidenta Michal Horáček a to mě nepřekvapilo. Šlo totiž už o několikáté pokračování tohoto pořadu V. Moravce a ač stokrát můžeme uznat, že jsou to témata aktuální a tímto pohledem chvályhodná, zasvěcenějšímu divákovi neunikne, že jde o témata, o jejichž řešení především šlo od první chvíle Havlovi. A to nikoliv Havlovi pouze jako jednotlivci, ale Havlovi jakožto jednomu z členů Římského klubu. Proto přítomnost zarytého Havlova fanouška Horáčka nebyla překvapivou.
Revoluční chvíle listopadu 1989. Delegace OF jedná s Ladislavem Adamcem, M. Horáček vzadu s M. Kocábem, v popředí Václav Havel
Co ale překvapivé bylo, že Horáček se hned v prvních minutách pustil do kritiky Marxe. Tak nevím, ale to Horáček neví, že Havel byl marxista? A má Horáček vůbec tušení, o čem je Římský klub?
Římský klub je globální think tank , který se zabývá řadou mezinárodních politických otázek. Společnost byla založena v roce 1968 v Římě a Římský klub sama sebe popisuje jako „skupina občanů na celém světě, sdílící společný zájem pro budoucnost lidstva.“ Skládá se ze současných i bývalých hlav států, byrokratů OSN, vysoce postavených politiků a vládních úředníků, diplomatů, vědců, ekonomů a podnikatelů z celého světa. Klub vyvolal značnou pozornost veřejnosti v roce 1972 svou zprávou Meze růstu. Klub uvádí, že jeho posláním je „působit jako globální katalyzátor změn přes identifikaci a analýzu klíčových problémů, kterým čelí lidstvo a předání takových problémů k řešení nejvýznamnějším veřejným a soukromým subjektům s rozhodovací pravomocí, jakož i široké veřejnosti. “ Od 1. července 2008 má daná organizace své sídlo v Winterthur ve Švýcarsku.“ Zdroj, více a seznam významných členů, mezi nimiž je i Václav Havel, zde
Cíle Římského klubu
Václav Havel a Strana zelených v čele s M. Bursíkem
Vše následující jsou citace a odkazy na zdroje, které se zaobírají tématikou Řimského klubu:
„Nejde jen o jakýsi klub vysloužilých mocnářů, kteří se scházejí, aby si nad šálkem kávy zahráli karty. Římský klub má specifický politický program. Zatímco běžný ekonom se snaží o růst HDP, aby nebyla nezaměstnanost, oni usilují o pravý opak. V roce 1972 svou knihou „Meze růstu“ vyhlásili za svůj cíl ukončit hospodářský růst. Podle nich je totiž prý trvale neudržitelný. Jednak proto, že brzy prý dojdou suroviny a civilizace se zhroutí. Jednak proto, že růst výroby znamená růst skleníkových plynů. Ano, ŘK je zakladatelem alarmismu. Řešením problémů lidstva prý je jakási světová vláda pevné ruky (tzv. global governance).“
V knize „Umění vládnout“ (The Capacity to Govern) Římský klub hovoří o Globálním Leviatanovi. Leviatan je gigantická obluda, o které se píše v Bibli. Zde je Leviatan metaforou pro gigantický superstát, světovládu.
„Aplikujeme v globálním měřítku myšlenku Thomase Hobbese o možnosti a zřejmě nezbytnosti, že pokud slabší prostředky selžou, zavést světový polo-autoritářský režim, který by zavedl opatření nutná k přežití lidstva.“ (Slovníček pojmů, heslo „Globální Leviatan“, str. XIV)
O Leviathanovi píše ŘK i v následující pasáži knihy „Umění vládnout“:
„Je možné, že pud válčit je v naší přirozenosti zakořeněn, jelikož od vzniku Homo Sapiens byl našemu druhu užitečný. Nyní se už takové chování stalo něčím dysfunkčním. Chceme-li však takové zakořeněné mechanismy vymýtit, může to vyžadovat obdobu radikální operace, bez umrtvení. Není tedy nemožné, že jedinou cestou, jak zastavit lidstvo ohrožující konflikty zbraněmi hromadného ničení, bude zavedení Světového Leviatana. To může mimo jiné mít formu autoritářské vlády koalice supermocností, které použijí brutální násilí, aby eliminovaly válku a zničily všechny zbraně hromadného ničení ve všech zemích kromě sebe. V takovém případě raison d’humanité může vyžadovat, abychom se po této cestě vydali, ačkoli za to můžeme draze zaplatit ztrátou řady základních hodnot, včetně lidských práv.“ (str. 87)
Členové madridského Club of Rome, mezi nimi i Václav Havel
Nezbytnost zavedení diktatury Římský klub nezdůvodňuje citáty z Marxe či Lenina. Ti jsou na Západě zdiskreditovaní. A tak se odvolávají na filosofa Thomase Hobbese a jeho knihu „Leviatan“ z roku 1651. (Celé k přečtení anglicky zde)
Thomas Hobbes zažil Cromwellovu revoluci, první buržoazní revoluci novověku. Moc se přesunula od krále do parlamentu. Na hodnocení novinky zvané „demokracie“ se tehdejší filosofové neshodli. John Locke ji uvítal, Thomas Hobbes byl proti.
Hobbes v Úvodu své knihy říká, že společnost neboli stát vidí jako jakýsi obrovský hodinový stroj, veliký umělý organismus. Proto ji přirovnává k obrovskému Leviatanu. Diktatura alias Leviatan je prý nutnost, nemá-li se společnost propadnout do chaosu. Pokud chtěl ale absolutismus propagovat jako dobro, pak si měl zvolit méně satanistickou metaforu.
Leviatan je obrovská mořská stvůra, o které se píše v Bibli, v knize Jobově. Ve středověkém uvažování byl vstup do pekla – hellmouth – zobrazován jako Leviatan. Jako velryba, která polyká hejna ryb. Hříšník byl spolknut zaživa.
Zobrazení Leviatana jako vstupu do pekla. Taymouthské hodinky, 14.století. Anglie. Jde o ilustrovaný kalendář s rozvrhem modliteb a církevních svátků (velryba je i jedním ze symbolů Římského klubu – viz náhledový obrázek)
Zdroj citací a více viz: „O Havlově členství v Římském klubu se nemluví“ – zde, či „Lidstvo zachrání jen světová diktatura“ – zde
Kdo zmiňovaný pořad neviděl, video je zde. Bohužel, se spoustou v něm řečeného nezbývá, než souhlasit. Co ale kazí důvěryhodný dojem, to je dnes už zcela zjevná skutečnost, že lidstvo je plánovitě řízeno směrem k tomu, co nazýváme „globálním chudnutím“ a že součástí tohoto procesu je stejně tak plánovitě řízená migrační politika. Dále že výsledkem má být celosvětové zavedení marxismu/socialismu/plánovitého hospodářství, dnes ovšem s tím, že budoucím politbyrem se stane ono 1% těch, kterým bude patřit vše na zeměkouli.
Pro lidstvo jako celek to bude mít ten efekt, že zůstane v zajetí konzumu (materiálna) a tedy v tom otrockém postavení, jaké mu nabízely všechny „-ismy“, obzvláště pak „-ismy“ 20. století. Tentokrát ovšem s tím, že všichni si budou rovni a všichni tedy budou mít stejně (vyjma toho jednoho procenta) – a zde mi nejde nezmínit jak slova o komunismu, kdy nikdo nebude potřebovat peníze (budou karty a čipy) či letáčky jehovistů o tom, jaký to ráj nastane na Zemi.
Otázka, bohužel, je, jestli si lidstvo něco lepšího zaslouží…
Ale než skončím, vložím některé názory hosta pořadu pana Iva Možného:
Ivo Možný, 8.-10.minuta – Chtivost konzumu nemá hranice. – Konzum se stal měřítkem vlastní sebehodnoty, možnosti konzumu určují příslušnost ke společenské vrstvě – „Kým jsem“, jsem podle konta, auta, dovolené.
Ivo Možný, 14. minuta – Produktivita práce propojila celou planetu, ale hladovějící lidé najednou mají mobily a vidí, jak žije jiná část světa. – Zastaví-li se spotřeba (růst HDP) vzniknou davy nezaměstnaných – Život „“spotřebovávej hned“ se žije stylem „tady a teď“ a nebere se ohled na budoucnost, společnost se „gipsynizovala“, protože žije na způsob kočovníků ze dne na den a ani děti už nejsou motivací k plánům o budoucnosti . –
Ivo Možný, 107. minuta – „Nyní jde o to, jestli ta přicházející kultura si osvojí náš konzumní styl života“
110. minuta je pouze vsuvkou navíc – veliká „sranda“ od M. Horáčka na adresu prognóz a prognostického ústavu, tzn. na adresu prezidenta Zemana…, bez komentáře…
Pan Horáček by si měl ujasnit, jestli teda dává přednost hokejkám, ledu a trumpetám, či dešti v podobě uprchlické vlny (potopy?) – více zde
Ivo Možný, 117. minuta, závěr – „Já si tady dovolím nadhodit něco, co je dnes nepředstavitelné. My máme jako základní hodnotu této společnosti svobodu, tzn.možnost volby. A teď si představte kultury, které zde byly dříve a budou tady i po nás a představte si kulturu, která vidí , že ta svoboda (demokracie?) je pouze marketingovým tahem a že prastarou a základní hodnotou je zodpovědnost ve vertikální skupině, tzn. respekt k autoritě a k ostatním členům. A podstatou změny by měla být tato zásadní změna kulturního paradigmatu.“
A skončím tím, že pán Ivo Možný svou závěrečnou řečí možná vystihl celou podstatu problémů současného lidstva – kultura, která je řízená neviditelnou špičkou pyramidy, se nemůže vyvíjet a zákonitě musí skončit v chaosu na způsob Babylonu. A Havlovi a Římskému klubu zcela zjevně šlo o ten chaos, který byl k vrcholu doveden právě konzumem. Konzumem, který se pro současného člověka stal „nejvyšší autoritou“.
Pro úplnost: Ivo Možný o kultuře muslimů zde
Pořad Fokus V. Moravce na téma „Doba konzumu“ byl sice reprízou, ale vzhledem k tomu, že se blíží výročí narození V. Havla, je vhodné připomenout cíle a záměry Římského klubu, jehož byl prezident Havel členem. A jelikož jedním z kandidátů na příštího prezidenta je M. Horáček, je vhodné připomenout, komu a čemu M. Horáček fandí.
-Pozorovatelka- 6.9.2016