Erika Hájková se zamýšlí nad principy léčby nejen „fatálních“ nemocí, při nichž jsme manipulováni do role pasívních „obětí“ různých průmyslových zájmů. Minulý týden proběhla médii zpráva o muži, který zemřel na leukémii a zabil ho „šarlatán“, tím, jak jej (ne)léčil. Vzhledem k mediálním (dez)informacím je pravděpodobné – ale nikoli nutné – že dotyčný léčitel skutečně  šarlatánem je. Avšak použít případ onoho nebohého zemřelého k paušální diskreditaci léčitelů v České republice, jako to učinil Český rozhlas, je příkladem klasické manipulace.

Erika Hájková

Kdo zabíjí víc?

Kdo řekl A, musí totiž říci také B: Tedy především připustit, že kromě „šarlatánů“ existují i úspěšní léčitelé s ohromujícími výsledky. A kromě poctivých „klasických“ lékařů stovky a tisíce „šarlatánů“ v pláštích „bílé armády“. Nepochybně jsou o správnosti svých léčebných postupů přesvědčeni stejně jako dotyčný léčitel, který se (údajně) pokoušel vyléčit rakovinu „tleskáním“ – a jejich léčba je statisticky zhruba stejně úspěšná či neúspěšná.

O statisících zemřelých na rakovinu při plném využití současných „vědeckých metod“ informováni nejsme. Bere se to jako samozřejmost: U některých lidí se rakovinu vyléčit podaří, u jiných ne. Pokud by existovala nějaká srovnávací studie (počet pacientů na počet zemřelých při klasické a alternativní léčbě), dost možná bychom zjistili, že drastické metody (ozařování, chemoterapie atd.) „vědecké medicíny“ zabíjejí pacienty mnohem „úspěšněji“, než šarlatáni – ať domnělí, či skuteční.

„Jednoduché“ uzdravení s pomocí…

Dobrým příkladem budiž zpráva, kterou rovněž v nedávné minulosti přinesl server naturalnews.com: Informuje o případu Chrise Warka, muže, který přežil rakovinu tlustého střeva ve třetím stádiu (to jest již s postižením lokálních lymfatických uzlin) bez chemoterapie – operací a změnou životního stylu. A klade základní fatální otázku: Pokud je American Cancer Society (Americká společnost pro rakovinu) skutečně tak oddaná léčbě rakoviny, jak tvrdí, proč nepublikuje také jednoduché návody, jako je ten Chrisův?

Dotyčný Chris Wark na svém webu píše: „V roce 2003 mi lékaři diagnostikovali rakovinu tlustého střeva ve třetím stádiu. Operaci jsem podstoupil, odmítl jsem ale chemoterapii. Místo toho jsem se uzdravil zdravou výživou a přírodní léčbou. S pomocí Boží jsem nejen stále vesele naživu, ale rakovina se nevrátila.“

Chrisovi, tehdy šestadvacetiletému, řekli, že bude potřebovat zhruba devět měsíců trvající chemoterapeutickou léčbu s následnou operací. Že je to jediná cesta k záchraně jeho života. Už to samo o sobě je brutální nátlak, kterému většina lidí samozřejmě podlehne. Jenže Wark se nevzdal a vzal své zdraví do vlastních rukou. Jak sám říká: „Představa, že otrávím svoje tělo, abych mu umožnil cestu ke zdraví, mi zkrátka nedávala smysl.“ Spolu se ženou se modlil a prosil o Boží pomoc. A ona přišla – ve formě knihy Boží cesta k naprostému zdraví (God’s Way to Ultimate Health), na kterou mu poslal v e-mailu odkaz jemu zcela neznámý člověk odkudsi z Aljašky.

Životní změna

Chris začal okamžitě měnit své návyky, především ty stravovací. Tak například začal každý den jíst obrovský salát, který „naložil“ zeleninou a kořením známým svými protirakovinnými účinky, jako je brokolice, květák, špenát, kadeřávek, červené zelí, cibule, česnek, kurkuma, oregano, cayenský pepř, a jablečný ocet. Kromě toho – pokud uměl, zcela se zbavil chemikálií, které jinak prostupují běžný život většiny západní populace.

„V našem životním prostředí je dnes více než 80 000 uměle vyrobených chemikálií,“ vysvětloval Chris Wark nedávno na konferenci o zdraví. „Proto je důležité tělo zásobovat výživou ze zdravé stravy a podporovat imunitní systém, aby se mohl čistit.“ Mezi škodlivými látkami zmiňuje například hliník, olovo a další těžké kovy. „Co jíte je důležité a důležité je také zbavit se toxických chemikálií v domě – takže jsme odstranili všechnu toxickou kosmetiku, šampony i domácí čističe.“

Chris doplnil změnu stravovacích návyků pravidelným pohybem – několik měsíců po operaci třeba začal „cvičit“ na trampolíně. Samozřejmě, že tehdy o žádné skákání nešlo – musel sedět a sotva se pohupovat, víc mu slabost a bolest nedovolily. Protože se ale dočetl, že podobný pohyb rozhýbává lymfatický systém a posiluje kosti i vnitřní orgány, vytrval. Jak vypadá dnes, si můžete prohlédnout zde.

Realistický přístup k léčbě

Jak dodává server naturalnews: „Realistický přístup k léčení rakoviny znamená povzbudit imunitní systém k produkci energie na buněčné úrovni. To neznamená, že máme něco jako „univerzální lék“ – uzdravení z rakoviny je cesta. Chris, stejně jako další přispěvatelé na jeho serveru vyprávějí o holistické cestě k uzdravení, která znamená minimalizovat stres, jemuž jsme vystaveni, a maximalizovat vlastní energii. Tento přístup vlastně vyzývá, abychom posílili svého ducha i tělo – už tím, že v  každodenním životě dodržujeme precizní léčebné zásady. Tedy například i vzdát se cukrů či potravin obsahujících sodík.

Když někomu diagnostikují rakovinu, většinou začne panikařit a bát se, tím spíš, že ho obvykle lékaři tlačí do chemoterapeutického „řešení“. Mnoho pacientů prožije pár bezesných nocí, a pak se vzdá. Ale holistický životní styl, který odstraňuje prvotní příčiny rakoviny, kterými je často „pouze“ překyselení organismu, zamoření plísněmi a parazity, otrava těžkými kovy a buněčný edém, je ve skutečnosti cestou k aktivování zdravého, silného imunitnímu systému, jenž nakonec přivodí i vyléčení z rakoviny.“

Po deseti letech, kdy je stále zdráv, Chris popisuje rakovinu jako „dramatický pokus vašeho těla, které vám chce ve skutečnosti zachránit život.“ Jeho server s příznačným názvem „Chris porazil rakovinu“ je informačním střediskem a diskusním centrem, na němž se denně objevují nové podobné příběhy.

Jenže, jak píší NaturalNews, to lékaře v Americké společnosti pro rakovinu nezajímá – v českých končinách je situace pochopitelně stejná. Ve skutečnosti je drtivá většina byť i poctivých onkologů ve vleku „byznysu smrti“, který zdravé pacienty samozřejmě nechce.

Kdyby se totiž pacienti z rakoviny běžně vyléčili několika levnými postupy, náročnými především na osobní zodpovědnost a poctivost vůči vlastní životní cestě, přivedlo by to mnohé mocné farmaceutické firmy k bankrotu.

Problém šarlatána

A „problém šarlatánů“? Rozhodně nikoli přísnější postihy či „likvidace“ léčitelů – hlavní zájem farmaceutického byznysu. Protože právě ten „rakovinný“ přináší astronomické zisky a je jedním z důvodů, proč zdravotnictví v západních zemích prakticky nelze ufinancovat.

Nekonečné mediální „trestní výpravy“ proti léčitelům, jako ta „o muži, kterého zabil šarlatán“, vypadají napohled přesvědčivě. Mnoho lidí také patřičně vyděsí a zaženou „do stáda“, což je vlastní smysl této propagandy. Ve skutečnosti však nic neřeší. Nejde v nich o zdraví a cestu k němu, ale o ještě pevnější „obruče“ jedné z důležitých větví manipulace veřejnosti. O zabetonování principu „Nestarej se, my se o tebe postaráme“. To platí nejen ve zdravotnictví.

Vtip zdravého života přitom spočívá v něčem úplně opačném. Především v tom, aby se člověk – potenciální pacient – naučil samostatně rozhodovat o vlastním zdraví, o vlastním osudu. Mýtus, který jej ukolébává pohádkou o „starostlivém státu“, který „bezpečně otestuje“ lékaře či léčitele a zajistí mu, že jen ti „kvalitní“ jej budou léčit, jej velmi snadno může připravit o život. A také se to dnes a denně děje, jen se o tom z médií nic nedozvíme.

Jen ve zcela ojedinělých případech se totiž objeví „příběh šarlatána v bílém“ na výplatní pásce velké farmaceutické firmy. A pokud, pak jen ve spojitosti s populárním „bojem proti korupci“. Jenže ono jde o život.

Zdroj: protiproud.cz