- vlk -
20. 9. 2016  Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com

Už včera jsem zcela záměrně postavil do kontrastu zemské volby v Berlíně oproti parlamentním volbám v Rusku (viz článek


Tím byl, spolu s přicházejícími prvními, tradičně v Německu velmi přesnými, odhady výsledků berlínských voleb, dán jasně základ k včerejšímu článku, který stavěl do kontrastu hlasování Němců a Rusů. Protože to přímo tlouklo do očí.

Na jedné straně jasně vyjádřený protest berlínských voličů, jen opakující minulé frustrace hlasujících z jiných částí země, které trvají nejméně posledního půl druhého roku, ačkoli se německé ekonomice daří jako už dlouho ne, a na straně druhé podpora Putinovi přes jeho parlamentní souputníky z Jednotného Ruska, vedené ne zcela populárním premiérem Medveděvem. A to v situaci, kdy ruská ekonomika, vlivem různých okolností, ne právě exceluje.

Ten rozdíl ohledně výchozí situace, v níž se rozhodovali v neděli berlínští a ruští voliči, nemohl být větší! Vlastně mohl – trumfnout jej mohl jen konečný rezultát z Ruska. Ještě nebyl oznámen. Ovšem podle informací ČRo získala drtivou většinu vládní strana Jednotné Rusko. Po sečtení 90 procent hlasů má strana premiéra Dmitrije Medvěděva více než 54 procent hlasů. Vše, při odhadu zisků jednotlivých stran v jednomandátových obvodech nasvědčuje tomu, že jednoznačný vítěz voleb má nakročeno zřejmě dokonce k ústavní většině ve Státní dumě!!! Z dalších stran uspěli podle předběžných výsledků ještě komunisté – po sečtení 90 procent hlasů byl jejich zisk 13,5 procenta – těsně následovaní Liberálně demokratickou stranou populisty Vladimira Žirinovského. Do parlamentu by se měla dostat se zhruba šesti procenty hlasů ještě strana Spravedlivé Rusko, což je levicový spojenec Kremlu.

Je dostatečně známo, že výsledky ve volbách jsou determinovány vždy zejména dvěma faktory

- aktuálním výkonem ekonomiky ekonomickým očekáváním voličů pro blízkou budoucnost,

- pocitem tzv. vnitřního bezpečí voliče, tedy jeho pocity ohledně vnitřní situace v zemi / například vnímání korupce, výkonem spravedlnosti, víry ve schopnosti státu zajistit územní celistvost a vnitřní bezpečnost , atd. atd./

Psát o ruské ekonomice v superlativech se dnes neodváží nikdo. Čísla mluví jasně

viz http://www.tradingeconomics.com/russia/gdp

HDP země se v roce 2015 propadl o celých a neuvěřitelných 40,5% oproti špičkovému roku 2013, na úroveň 2009, kdy ve světě zuřila těžká deprese, která zasáhla přirozeně i ruské hospodářství a ani budoucí vyhlídky nejsou nijak excelentní. Nedávno EU odhlasovala prodloužení protiruských sankcí, USA, zřejmě jako zvláštní poděkování Putinovi za pomoc s realizací tzv. iránské dohody a nejnověji s uzavřením příměří v Sýrii rovněž rozšířily sankční seznamy o další ruské firmy a cena ropy viz

http://graf.kurzy.cz/graf-komodit/komodity_derivaty_ceny.php?c=6&k=38&oddate=19.9.2013&dodate=16.9.2016&w=380&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lv=1



také právě nesignalizuje, že se Rusko bude moci znovu rychle postavit hospodářsky na nohy přes vývoz energetických surovin!

Ekonomika a hospodářské perspektivy země rozhodně nemohly motivovat ruské voliče k tomu, aby ještě posílili svými hlasy pozici současné vládní garnitury.

Byl to snad pocit stoupající pocit tzv. vnitřního bezpečí ruského občana, který vedl jeho ruku? V zemi, kde je míra korupce i pro nás odstrašující? Kde elity jsou, více méně nedotknutelné? Nonsens, že?

Jak je tedy možné, že současná vláda za těchto podmínek nejen obhájila minulé zisky, ale zdá se, že ještě posílila a bude schopna si v příští dumě prohlasovat cokoli, včetně změny ústavy, zatímco v nebývale prosperujícím Německu dostávají vládní strany jednu těžkou ránu za druhou a jejich volební výsledky se blíží ze všeho nejvíc debaklu a velké penzum voličů jede zcela zřetelně na protestní vlně? Na protestu proti těm, co řídí zemi, zatímco v Rusku tohle neplatí, ačkoli by mělo? Copak je tím ruským fenomenem a Putinovou kouzelnou formulkou, kterou politici západního světa marně hledají? Objevil snad ruský prezident nějaký politický kámen mudrců, který na Západě neznají? Protože stejný problém se stále sílící skupinou protestních nespokojených voličů je všude v našem prostoru. Viz americké prezidentské volby, viz Brexit, viz Marie Le Pen ve Francii, viz Wilders v Holandsku, viz neschopnost sestavit ve Španělsku funkční vládu přes opakované volby, viz Syriza v Řecku, viz totální propad akceptace Renziho vlády v Itálii, která už jen čeká na ránu z milosti, atd. atd.

Ale vrátíme se k výsledkům ruských voleb. Už i ČT potvrdila, že Jednotné Rusko bude v nové dumě disponovat ústavní většinou! Všechny politologické příručky přece takovému výsledku zjevně odporují! Jak je to, speciálně v situaci současného Ruska možné?

Vynechme laciné odpovědi typu o propagandou vymytém mozku ruského voliče, který prostě jednak baští bez nejmenší pochybnosti vládní demagogii, o falšování voleb, o jejich netransparentnosti, o volebních podvodech, o tom, že opozice neměla přístup do medií, atd. atd. Tyhle bláboly přenechme občanu Schwarzenbergovi, Jakubu Jandovi a podobným. Nemají žádnou vypovídací hodnotu a nejsou schopny nic vysvětlit. Podobné je to s duševními exhibicemi typu – volby byly jeden velký podvod – viz tzv. nezávislí pozorovatelé shromáždění kolem organizace Golos. Která se samozvaně pasovala do pozice hlavního dohližitele voleb, ačkoli v čele státní volební komise stála někdejší ombudsmanka, ke Kremlu velmi kritická a jako nezávislá osobnost mimořádně respektovaná Ella Pamfilovová, která sice potvrdila určité nesrovnalosti, zejména na Altaji, nicméně v podstatě označila volby za férové, dejme tomu s výjimkou třech okrsků na Dálném východě.

Nepomůže ani ekvilibristické žonglování s nízkou volební účastí – s tím, že svého práva volit využilo jen necelých 48% oprávněných voličů. což bylo o 12% méně než minule. I Rusové si dobře pamatují volební účasti s čísly 99,99 %. Jít volit je právem, nikoli však povinností. Ve všech posledních německých nebo rakouských volbách byla účast historicky mimořádně vysoká a vedla jen k tomu, že zavedené strany utrpěly o to větší porážku! Prostě v Rusku hlasovala menší polovina těch, co hlasovat mohli. Výsledky proto nejsou ani náhodou neplatné.

Takže otázka – proč to zatracené Jednotné Rusko a Putin slaví nebývalý triumf a Angela Merkelová musela včera naopak veřejně přiznat jasný debakl svého, dnes už nechvalně známého Wir schaffen das?

Kdyby to byla chtěla kancléřka včera na té převratné tiskovce, kdy se poprvé veřejně distancovala od své zprofanované hlášky o tom, že to jako šafen, musela by směrem k Rusku dodat – jediné, co jsem skutečně zvládla, bylo posílení Putina a jeho volební triumf. To jsem opravdu dokázala!

Podle mne to tak je. Putin by měl poslat do Berlína, na adresu kancléřství, velký pugét! A myslím to naprosto vážně a cítím se duševně ve skvělé kondici. Netřeba volat Choholouškovi! Hned vysvětlím proč.

Už jsem uvedl, co je prvním postulátem pro úspěch ve volbách – dobrá ekonomická situace a optimistická očekávání voličů pro nejbližší budoucnost. Tedy všechno, co Rusku dnes naprosto evidentně schází. Proč mu to chybí? Protože

1 - klesly ceny ropy a zemního plynu, hlavních ruských exportních komodit,

2 - protože je Rusko vystaveno západním sankcím.

Ačkoli dopady sankcí nejsou vůbec zanedbatelné a bylo by hrubou chybou je bagatelizovat, rozhodující dopad na ekonomiku země mají zhroucené ceny energetických surovin. Propad jejich cen od července 2014 do dneška by velmi těžce byl poškodil ruské hospodářství i bez dalších sankcí. A nejspíš by vyvolal vlnu těžké nedůvěry nejen k vládní straně Jednotné Rusko, ale i k ruskému prezidentovi. Se seismickým dopadem na volební výsledky. Jenže…..

Jenže Západ právě v čase, když se začaly hroutit ceny ropy v důsledku nekompromisní cenové války, kterou nastartovali Saudové s cílem vymýtit novou konkurenci na světových trzích, míním tím americké břidličné ropné producenty, vyhlásil protiruské sankce. S cílem dostat hospodářsky Rusko na kolena, zničit důvěru obyvatelstva ve svou vládu a zejména Putina.

Dokonce se tím ani netajil. Jenže výsledek je přesně opačný než očekávání. Drtivá většina Rusů bere sankce jako útok na svou zemi a Putin a spol. za sankce pohodlně schovali vlastní chyby i pád cen energetických surovin! Sankce prostě zapůsobily přesně opačně, než si jejich architekti a konstruktéři představovali! Dokonalý vlastní gól! To co mělo Putina porazit a zbavit ho podpory obyvatelstva mu naopak přineslo volební triumf, o kterém si může nechat kterýkoli západní politik zdát jen v narkotické rauši. Pokud by šlukoval…

Rusové se cítí obklíčeni, v ohrožení a hledají vůdce, který je ochrání! Kdyby si byl Západ s ekonomickým trestáním Ruska nezahrával, troufnu si tvrdit, že by výsledek voleb v největší zemi světa byl dnes výrazně jiný. Rusové by hledali viníka ekonomické mizérie a Putin s Medveděvem by byli přirozeně první na ráně! Ještě musím vysvětlit, proč jsem napsal, že Putin by měl poslat velký pugét německé kancléřce. Z naprosto triviálního důvodu – že byly sankce zavedeny. Bylo to sice nominálně rozhodnuto ve Washingtonu, ovšem bodem zlomu bylo zodpovězení otázky, jestli a jak se k nim připojí Německo. Bez něj, jako největšího obchodního partnera Ruska, by nefungovaly. A Merkelová to tenkrát také šafla! Zkrátka ten pugét by do Berlína dorazit měl!

Byla to kancléřka, která vydatně pomohla udělat z Putina ikonu a zachránce Ruska, za kterou je dnes ústavní většinou v dumě a příslušným penzem voličů považován! Jistě, ruská kytice by se šikla i v Bílém Barracku, který to všechno vymyslel. Ale na květiny, jak známo si potrpí více ženy…

A ad absurdum je, že Západ na toto nebezpečí, že sankce budou kontraproduktivní a Putina nikoli poškodí, ale výrazně posílí, upozornil hned v okamžiku jejich zavádění nikdo menší než jeho úhlavní domácí nepřítel a prominentní vězeň Michail Chodorkovskij. Už při jejich vyhlášení v roce 2014!!! Jenže Západ a jeho vůdci i tehdy osvědčili svoji totální ignoranci reality a svoji aroganci vůči komukoli s jiným názorem a to včetně těch, kteří se v předmětné materii dokonale vyznají. Takže Chodorkovského a jeho názory ostentativně oslyšel!

Zkrátka Rusové mají Putina za jasného, nezlomného a správně uvažujícího lídra, který je bezpečně provede v těžkých dobách. Zatímco současní západní politici jsou, snad s výjimkou Viktora Orbána, vnímáni svými voliči jako nekompetentní slaboši, kteří umějí problém nanejvýš vyvolat nebo eskalovat, ale nikoli vyřešit! Přesně o tomhle byl Brexit – už jsem zde dokazoval, že to nebylo o účtování s Evropskou unií, ale s aktuální britskou vládou a stylem jejího vládnutí a správnost tohoto závěru potvrzuje i následné vyzutí se z odpovědnosti obou hlavních protagonistů Brexitu pánů Borise Johnsona Nigela Farage i naprosto bezprincipiální a bezkoncepční lavírování britské vlády, odsouvající aktivaci článku 50. na svatého Dyndy, protože Brexit je jedna věc a schopnost se s ním popasovat – druhá, i včerejší, téměř zoufalá tisková konference Angely Merkel…

Ne, ruský prezident nevynalezl žádný politický kámen mudrců, kterým lze obrátit platnost nepsaných politických zákonů. Ten mu přímo vnutil do ruky Západ. Bez vyhlášení sankcí už byl dost možná problém Putin v neděli v podstatě vyřešen…

Nicméně i tak zbývá ohledně parlamentních voleb v Rusku pár otazníků, kterými se ještě hodlám zabývat.

Tím prvním je nízká volební účast. A to zejména ve velkých městech. Které prý jsou hlavní oporou tzv. demokratických sil. Tedy v jednoduché češtině – protiputinovské opozice. Proč speciálně v Moskvě a Petrohradě byla vysoce podprůměrná docházka k urnám? Navíc když o mandátech se rozhodovalo ve dvou různých hlasováních. Řádově polovina byla rozdělena podle poměrného zisku. Ta druhá pak vzešla z přímých voleb v tzv. jednomandátových obvodech, kde se hlasovalo přímou volbou, zde kandidát s největším počtem hlasů bral všechno a stal se poslancem.

Kde zůstali všichni ti ruští demokraté, o kterých tak rád a často referoval z Moskvy na ČT Míra Karas nebo Martin Dorazín na Radiožurnálu při každé vhodné i nevhodné příležitosti? Kteří prý se jen jen třesou na nějakou reálnou možnost Putina poslat na smetiště dějin? A byli nám soustavně představováni jako velká a reálná politická síla?

Nechápu to! Speciálně v jednomandátových okrscích, kde se volila osobnost, měli mít opozičníci – demokraté mimořádně vysoké šance. Především ve velkých metropolích. A jestli jsem si z ruského tisku dobře přeložil výsledky, pak z ruských zdrojů, tak tahle opozice získala tyhle mandáty jen 3!!! Z asi 235. Zatímco putinovci jich brali 205!!!! O tom, že jde o zmanipulované přímé volby může klidně blábolit občan Schwarzenberg, jak ostatně učinil včera večer na ČT 24

Jako výraz totálního argumentačního zoufalství. Poměrné volby jsou o obecné kampani, o přístupu do veřejných sdělovacích prostředků, ale přímá volba? Ta je opravdu zejména o respektu a reputačním potenciálu, kterou má v okamžiku konání voleb konkrétní persona v konkrétním místě!!!!

Kde tedy zůstali všichni ti ruští protiputinovští demokraté, kteří se tak často vyskytovali v uplynulých letech v českém informačním éteru? A kteří byli podáváni jako naprosto odhodlaná a reálná síla, co to kremelskému carovi spočítá? A kde zůstali všichni ti žijící Borisové Němcovové, co tak mohutně oslovují současnou ruskou společnost?

Je zjevné, že ti první se k urnám vůbec neobtěžovali! Pak se ptám – proč? Vysvětlení vám nenabídnu, nemám ho. Nejsem znalec ruských poměrů a soudím jen z venčí. Bez speciálních znalostí. Druhým možným vysvětlením je pak, že zkrátka český informační mainstream, věren svým nejlepším tradicím z posledních let, dělal z komára velblouda. Ze ony zástupy demokratů jsou statisticky sotva podchytitelné skupinky, navíc neschopné nějaké spolupráce, protože každý chce být náčelníkem a nikdo obyčejným indiánem!

Existuje ovšem ještě i třetí možnost – že zkrátka reputační kapitál kandidátů- všech těch žijících Borisů Němecovovů, které tyhle struktury jsou schopny jako kandidáty vyprodukovat, je fakticky pro ostatní voliče limitně blízký nule!

Nevím, co z toho je blíže realitě nebo zda nefunguje nějaký jiný faktor a nemám jak si to ověřit. Nicméně platí, že

1- Putin vyšel z nedělních voleb jako neoddiskutovatelný vítěz, který se opírá o důvěru naprosté většiny aktivních voličů,

2 - je chápán jako spolehlivý lídr v těžkých časech, na rozdíl od současných západních politiků, kteří jsou vnímáni nikoli jako řešitelé problémů, ale jako jejich strůjci,

3 - že volby v Rusku v Putinův prospěch ovlivnily západní sankce, které jej naopak měly zlikvidovat!

Absurdní divadlo, co říkáte?

Dodejme jen, že obě hlavní a v ČR nejznámější a nejčastěji prezentované opoziční síly – Blok Jabloko ekonoma Javlinského a strana PARNAS vedená někdejším ruským premiérem Jakuninem katastroficky u voličů propadly! Dohromady nedaly ani 3% hlasů! Dohromady. Javlinského reakci jsem neobjevil. Jakunin pro Moscow Times vyjevil, že přehodnotil svůj postoj ohledně prezidentských voleb 2018 a kandidovat v nich nebude…