Jiří Dienstbier, který má na starosti rovné příležitosti, o kterých ani omylem nic netuší, vzkazuje: Romové krok dopředu, ostatní zůstanou v řadě. Kde nepomáhá integrace, je potřeba ještě více integrace. A když to nejde přirozeně, půjde to silou. „Cílem strategie je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální; nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací, zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací, bezpečné soužití a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.“ To jsou oficiální důvody vzniku Strategie romské integrace do roku 2020.

Bloger František Matějka

Součástmi dílčích plnění jsou například „Vytvářet podmínky pro dobré a objektivní informování o romské menšině, jejích dějinách a současné situaci, tradicích a názorech“, „Snížení rozdílů ve vzdělání mezi většinovou společností a Romy prostřednictvím zajištění rovného přístupu Romů ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních“, „Zajištění rovného a účinného přístupu k veřejným službám zaměstnanosti, k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a k individuálnímu poradenství, přizpůsobenému potřebám romských klientů“, nebo „Zajištění rovného zacházení s Romy a jejich ochrany před diskriminací“. A k dlouhému výčtu, co je potřeba udělat, najdete i nástroje, jak toho dosáhnout. Například „Vytvoření funkční sítě pro implementaci strategie“, nebo „Podpora provádění empirických výzkumů a šetření zaměřených na situaci romského a neromského obyvatelstva a stanovení indikátorů měření pokroku“…

Materiál, za který nese odpovědnost Jiří Dienstbier, v sobě zahrnuje i „řešení“ vytýčených „cílů“. Řešeními neblahého stavu, popisovaného v úvodu, jsou například „zařadit osoby ohrožené rasovou diskriminací a příslušníky etnických menšin mezi cílové skupiny v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, ze kterých budou přednostně podporováni uchazeči o zaměstnání“, nebo „dát přednost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podpoře první pracovní příležitosti u osob ohrožených rasovou diskriminací a podporovat v rámci Operačního programu zaměstnanost specifické aktivity směřující k poskytnutí první pracovní příležitosti příslušníkům etnických menšin“. Ministerstvo školství by pak mělo zavést „do roku 2016 systém podpory pro romské studenty vysokých škol jako zvláštní pozitivní opatření. Jako první krok bude potřebné zpracovat analýzu, a na jejím základě navrhnout, jak při vytvoření dotačního titulu postupovat“. Třešničkou na dortu celého materiálu je „sledovat zastoupení Romů v zákonodárných, exekutivních a poradních pozicích a průběžně podporovat vhodnými prostředky vyšší zastoupení Romů a Romek na všech exekutivních pozicích v rámci veřejné správy“.

Chápu, a to velmi dobře, protože jsem se narodil ve Slaném, žil roky na Kladně, teď bydlím patnáct let v Mostě a vidím to každý den na vlastní oči, co celá problematika opravdu obnáší a jaké jsou „výsledky“ dosavadních snah. To je však těm, kteří žijí v námi placených bytech na Malé Straně v Praze, kde o „podstatnou část Romů“ nikdy nezakopli, a kteří se s problematikou na úřadu vlády a ve sněmovně či senátu mohli seznámit tak akorát z účelových materiálů státem (tedy námi a mnohdy proti naší vůli) dotovaných tzv. lidskoprávních organizací, zcela zapovězeno. Pokud snad dodnes mlžili a ostentativně odmítali, že by v České republice existovala pozitivní diskriminace, pak teď už zcela ztratili zábrany a udělali z ní dokonce vlajkovou loď „řešení“. Romové vystoupí o krok dopředu, ostatní zůstanou v řadě a budou čekat dál. A žádný kecy, rasisti.

(pozn.: Materiál pro vládu najdete tady. Upozorňuji, že je to jen pro silné žaludky.)

Zdroj: Blog autora