Ceny ropy stoupají, reagují na nečekaný další pokles zásob v USA

Americký vládní úřad pro energetické informace EIA dnes oznámil, že zásoby ropy za týden do 16. září klesly o 6,2 milionu barelů. Analytici přitom čekali růst o 3,4 milionu barelů. Americký ropný institut API v úterý večer uvedl, že zásoby ropy se v uplynulém týdnu snížily o 7,5 milionu barelů. Zásoby ropy v USA, které jsou největším konzumentem ropy na světě, klesly již třetí týden za sebou.

Ceny ropy rostou o zhruba dvě procenta. Reagují tak na nečekaný další pokles zásob ropy ve Spojených státech a na stávku v norském ropném a plynárenském sektoru, která by mohla snížit těžbu ze Severního moře. Cena severomořské ropy Brent kolem 17:22 SELČ vzrostla o téměř dvě procenta na 46,74 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o 2,4 procenta na 45,11 USD za barel.

V Norsku vstoupilo do stávky kvůli krachu jednání o mzdách více než 300 zaměstnanců firem z oblasti ropných služeb. To má negativní dopad na provoz pěti velkých subdodavatelů domácímu ropnému a plynárenskému průmyslu. Cenu ropy podporují také spekulace, že kartel OPEC a další přední světoví producenti ropy se příští týden v Alžírsku shodnou na předběžné dohodě o zmrazení těžby a že centrální banka USA (Fed) na dnešním zasedání nezvýší úrokové sazby, napsala agentura Reuters. (ZDROJ)

FED ponechal úrokové sazby beze změny

Americká centrální banka nezariskovala a raději vyšla vstříc očekáváním trhů a ponechala úrokové sazby beze změny. Na druhou stranu však Fed v úterý v noci vyslal do světa také jestřábí signály, které je třeba brát pro následující týdny v úvahu. Mezi ty patří jednak fakt, že tři z deseti členů vedení Fedu zvedli ruku pro zvýšení úroků a jednak výrok v komentáři FOMC o přibližně vyrovnaných makroekonomických rizicích. Připomeňme, že tato fráze se objevila v komentáři FOMC již před zvýšením úroků na konci minulého roku. Kromě toho pak sama šéfka Fedu Janet Yellenová vyzdvihla, že drtivá většina členů vedení americké centrální banky stále počítá s jedním zvýšením úrokům do konce tohoto roku a ona se s tímto názorem ztotožňuje.

Co nám tedy zářijové zasedání FOMC řeklo o dalších krocích americké centrální banky? Zvýšení úrokových sazeb Fedu do konce roku zůstává silně ve hře, přičemž tak, jak jsme byli zvyklí v posledních měsících a letech, další postup Fedu bude záviset na příchozích datech – především těch z trhu práce. Laťka pro zvýšení úroků však například v případě měsíčního přírůstku nových pracovních míst (payrolls) už nemusí být nastavena tak vysoko. Yellenová totiž na tiskovce uvedla, že současné přírůstky (180 tisíc) jsou na americkou ekonomiku příliš vysoké a pokud by se nezvyšovala (či dokonce klesala) míra participace, mohlo by jí hrozit přehřátí. Co se pak týká přesného načasování, tak prosinec je samozřejmě pravděpodobnějším termínem než listopad, neboť v tomto měsíci budou prezidentské volby za rohem a Fed se nebude chtít stát jejich součástí. Yellenová sice v reakci na naléhání novinářů zdůrazňovala, že Fed je apolitický a i listopadové zasedání FOMC může být “naživo” (navzdory plánu s tiskovkou), ale časová kolize s americkými volbami opravdu spíše hovoří pro zvýšení úroků až v polovině prosince.

Saúdská Arábie se dohodla s Ruskem

„Se saúdskoarabským ministrem energetiky jsme se dohodli na společných krocích směřujících ke stabilizaci situace na trhu s ropou. Za nejefektivnější nástroj považujeme zmrazení produkce, o konkrétních parametrech se nyní jedná,“ řekl Novak podle agentury Reuters.

Fálih dnes ale prohlásil, že zmrazení těžby ropy v současné době není nutné. „Zmrazení je jednou z preferovaných možností, v současnosti ale není nezbytné,“ řekl po podpisu dohody o spolupráci s Ruskem. „Situace na trhu se zlepšuje, což se odráží v cenách,“ dodal. (ZDROJ)

A dále nezapomeňme na Írán

Írán hodlá zahájit vyúčtování za ropu dodávanou na světové trhy nejen v eurech, ale také v čínských jüanech a dalších silných měnách, ale nikoli v dolarech, prohlásil úřadující náměstek ministra ropy Masoud Hashemian Esfahani.

Podle jeho slov, nechce Írán záviset na americké měně a jejím oběhu ve světě. Jak vysvětlil úředník, není pro jeho zemi výhodné prodávat ropu za dolary kvůli jistým omezením Společného všestranného akčního plánu. K čemu může vést odmítnutí Íránem vyúčtování za ropu v dolarech, hovořil v interview pro Sputnik Persian íránský nezávislý expert-ekonom z Německa Mohsen Maghsoudi:

„Rozhodnutí o dedolarizaci íránské ropy vypadá na první pohled jako spíše politické než ekonomicky motivované a odůvodněné. Některé analytické zdroje již prohlásily, že tento krok Íránu není ničím jiným než pokusem o narušení amerického ropného dolarového systému-hegemonu na Blízkém Východě. Mně se ale zdá, že otázka je mnohem hlubší než prostá propaganda. Írán byl značně poškozen sankcemi. Byla zatčena velká aktiva získaná prodejem ropy. Dnes znějí z USA nové výzvy: zavedení sankcí kvůli zkouškám balistických raket v Íránu. Možná, že přijaté rozhodnutí o zřeknutí se dolaru je pokusem o záchranu íránských aktiv před novými americkými jednostrannými sankcemi. Navíc nesmíme zapomínat, že hlavními zákazníky íránské ropy jsou Čína a země Evropské unie, s kterými Írán rovněž aktivně obchoduje, nakupuje jiné zboží. Proto bude přechod na vyúčtování v národních měnách (euro a jüan) velmi výhodné pro Írán. Další věc, na kterou je třeba upozornit, je skutečnost, že dolar není výhradně americká měna, ale mezinárodní peněžní jednotka. Dnes je dolar hlavní měnou v rezervních fondech mnoha států, zejména Číny. Proto, když pozice dolarů zeslábnou, Čína tím samozřejmě také utrpí,“ míní Maghsoudi.

Poznamenal, že situace přece jen není tak jednoznačná, a hodně bude záležet na zákaznících. „Íránské ministerstvo ropy prohlásilo, že země hodlá zvýšit výrobu o další jeden milion barelů denně. Ale najít zákazníky na tento objem ropy je jedním z nejsložitějších úkolů pro Írán. Naprosté zřeknutí se dolaru a přechod na euro může tento úkol pouze zkomplikovat. Pro potenciální zákazníky bude přece jen výhodnější vyúčtování v dolarech, poněvadž hlavní peněžní jednotkou devizových rezerv je dolar. Jinak mohou tyto země prostě odmítnout nákup íránské ropy, čímž země přijde o klienty. Proto má být přijaté kolektivní rozhodnutí hlavních íránských spojenců na ropném trhu. Jsou-li devizové rezervy Číny počítány v dolarech, je třeba zjistit, nakolik si tato země přeje vést vyúčtování ve vlastní měně, je-li to pro ni výhodné, posílí-li tím jüan. Čínští ekonomové a experti mají vyslovit své předpovědi. Ale v každém případě má být rozhodnutí o změně měny ve vyúčtování ropných transakcí výhodné pro všechny zúčastněné. Hlavní úkol nespočívá v tom, aby se zřekli dolaru ve prospěch eura nebo jüanu, ale aby ropa byla prodána za nejvyšší cenu,“ myslí expert. (ZDROJ)

Co ze všeho plyne?

Zlato-ropa-petrodolar jsou spojené nádoby a ty jsou pod kontrolou FEDu, což je nástroj globalistů. Dokud globalisté chtěli udržovat silný dolar, ovlivňovali cenu zlata a ropy směrem dolů a až budou chtít položit dolar, budou ovlivňovat cenu zlata a ropy nahoru (s ropou se tak právě děje). A pokud Americký státní úřad pro energetiku ohlašuje snižování zásob ropy v USA a současně FED nezvýšil úrokové sazby (osvědčený to prostředek k posilování dolaru), pak je zřejmé, že se s dolarem něco děje a to něco nedobrého.

K čemuž si přidejme tuto zprávu: „Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že zařadí čínský jüan do svého koše hlavních světových měn. Rozhodnutí je podle šéfky MMF Christine Lagardeové mezníkem v integraci čínské ekonomiky do světového finančního systému.“ (zdroj)

K tomu si přidejme, jak jsou USA odstavovány od vlivu na Blízkém východě a v souhrnu nám z toho vychází, že jestliže kdysi byl rozpad SSSR postaven na machinacích globalistů s ropou (viz článek „Rozklad Ruska podruhé„), nyní se v případě USA děje totéž. Existuje hypotéza, že pokud budou globalisté chtít položit celý dosavadní systém, pak jim stačí razantně zvýšit ceny ropy. Což by mohlo ladit se zprávou: Ruská státní Duma počítá s růstem cen ropy na 200 dolarů za barel .

A pak by mě zajímalo, jakým způsobem budou Spojené státy pod vedením D. Trumpa bohatnout a růst – na jaký pohon budou létat ta letadla, o kterých D. Trump hovoří či z čeho budou vyráběna. V souhrnu by mě zajímalo, jak mohou Spojené státy v izolaci sílit, když v moci globalistů je kromě politiky Fedu navíc i možnost sankcí proti kterémukoliv státu. A jak si celkově tzv. antiglobalisté v USA představují, že podpora Trumpa a jeho politiky je porážkou globalistů. A proč jsou pro ně Pjakin a zastánci jeho názorů chorými mozky…

-Pozorovatelka-   23.9.2016