Co nám říká projev švédského premiéra před parlamentem, aneb česká montovna stále sto let za opicemi!

Každoroční zahájení zasedání švédského parlamentu (Riksdag) je významnou událostí, kdy se za účasti švédského krále a členů královské rodiny koná slavnostní ceremoniál. Král zahajuje činnost parlamentu pro další období a premiér přednáší zprávu o plnění politického programu. Nové zasedání pro roky 2016/2017 začalo 13. září 2016. Letošní projev premiéra Stefana Löfvena mě velmi zaujal, neboť je na něm vidět, jak to vypadá v zemi, která má ideu, cíl a někam směřuje. Kontrast se současnou českou realitou je natolik alarmující, že jsem považoval za důležité vybrat části tohoto projevu a předložit srovnání s tuzemskou situací.

Je jasné, že ekonomicky je Švédsko a ČR v nesrovnatelných pozicích a řada věcí zkrátka není v našich možnostech, ale o to tady nejde. Obrovský rozdíl je v principech správy země, v přístupu ke správě země, v tom, že tam bere správu země a starost o lidi v ní někdo skutečně vážně. V tom, že vedení země má představu, kam jít a co chtít. V tom, že vládní politika myslí také na budoucí generace, na to, co po nich zbude pro děti a vnoučata. Ústředním principem je obrovská zodpovědnost sama za sebe a to je přesně to, co v ČR zoufale chybí a co je třeba se naučit.

Premiér Stefan Löfven, Riksdag, 13.září 2016, Zpráva o plnění politického programu

Vaše královská Výsosti, pane Mluvčí (nejvyšším představitelem švédského parlamentu je Mluvčí – pozn.překl.), vážení členové Riksdagu,

Žijeme ve věku rozporů. Naše bezpečnost, naše prosperita, naše zdraví, naše demokracie, naše klima – to jsou výzvy společné všem zemím světa, kde často úspěch střídá nezdar. Spekulace bankéře na Manhattanu ohrožuje pracovní místa v Malmö (švédské město – pozn.překl.). Developeři ze Šanghaji pomáhají při výzkumech na Chalmers (švédská technická univerzita – pozn.překl.). Přizpůsobování se změnám klimatu v Kalifornii vytváří optimismus v Karlskoga (švédské město – pozn.překl.).

Zatímco lidé jsou stále více vzájemně propojenější, společnost je rozdělována. Vidíme rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými, mezi městskými a venkovskými oblastmi, vnímáme rozdělený trh práce, prožíváme úzkost a nejistotu o naší vlastní budoucnost a budoucnost našich dětí.

Politici této země musí chápat, že tvoje a moje se rovná naše a v tom je společná budoucnost. Švédsko musí držet při sobě.

Uzavřenost nikdy nebyla švédskou cestou. Otevřenost vůči světu charakterizuje Švédsko a každodenní život každého obyvatele. Pro malou zemi s vysokými ambicemi v oblasti zaměstnanosti, klimatu a vzdělání, to je rozhodující volba. V současné době vedení vyzývá k široké a aktivní spolupráci – na místní, národní i mezinárodní úrovni.

Reakce vlády je tedy dvojí: budeme rozvíjet Švédsko budováním naší společnosti a výběrem spolupráce.

Budování společnosti je pro Čechy sprosté slovní spojení, protože bylo zprofanováno minulým režimem. Budovala se socialistická společnost „se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“. Za poslední téměř tři dekády (ano, vážení už brzy to bude třicet let!) jsme stále tam, kde jsme byli v roce 1989. Opět existují my a oni, na politické scéně a ve vedení institucí a úřadů střídá jeden gauner druhého, v čele vlád se točí kašpárci a hurvínci, jako na Orloji. Nikdo to s touto zemí nemyslí vážně a lidem už to dávno přestalo vadit. Každý si hledí v rámci svých možnosti urvat co nejvíc ze společného koláče. Z čistého altruismu nebo přesvědčení se v české kotlině neudělá nic a i z nejvznešenějších projektů se nakonec vyklube nějaká kulišárna nebo zlodějna. Absolutně chybí jakákoliv shoda, koncepce, společný cíl a není zde jedna jediná konstruktivní věc, za kterou by všichni obyvatelé země skutečně stáli a pro kterou by společně z čistého přesvědčení něco udělali. ČR aktuálně připomíná panelák v pověstném sídlišti v Chánově, v horních mezonetech se stále slaví, ale spodek už je zcela vyrabován a vybydlený. A ti v prostředních patrech si stále myslí, že se jich to netýká a všichni dohromady se starají hlavně o šmrdlání nesmyslů v telefonech a nové televizní show.

Dva roky uplynuly od parlamentních voleb. Švédská ekonomika je silně výkonná. Vláda změnila směr švédské politiky – od daňových úlev a škrtů až po robustní investice do budování naší společnosti. Začínáme vidět výsledky.

Dosud bylo vytvořeno 120 000 nových pracovních míst. Míra zaměstnanosti je nejvyšší v EU. Nezaměstnanost mládeže klesá. V současné době významně více absolventů škol se může těšit na práci nebo se rozhodnout pro vyšší vzdělání. Poprvé po více než sedmi letech je nezaměstnanost pod sedm procent. Rozpočtový schodek v podstatě byla vyrovnán. Veřejné finance jsou v dobrém stavu.

Léta utahování opasků jsou pryč. Během posledních dvou let narostl počet zaměstnanců v samotných školách o více než 13 000 lidí. Investice do přizpůsobení se změnám klimatu vedly ke snížení emisí. Vláda začala s dlouhodobými a zásadními kroky vedoucími k omezení rostoucí nejistoty a zabránění nárůstu segregace.

Parlamentní zasedání, které právě začíná, bude formováno prioritami vlády: pracovní místa, vzdělání a klima. To je politika pro zodpovědnou budoucnost, pro Švédsko i pro svět kolem nás.

I české ekonomice se v posledních dvou letech daří. Ale je to úspěch postavený na hliněných nohou, resp. na levných montovnách a skladištích. Jakmile si někde nějaký akcionář usmyslí, montovny přestěhuje jinam a český „hospodářský zázrak“ skončil. Peníze z rozpočtu nejdou do investic, ale do spotřeby. Naprosto skandální je plánovaný 60 miliardový deficit na příští rok. Namísto, aby se držel vyrovnaný rozpočet, jako je to všude v civilizovaném světě nebo aby se aspoň investovalo do něčeho, co v budoucnu zajistí skutečnou konkurenceschopnost, soběstačnost nebo příjmy.

60 miliard tvoří ze zhruba biliónového ročního rozpočtu ČR cca 0,06%, tedy z hlediska poměru jde o naprosto zanedbatelnou částku. Je to jako kdybyste si k výdělku dejme tomu 25.000 Kč měsíčně půjčili dalších 1500 korun. K čemu byste si půjčovali 1500 korun? Takovou částku přece ze své mzdy dokážete ušetřit. Hravě by jí ušetřili i ve státním rozpočtu. Kouzlo je, že se nebavíme o patnácti stovkách, ale o miliardách, které akorát tak někomu zalezou za nehty a skončí v něčích kapsách nebo se vyhodí za nesmysly. O ničem jiném to není.

Peníze z EU se buď nečerpají, nebo se čerpají na zhovadilosti typu cyklostezek, rekonstruují se soukromé penziony a hotely nebo se kupují nová svodidla, která nikdo nepotřebuje, jenom proto, že není za co peníze utratit. Tohle dobře pamatujeme z dob před Velkým Listopadem a je to další známka naprostého šílenství, se kterým je tato země řízena. Neexistují smysluplné projekty, protože každému je tato země ukradená, doslova a do písmene a nikdo si nevidí dál, než na špičku nosu. Pozornost se upře jen tam, kde to poslouží jako laciný penězovod do něčích kapes a do stranických pokladen.

Pane Mluvčí,

Budování naší společnosti znamená zaměřit se na budoucnost.

Silný hospodářský růst, plná zaměstnanost a sociálně a ekologicky udržitelný rozvoj položí základy pro dobrý život budoucích generací. Rychlejší přizpůsobování se změnám klimatu přispívá jak k novým pracovním místům, tak ke zvýšení bezpečnosti ve světě pro naše děti a vnoučata.

Růst zaměstnanosti bude i nadále podporován a lépe se zohlední potřeby trhu práce. Cílem hospodářskou politiku vlády je dosažení nejnižší míry nezaměstnanosti v EU do roku 2020. Aktivní kroky byly podniknuty v široké spolupráci – podnikatelského sektoru, akademické sféry a občanské společnosti.

Švédský potenciál bude rozvíjen v pěti oblastech:

1. 
   Švédsko bude konkurovat na základě znalostí a odbornosti – ne nízkými mzdami.Do konce roku představíme plány v oblasti výzkumu, inovací a vyššího vzdělávání. Prostředky na výzkum a vzdělání se zvyšují. Švédská pozice jako národa, který vede svými znalostmi, bude posílena.
   

   V současné době švédský trh práce trpí nedostatkem lidí s odpovídající odbornou přípravou. Nedostatek pracovních sil si vybírají svou daň stejně v podnicích jako ve veřejném sektoru.

   
   

   Proto jsme silně investovali do nových vzdělávacích příležitostí. Vzdělávací program pro dospělé (vládní program – pozn.překl.) byl rozšířen o speciální zaměření na odborné vzdělávání a přípravu pro dospělé. Studijní stipendium bude zavedeno pro nezaměstnané lidi, kteří mají poměrně nízké vzdělání a potřebují lepší odbornou přípravu. Představíme návrh, který bude opravňovat všechny dospělé se základním vzděláním k dokončení středoškolského studia. Kvalita učebních oborů s maturitou se zvyšuje. (…)

   
   

V této části projevu by se chtělo zaplakat. Nízké mzdy, nepoměrné k produktivitě české práce, jsou v ČR udržovány zcela záměrně a dále ještě znehodnocovány bezprecedentními zásahy ČNB do kurzu měny. Nízké mzdy za otrockou práci vykonávanou pro cizí kapitál jsou veřejnými činiteli opěvovány jako výhra a úspěch. Vysněná meta, za kterou je třeba být vděčný! Většina zde vyprodukovaných hodnot mizí za hranicemi (viz např. bankovní sektor, který z nás všech ročně dokáže vyždímat astronomické miliardy – 30,4 mld. jen za 1. pol. 2016 (ODKAZ)) a tuzemcům zbývají nízké mzdy, u kterých si dobře rozmyslí, za co je utratí, čímž se jenom ekonomika dál dusí a není schopna tvořit další místa např. v sektoru služeb.

V Drogerii DM jsou v Německu identické položky o polovinu levnější než v českých pobočkách. Argumentem firmy je, že se toho v ČR tolik neprodá a proto musí být zboží dražší, aby se pokryly náklady. Pominu-li nesmyslnost takové argumentace, kdy náklady na prodej nemůžou být v žádném případě vyšší, než v Německu, je zcela na místě úvaha, že kdyby někdo nedusil záměrně mzdy, lidé by jistě rádi nakupovali víc. Situace je tedy taková, že za žebráckou almužnu kupujeme cizí předražené zboží. To je současnost, to je realita.

Nezaměstnaní ve Švédsku dostanou studijní stipendium, aby si mohli doplnit kvalifikaci. A nejen to, oni dostanou právo na doplnění vzdělání. Česká realita je taková, že kvalitní rekvalifikaci si nezaměstnaný evidovaný na úřadu práce musí zajistit sám (nabídky rekvalifikačních programů na ÚP jsou opět zase jen nějaké kšefty pro přátelé a kamarády, anebo jen divadlo pro EU a její dotační programy) a v případě, že si po jejím absolvování najde místo, musí úřadu peníze vrátit. Péče o nezaměstnané na českém ÚP spočívá v tom, že vás po nějaké době, kdy už nevědí co s vámi, povinně zařadí do výběrového řízení, např. na otrockou práci do proslulé firmy Amazon, která si zatím účelem přivede přímo do prostor ÚP rovnou svého lékaře, aby nezaměstnaný neměl úniku a pokud nezaměstnaný se středoškolským vzděláním a znalostí dvou cizích jazyků otročinu ve velkoskladu odmítne, úřad práce ho z evidence vyřadí. Takto se v české kotlině statisticky snižuje počet nezaměstnaných! Takto vypadá státem organizované nevolnictví ve 3. tisíciletí.

Pikantní na tom je, že takový nezaměstnaný si okamžitě musí začít hradit zdravotní pojištění a pokud nedosáhne na sociální dávky (stačí vlastnit auto nebo chatu), tak stát vůbec nezajímá, kde na to pojištění vezme.

2. Švédský vývoz poroste s cílem vytvářet více pracovních míst a zvýšení prosperity.

Vládní exportní strategie zvyšuje růst a rozvoj příležitostí pro švédské podniky. Exportní úspěchy jsme zaznamenali v inovacích a průmyslu zaměřeném na „chytrá“ řešení v oblasti klima průmyslu. Stát také podporuje získání velkých exportních zakázek a dále se snaží přitáhnout začínající podniky (tzv. „startup“ – pozn-překl.). Regionální exportní střediska jsou zřízena na několika místech po celé zemi. Nové velvyslanectví se otevírají v důležitých rostoucích trzích – na Filipínách, Peru a Tunisku.

Podpora českého exportu, tedy skutečně českého zboží vyrobeného v českých firmách, je soustředěna do několika státních gangsterských organizací, kde peníze poplatníků mizí stejně jako jinde, na Kajmanech a v arbitrážích. Viz aféry kolem Czech Trade nebo nejnovější skandál kolem Exportní banky. Opět to nikdo nemyslí vážně, opět je to jenom zlodějna a opět na to doplácíme my všichni.

3. Švédsko bude jednou z prvních zemí na světě bez závislosti na fosilních zdrojích energií („fossil-free“ – pozn.překl.).

Přechod k zelené ekonomice posiluje konkurenceschopnost Švédska. Naše vedoucí postavení v oblasti mezinárodního boje proti změně klimatu je pevně zakotveno.

Během týdne bude představen největší rozpočet na investice do klimatu a životního prostředí ve švédské historii. Bude přijat nový rámec politiky směrem ke klimatu a nové klimatické cíle. Panuje široká shoda v Riksdagu nad vizí modernizace energetického systému a dlouhodobého zajištění elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jak pro domácnosti, tak i pro průmysl. Investiční podpora pro solární elektřinu se zvýší osmkrát v průběhu tří let. Cílem je 100 procent energie z obnovitelných zdrojů.

V čem chce být ČR první na světě? Jaké vize a cíle má v oblasti životního prostředí? Jak se zlepšilo za posledních třicet let ovzduší na Ostravsku? Jak v ČR dopadla podpora solární energie? Zase jen státem posvěcený tunel, kdy v každém účtu za elektřinu platíme solární mafii bezstarostné zisky. Společnost z toho nemá užitek vůbec žádný. O nějaké vizi, programu udržitelného rozvoje ani energetické koncepci nemůže být ani řeč. Češi stojí fronty na dotace na uhelné kotle místo, aby součástí každého domu byl cenově dostupný solární systém zaručující energetickou soběstačnost každé domácnosti. Světovým trendem je snižování závislosti na fosilních zdrojích, ale na to v české kotlině není kdy, protože se vaří a peče s celebritami.

Climate Leap (Climate Leadership and Energy Awareness Program – pozn.překl.) a dohody o životním prostředí ve městech mají za následek investice do klimatu pro živá města a dynamické venkovské oblasti. Nové elektrické autobusy jezdí po silnicích Umeå (univerzitní švédské město – pozn.překl.). Nové silnice pro autobusy jsou stavěny ve Växjö (švédské město – pozn.překl.). Nové tramvajové trati vznikají v Lundu (švédské město – pozn.překl.). Od severu k jihu, je investováno do bioplynu, biopaliv a nabíjecích bodů. Trend, kdy je vidět více lidí na kole na cestě do práce nebo do školy bude i nadále podporován. Prodloužíme daňové výjimky a slevy pro ekologické automobily. Cílem je vozový park bez aut na fosilní paliva.

(…) Princip je jednoduchý: musí být levnější být přítelem životního prostředí a dražší, když se produkují emise.

Jak by ČR mohla investovat do moderních ekologických tratí budoucnosti, když za 77 let Češi nebyli schopni dokončit ani dvě třetiny své dálniční sítě? První dálnice se začala budovat v květnu 1939, jak příznačné, že za okupace. Do té doby se jen řečnilo a dohadovalo. K dnešnímu dni máme z celkových 2098 km dálnic hotovo 1213 km a to jen díky administrativnímu zásahu, kdy vloni ke stávajícím 775 km přibylo 438 km rychlostních silnic. To, co provázelo výstavbu dálnic za posledních 27 let netřeba komentovat. Opět se nesleduje žádný obecně prospěšný cíl, ale jen konkrétní individuální cíle natřískat si kapsy a ukrást, co jde. Bude trvat nejspíš ještě století, než se konečně bude v ČR jezdit po normálních silnicích, ale to už okolní svět bude úplně jinde. Nemusíme jezdit do Švédska. I v nejzapadlejší příhraniční horské „řiti“ jezdí Rakušané po prvotřídní asfaltce. Naivně jsme se před třiceti lety domnívali, že po ní budeme do pár let jezdit taky.

4. 
   Švédsko bude světový lídr v oblasti inovativní a udržitelné průmyslové výroby.Uvedeme v život pět programů strategické spolupráce vzniklých v rámci Rady inovace. Tato inovativní řešení spočívají ve vytváření dopravy nové generace, „chytrých“ měst, podpory ekonomiky založené na obnovitelnosti, vytváření spojených průmyslových odvětví a rozšíření nových materiálů.

(…)

Osoby samostatně výdělečně činné a začínající podnikatelé mohou pro své první zaměstnance nově čerpat státní podporu. Ústřední vládní reforma podpoří snazší uvolňování rizikového kapitálu a bude snazší získat peníze pro nové nápady. Nová státem vlastněná společnost Saminvest bude více podporovat inovativní a rostoucí firmy. Důraz klademe na investice do „inteligentního průmyslu“.

V čem chce být ČR inovativní, kde je její silná pozice? Nechte si, prosím, fňukání o malém, chudém národu, který je odkázaný jen na to, co mu někdo jiný odhodí od stolu. V ČR stále žijí chytří lidé, kteří dokážou řešit věci světového významu, jenže se nedovolají žádné podpory, žádného skutečného zájmu, protože když Čech něco doopravdy dokáže, tak druhý, místo aby se radoval s ním, může puknout vzteky. Na úspěch se zde hledí s podezřením. Není divu, že oblasti, ve kterých se lze úspěšně prosadit, se potýkají s tak malou podporou vlády a státních institucí. Všude jinde by z toho udělali vlajkovou loď úspěchu celého národa.

Zaměstnávání lidí se každý podnikatel v ČR snaží vyhnout jako čert kříži. Problém není ani tak ve výši minimální mzdy, jako ve zdanění práce, které představuje gigantické sociální a zdravotní pojištění. Důstojný život zaměstnance pobírajícího normální mzdu, ze které se dá víc, než přežít, je v českých podmínkách nedostižným snem.

  
Veřejné zakázky by měly přednostně přispívat k udržitelné společnosti a k zavádění inovativních řešení. Příležitosti, které nabízí digitalizace, bude třeba využít jak pro podniky a občany. Nová digitální strategie bude podporovat odvětví podnikání a sociální rozvoj. Chceme-li zlepšit servis a dostupnost služeb, digitální transformace švédské veřejné správy musí pokračovat.

Veřejné zakázky jsou v českých podmínkách synonymem pro korupci a zlodějnu. Téměř vždycky je vítěz předem jasný a téměř vždy rozhoduje jenom ekonomické kritérium. Veřejná zakázka jinak většinou nemusí splňovat žádnou jinou vyšší koncepci, zapadat do nějakého širšího kontextu, mít ještě další přínos pro společnost, protože na nic takového se v ČR ani nevzdechne. Krásným příkladem je výstavba trasy D pražského metra, kde nakonec lidi sami vyvolali iniciativu, aby k tak zásadní věci, jako je podoba stanic, byla alespoň vypsána architektonická soutěž.

5. 
   Švédská infrastruktura bude udržitelná a bude podporovat rozvoj v celé zemi.Musí být možné, aby se lidé snadno odstěhovali nebo našli domov tam, kde jsou pracovní příležitosti. Vláda stále investuje do rozvoje bydlení. Podle předpokladů příštím roce začne výstavba přes 61 500 nových domů. To představuje nárůst o více než 50 procent v průběhu tří let.
   

   Bytová výstavba bude dále usnadněna. Bude snazší vyrobit modulární domy. Budou pro ně zavedeny další výjimky z požadavků ve stavebním řízení. Pozměněné daňové předpisy bude podněcovat mobilitu na trhu s bydlením. Budou upřednostňovány nízkoenergetické domy. Vláda vypracuje program Architektury pro udržitelné městské prostředí.

   
   

Neexistuje žádná koncepce městské výstavby, proto jsou Praha a Brno zaplaveny tisíci nevkusnými novostavbami, bez jakéhokoliv architektonického vhledu, které sledují jenom jediné – tučný zisk. Kdo si myslel, že socialistické paneláky byly zrůdné, v kontextu doby zjišťuje, že se v nich bydlí stále dobře, levně a pohodlně. Předražené novostavby jsou obvykle velmi nekvalitně stavěny, záleží na tom, jaká přijde dodávka Ukrajinců. Vznikají úzké ulice, kde je jeden dům namačkaný na druhý, zlaté Jižní Město. Nikdo se nezamyslel nad nějakou koncepcí, urbanistickým řešením nebo pravidly pro takovou výstavbu. Po developerech se nechce, aby čtvrti nebo městu, kde staví, dali taky něco víc – park, další místa k parkování, povinně zelené ulice, nové příjezdové komunikace apod. Udržitelná nebo ekologická řešení jsou v tuzemských podmínkách sci-fi.

Mohl bych takto pokračovat dál a bylo by to pro nás stále smutné čtení. Z projevu švédského premiéra dále vyplývá, že investice do švédských škol se navýšily o 8 miliard SEK a více než 60 000 učitelů dostane ve Švédsku přidáno. Zvyšuje se počet pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví, protože stát podporuje jejich vzdělávání a zlepšení pracovních a platových podmínek.  Švédský stát také masivně investuje do policie, navyšuje počty policistů a zlepšuje jejich zázemí. Jaký kontrast proti situaci, když jsem onehdy nad ránem volal policii a oni mi řekli, že nemůžou přijet, že už nemají benzín a že musím počkat, až je přijde vystřídat nová směna!

(…)

V prvních dvou letech tohoto volebního období, několik stran v Riksdagu uzavřelo 15 důležitých dohod, nejnověji týkající se energetické politiky, nových cílů v oblasti klimatu a byl stanoven celkový ekonomický rámec. Chtěl bych srdečně poděkovat všem, kteří jste tak konstruktivním způsobem přispěli k těmto dohodám. Naší spoluprací je Švédsko silnější.

Myslím si, že závěr projevu je naprosto klíčový. Švédští politici se dokázali společně domluvit na koncepci a strategii v klíčových oblastech života státu a jejich obyvatel a budou se těmito strategiemi řídit, ať už ve volbách vyhraje, kdo chce. Švédští politici mají vizi, mají cíle a taková země pak má perspektivu. České děti mají jedinou perspektivu, že do důchodu půjdou někdy kolem osmdesátky, pokud je do té doby ovšem nevyvezou v rakvi přímo od pásu nebo od regálu. A o tom, že by se čeští šašci v parlamentu někdy na něčem smysluplném dokázali shodnout a že by někdy udělali pro lidi něco smysluplného, o tom dětem budeme číst jenom v pohádkách. Netvrdím, že všechna švédská, německá nebo jaká řešení jsou správná, ale aspoň jsou, na rozdíl od těch českých.

Musím se vrátit na začátek. Tento stav je vizitkou celé společnosti, a dokud každý zdejší občan nepocítí zodpovědnost sám za sebe a za tento stav, nic se v ČR nezmění. Pokud budou lidi stále jenom čekat, až přijde spasitel a dá to všechno do pořádku, mají smůlu. Žádný takový neexistuje. Zásadním omylem Čechů je, že chtějí, aby za ně nesl zodpovědnost někdo jiný. A tento nekonečný marast je výsledkem. Nejdřív ji dali Habsburkům, pak ji dali komunistům a naposledy bruselským. Dokud tenhle svůj zásadní omyl nepochopí, budou se točit v bludném kruhu a budou stále jen kocourkovem, okrajovou provincií, která nikoho na světě nezajímá a jen je pro smích. Sto let za opicemi.

-AR-

Zdroj úplného znění projevu: [1]