Podstatnou část tohoto článku tvoří překlad článku z roku 2005 na téma „Rozpad SSSR, rozpad USA a rozpad Ruska“. Jeho autorem je generál K.P. Petrov, předseda ruské strany „Jednota“, jejímž členem byl i V. V. Pjakin. Článek je analýzou o fungování světa a jedenáct let starou prognózou, jakým směrem se náš svět bude ubírat. Přinejmenším pro srovnání, jestli se prognóza K. P. Petrova plní (a jestli tedy lze věřit i analýzám a prognózám V. V. Pjakina) článek stojí za vložení.
Dne 11. března 2005 ve 22 h přinesl televizní kanál NTV pětiminutovou zprávu, která popisovala proces bojů obyvatel státu Texas za nezávislost na USA. „Nějaký nesmysl….“, ― pomyslí si mnozí, kteří to slyšeli. Ale před patnácti lety, kdy v SSSR probíhaly rozhovory o odchodu Litvy ze svazu sovětských republik, mnozí to také považovali za nesmysl. A ten nesmysl skončil tím, že SSSR přestal existovat…
Pokud jde o stát Texas, NTV ukázala prezidenta nezávislé republiky Texas Dane Millera, který z hlavního města své republiky z Oregonu řekl televizním divákům, že má svou vládu s mnoha a mnoha členy. Byl ukázán kabinet ministrů této vlády. Vláda má svůj program. V jeho jádru je přesvědčení, že „Spojené státy utlačují kulturu a ekonomiku Texasu“. V Texasu je mnoho ropy, která má patřit Texasanům. Proto vláda nezávislé republiky Texas v čele s D. Millerem plánuje provést znárodnění nalezišť. Tím Texas nebude odvádět peníze do rozpočtu USA a Texasané si budou žít jako v bavlnce (jako Arabové v Kuvajtu či Spojených arabských emirátech). Aby nezávislost byla úplná, republika Texas bude mít svou vlastní měnu. D. Miller a jeho skupina chtějí své cíle realizovat do dvou let prostřednictvím referenda.
V roce 2001 v č. 23 noviny «Мера за меру» v článku „Nezahrávej si Ameriko («Не валяй дурака, Америка!»), jsme psali o tom, že v květnovém vydání č. 25 roku 2001 vyšla v měsíčníku „Specnaz Ruska“ («Спецназ России»), vydávaném veterány oddílu „Alfa“, stať s názvem „Černý pogrom“. V ní jsou popisovány masové nepokoje, ke kterým došlo ve státě Oregon (USA), vyvolané zabitím mladého Afroamerikance bílým policistou v „černošské čtvrti“ Podobné události nikoliv jen první krát otřásají Amerikou.
Tato fakta svědčí jak o národnostních tak o náboženských konfliktech, cílevědomě vyvolávaných v USA. Potvrzení toho – výňatek z programu radikální afroamerické organizace „Národ islámu“, vedené Louisem Farrakhanem (předtím znamenitý boxer Mohammad Ali, Cassius Clay, který ve svém čase přijal islám): „ My nemůžeme koexistovat s nimi (t.j. s potomky bílých otrokářů) ) v míru a rovnosti poté, co jsme jim 400 let odevzdávali náš pot a krev a výměnou za to jsme byli vystavování nejhoršímu zacházení, jakému kdy lidská bytost vůbec byla vystavena … Jsme přesvědčeni, že práce, kterou jsme odevzdali této zemi a strádání, kterým nás vystavila bílá Amerika, nám dávají právo požadovat úplné oddělení a vytvoření vlastního území nebo státu“
V novinách „Specnaz Ruska“ byla přiložena mapa rozdělení USA, kterou publikujeme:
Republiky na obrázku: Aljaška – křesťanský stát Ameriky, Rozpadající se státy Ameriky – protestanti, mormoni, katolíci, Republika Texas, Afrikanie – islámské státy Ameriky, zcela dole vpravo – Nová Kuba
Vše výše řečené, v souvislosti s prognózami o blížícím se krachu dolaru, potvrzuje naše prognózy, vycházející z globálního historického procesu a DOTU, o nadcházejícím rozčlenění USA na řadu států a republik pro zachování stability řízení a vytvoření mnohopolárního světa. Vše to vyvrací mýtus o americké výjimečnosti. Globální prediktor plánuje т „určit místo“ dravému uchazeči o světovládu, který narušuje zájmy „světového zákulisí“. Kromě toho GP potřebuje zhasnout „maják“ prosperujícího státu USA, který GP ve svém čase sám „rozsvítil“ s cílem udržovat vládu nad všemi zeměmi na planetě, směřujíc jejich představy k dosažení takové úrovně života, jaká je na „majáku“ USA. (Vzpomeňte si, jaké byly „naše majáky“ v časech SSSR – stachanovci, zagladovci atd. Jim byly vytvářeny ty nejpříznivější podmínky k práci a oni pak překračovali plány. Za to „majáky“ dostávaly byty bez pořadníku, pobyty v lázních atd. A ostatním se říkalo: „Pracujte jako „majáky“, pak také dostanete byt bez pořadníků i pobyty“ . Lidé si „plnili pupky“, ale jakmile stroje byly opotřebované, a ne jako u „majáků“, opravář mohl prováděl opravy až jako poslední věc, mezi instrumenty pro ně správné nástroje nebyly, proto jim se překračovat plány nedařilo. Ale pupky si plnili… Něco podobného se odehrávalo i na mezinárodní úrovni. Pro jedny země – ty nejpříznivější podmínky, pro jiné – jenom „plnit si pupky“).
Avšak v současnosti se „maják“ USA stal pro GP nejen nepotřebným, ale i nebezpečným. Proč? V USA žije 5% obyvatelstva planety a těchto 5% spotřebovává 50% všech zdrojů, dobývaných veškerým lidstvem. V současných podmínkách, jestli 95% obyvatel planety bude žít podle „amerického stylu života“, planeta bude lidstvem „ohlodána“ za pár let. To není možné dopustit v žádném případě. Proto se „světová finanční mafie“ rozhodla opustit USA, zhasnout „maják“, vytvořit v lidstvu nenávist k „americkému stylu života“, vytvořit a rozvíjet nové životní ideály, postavené na zajištění vlastních potřeb. Za tím účelem je pro GP například v islámských zemích vhodný vahabismus, ve světských zemích „social-demokracie“, pro zbývající pseudokomunistické země je velmi vhodný marxismus.
Nenávist vůči USA je lidstvu vštěpována přes zatahování USA do válek v různých regionech planety.
Tento plán rozložení celostního státu USA je naplánován a už je realizován prostřednictvím vyvolávání náboženských konfliktů, národnostního zabíjení mezi národy. Přičemž islámem vyzbrojují černošské obyvatelstvo USA.
Z vysílání NTV 11.03.05 plyne, že tento plán rozkladu USA potichoučku začíná nabírat na obrátkách.
Frédéric Beigbeder (1965 r. n,) ― je jeden z nejlepších současných francouzských spisovatelů. Psát začal v roce 1990 a velmi rychle si získal přízeň čtenářů. Světovou slávu mu přinesl román „99 franků“, ve kterém spisovatel, několik let pracující v reklamním byznysu, satirickou formou rázně vystupuje proti významu reklamy v současném světě. Na konci minulého roku vydavatelství „Inostranka“ vydalo nový román Beigbedera “Windows on the World”, věnovaný událostem 11. září. Po prezentaci své knihy v Moskvě dal autor interview novinám „Gazeta“, která jej publikovala 6,12.04. V interview Beigbeder na otázku, jak by měla vypadat ideální společnost, odpověděl: „Na konci románu “Windows on the world” hovořím s mladíkem jménem Harry Daves, který snil o vytvoření planetární demokracie. Řeč je o celosvětové organizaci, která by mohla nahradit OSN. Já bych chtěl, aby se svět přestal dělit na státy a aby je v čelo stála planetární vláda. OSN se nevypořádala se zodpovědností. Věřím, že moje utopie jednou bude realizována. A dělám si naděje dočkat se chvíle, kdy šest miliard lidí přijde k volbám a odevzdají hlas jedinému celosvětovému prezidentu. jпрезидента”.
О takové jednotné společnosti planety Země psal v druhé polovině 20. století sovětský fantasta Ivan Antonovič Efremov v románu „Mlhovina Andromedy“ (“Туманность Андромеды”).
Jak vidíme, přemýšliví spisovatelé v umělecké formě projevují objektivní proces, který se v současnosti jmenuje „globalizace“. A jakýkoliv proces, jak známo, potřebuje, aby byl řízen. Jestliže nebude řízen automobil – dojde k havárii. Jestli není řízen stát – rozpadne se. Ve skutečnosti, co bude, když jedna země bude žít uvnitř podle sebe a k druhým státům vystupovat podle svého porozumění, druhá země podle svého porozumění a třetí – podle svého atd… A jestli tato „porozumění“ nebudou zapadat do sebe, nevyhnutelný je konflikt různého stupně ničení. Z toho je zjevné, že vzniká úkol stanovit pravidla soužití mezi státy podle jednotného chápání. A někdo tato pro všechny jednotná pravidla musí uvádět do života.
Lze předpokládat, že tato pravidla mohou být jak dobrá a spravedlivá, ale mohou být i špatná, nespravedlivá. Nejednou jsme o tom už v našich novinách psali, o dvou koncepcích uspořádání života. spravedlivém a nespravedlivém. Proto se nyní omezíme pouze na konstatování, že po celý čas triumfuje nespravedlivá koncepce organizování životů zemí a národů jak uvnitř jednotlivých států, tak mezi státy navzájem. Symbolem takového uspořádání je pyramida, zobrazena na jednodolarové bankovce s nápisem dole: „světový řád navždy“. Doktrína tohoto „světového řádu“ je ve slovesné formě naznačena v Bibli („svaté“ knize):
4.1 A nyní, Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kterým mám [dnes] naučit vás, abyste žili [a množili se], a vešli a obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává [v dědictví];
23.19 nepůjčujte na lichvu bratru svému (pro kontext – Židovi) , ani stříbro, ani chleba, ani cokoliv jiného, co může být zapůjčeno na lichvu;
23.20 cizinci (tedy nikoli Židovi) půjčte na lichvu, ale bratru svému nepůjčuje na lichvu, aby váš Pán Bůh požehnal vám ve všem, co ruce vaše vytvoří na území, který dostanete k dědičnému držení „;
28.12 a budete půjčovat mnohým národům, ale sami si nebudete půjčovat [a budete vládnout nad národy mnohými, ale oni nad vámi vládnout nebudou]
Kniha proroka Izaiáše:
60.10 A synové cizinců musí stavět zdi tvé, a králové v nich – sloužit vám …
60.11 A brány musí být otevřené, pro tebe nebudou zavírány ve dne ani v noci, aby k tobě bohatství národů přicházelo a přiváděni byli jejich králové.
60.12 Národy a království, kteréž by nesloužily tobě, zahynou a tyto národy musí být vyhlazeny „.
Ukazuje se, že po staletí trvající a v dávných dobách existující „mnohopolární svět“ se stává stále méně a méně mnohopolárním a ve 20. století se stal zcela jednopolárním jakožto výsledek světového kreditně-finančního systému, který všem zemím a národům (a každému jednotlivému člověku) přinesl život pod destruktivním vlivem.
Uznání existence takového “jednopolárního” světa v jazyce mnohých politiků (zejména Žirinovského) zní jako „světová vláda“, „svět v zákulisí“, „západní síly“, „globální finanční mafie“ atd. Říkáme tomu mafie GP – „globální prediktor“ ( „předpovídat“ znamená predikovat).
Schéma řízení států a národů na planetě Zemi
Ale GP nechce, aby lidé věděli o jeho existenci. Za tímto účelem používá mnoho klamů. Jedním z takových je „falešný“ mýtus o „bipolárním“ světě.
Podívejme se na schéma. Schéma dvoupolárního“ světa ilustruje, jak globální finanční mafie ( „západní síly“, „svět v zákulisí“) vládla lidstvu po celou druhou polovinu 20. století podle biblické koncepce otrokářského systému. “ A budeš vládnout (mluvíme o Židech) nad národy mnohými, ale oni nad tebou vládnout nebudou, jsou u konce, tebe nepřemohou“. A co znamená vládnout? To znamená řídit . Ale pak nová interpretace zní: „A budete řídit národy mnohé, ale oni vás řídit nebudou“ . To už je veřejně známo. Ale o čem se mlčí: „A když vy, Židé, nebude řídit, pak druzí budou řídit vás“ Takový pohled pak vede k poznání, že židovstvo je v rukou světové mafie ještě větším otrokem, než všechny ostatní národy, protože na židovstvo globální mafie svaluje všechny vlastní chyby v řízení.
Po staletí tento otrokářský systém fungoval, aniž by doznával nějakých změn. Ve 20. století globální mafie vytvořila dva body, „agitpunkty“. Rusko bylo strašeno jakoby „imperialismem“ а „oni“ jakoby „socialismem“. Ale v podstatě v obou „táborech“ byl otrokářský systém. Pouze u nás ale byl skrytý. (vždyť stranická nomenklatura měla všechno), а u nich byl odkrytý — „byznys-třída“ milionářů, „střední třída“, dole otroci společnosti. Zde je nutné říct, že od času brežněvské stagnace bylo přáním stranické nomenklatury „vyjít ze stínu“ a legalizovat se. A právě tato tendence byla globaslity využita ke spuštění „perestrojky“ . To je nyní jasné už všem myslícím lidem.
Víme, že existuje „vnitřní politika“ jako řízení procesů uvnitř státu. Existuje „vnější politika“ jako řízení vzájemných vztahů mezi státy. Ale málokdo ví, že existuje „globální politika“. To je řízení všech zemí a národů na planetě Zemi. A ti lidé, kteří neznají a nechápou metody a způsoby globální politiky (byť stojí v čelech států), ti se stávají rukojmími a slepými vykonavateli (p-rezidenty) těch, kteří zajišťují globální politiku.
Globální finanční mafie (globální prediktor—GP) v čele s klanem Rotschildů do druhé poloviny 20, století prováděl globální politiku, а vůdcové SSSR a USA prováděli pouze vnější a vnitřní politiku. Ale v souvislosti s rychle se měníсí informovaností společnosti o stavu světa, pro globální mafii (GP) vzniklo nebezpečí, že čelní představitelé SSSR a USA mohou brzy pochopit globální politiku a mohou ji začít provádět samostatně a sledovat už pouze své cíle. A pak mohou „odkopnout“ GP! Proto se GP rozhodl předejít takové situaci a „odkopnout“ jak SSSR tak USA.
Mechanismus takového „odkopnutí“ je velmi jednoduchý. Vysvětlíme to obrazně. Existují dvě „fabriky“ – SSSR a USA. Vyrábějí automobily. SSSR vyrábí Žiguli, USA Ford. Majitel obou „fabrik“ je jeden – GP. Každá fabrika má své ředitelství se svým ředitelem. Fabriky produkují automobily, přičemž výrobní proces je takový, že předpokládá samostatnou výrobu od samého začátku do samého konce. Ředitelé obou fabrik jmenuje majitel. V USA je toho dosahováno cestou demokratických procedur, v SSSR globalisté dosahovali svých cílů přes svou agendu aparátních intrik ve vedení strany (výjimkou bylo vedení země za Stalina). Vše dlouhé roky dobře fungovalo. Ale nyní, v souvislosti s rychle se měnícími informačními podmínkami, aby „ředitel“ neodkopl „majitele“, „majitel se rozhodl rozdělit každou „fabriku“ na množství „dílen“. V jedné dílně budou vyrábět radiátory, v druhé karburátory atd. Ale tvořit a vyrábět zcela sám svůj automobil od začátku do konce (jak to předtím dělala každá fabrika), už ani jedna dílna nebude schopna.
Bez pochopení metod globální politiky (a mnozí odmítají samotný fakt její existence) nemyslící politici, politologové a sociologové (které podle výsledků jejich činnosti by bylo přesnější nazývat „политолухами и социолухами“), a také žurnalisté, nazývají takové přestavění „světového řádu“ „přechodem od dvoupolárního světa k monohoplárnímu“. Ale jak jste právě pochopili, to je neskutečná hloupost. Svět stále zůstane „jednopolárním“ – s globální finanční mafií v čele.
Podle plánů GP se jako první musel rozpadnout SSSR, poté má být rozloženo i Rusko. Ale stejný osud čeká i USA. A mechanismus příštího dělení USA už je zapnutý a „tiká“. O čemž nás informovala i NTV 11.03.05.
Hlavním nástrojem rozpadu SSSR bylo nejvyšší vedení země v čele s Politbyrem a ÚV KSSS. „Harvardský projekt“ jakoby se infiltroval do sovětské rozvědky a prostoupil nejvyšší vedení a nejvyšší vedení se toho rozhodlo využít pro dosažení svých přání. Dokud se tito lidé nacházeli ve vysokých funkcích – měli všechno! Ale po odchodu do důchodu vše zdaleka nezůstalo… A měli děti a vnoučata. A těm chtěli zanechat všechny vymoženosti a privilegia. Privatizace nabízela takovou příležitost.
V jejich vnímání však šlo o velmi prudký zvrat v jejich životech i v životě země a společnosti i každého jednotlivce. To by bylo velmi nebezpečné pro ty, kteří tento zvrat řídili. Proto se „dědečkové“ z ÚV rozhodli tuto špinavou práci (v plném významu toho slova) svěřit mladým reformátorům. Proto se objevili různí „čubajsové“, „gajdarové“, „šachrajové“, „abramavičové“ a další „švédové“. Ti měli vykonat špinavou práci, kterou nebylo možné dělat bez „zasvěcení“. To znamená že celá nečestná privatizace byla monitorovaná a kontrolovaná. A ve správný okamžik, až situace dozraje, si dědečkové z ÚV naplánovali nezákonně nabyté bohatství odebrat a vzít je do svých stranických rukou, ale již na právním základě. To znamená, že zdroje země přešly do rukou mladých bláznů, avšak pouze dočasně. A co je nejdůležitější – celý tento proces byl řízen „světovým zákulisím“.
Na začátku perestrojky vznikl neoficiální slogan: “Ber, dokud je Gorbačov!“ A každý bral to, co měl. Kdo měl na starosti republiku – bral republiku. Kdo měl na starosti průmysl, ten jej „privatizoval“ Kdo neměl nic, tomu zavřeli ústa poukázkami a slovy: „Drž, budeš bohatý!“ Ve výsledku si Nazarbajev vzal Kazachstán, Allijev Ázerbájdžán, Ševarnadze Gruzii atd. A národu řekli, že SSSR – „se rozpadl“ В результате Назарбаев взял Казахстан, Алиев — Азербайджан, Шеварднадзе — Грузию и т.д. А народу сказали, что СССР — “распался”. Ale my jsme se nerozpadli! Nás roztrhali“ Proto se ani v jedné z bývalých republik SSSR obyčejný národ nestal šťastnějším, protože o štěstí národa v plánech „světového zákulisí“ vůbec nešlo.
SSSR se rozpadl za pomoci národních „elit“. K tomu u nich byla po léta v době „studené“ (informační) války cílevědomě vytvářena „žízeň“ po „suverenitě“, využívající národní ambice. Později dostali možnost tuto „žízeň“ uhasit.
Ale to byla pouze první etapa rozdělení SSSR. Druhou etapou bude rozpad Ruska.
Nástroje k rozpadu Ruska jsou velmi podobné těm z rozpadu SSSR. Jsou to regionální „elity“ , v čele s gubernátory krajů a oblastí, s prezidenty republik.
Téměř současně s televizní informací o boji Texasanů za nezávislost, což znamená počátek procesu rozpadu USA, naše nejvlastenečtější noviny „Zítra“ (číslo 10, březen 2005) publikovaly článek „Rozpad Ruska“ a mapu rozdělení, kterou také publikujeme. „Zítra“ tvrdí, že tato mapa „koluje ve vysokých kruzích Washingtonu, Londýna a Bruselu. Je projednávána na uzavřených zasedáních politických útvarů a výzkumných institucí. Začala kolovat i v řadě amerických médií. Kupodivu, stejně jako za Gorbačova a Jelcina, Putin a jeho společníci se tváří, že se nic neděje. ..“
Vedle „suverénních států“ projekt předpokládá předání oddělených teritorií pod správu Finska, Estonska, Litvy, Německa, Číny, Japonska a USA.
Všeobecně vzato, podobné mapy jsme viděli už dříve. Z roka na rok se upravují. Ale když vezmeme v úvahu, že v roce 1989 byla v časopise „Ogoněk“ publikována mapa rozdělení SSSR, jejíž zobrazení bylo realizováno za dva roky v roce 1991, nelze nebrat na vědomí i mapy o rozdělení Ruska. A to tím více, že v současnosti probíhající události odpovídají na mapě zobrazenému plánu o zničení naší Vlasti.
Pokud jde o nástroje k rozdělení Ruska, těmi se mají stát gubernátoři krajů a prezidenti republik. Který z vás, vážení čtenáři, je přesvědčen, že v Rusku v současnosti existuje jediný gubernátor, který by byl před zákonem čistý jako dětská slza? Takoví nejsou! Všichni v čase „velkého chalku“ vrhli na „chapnutí“ v důsledku čehož nyní stojí před volbou: „Dřevěná pryčna anebo Kanáry?“ Co dělá vedoucí skladu, který vykradl vlastní sklad? Zapálí jej. O čem sní gubernátor, který svou gubernii obral do šroubku? S ní o tom, aby neexistoval stát, kterému by se musel zpovídat za to, co udělal.
A především tato skutečnost se stala důvodem, proč Putin začal posilovat „vertikální vládnutí“. Toto extrémní opatření je nezbytné pro zachování našeho státu!
Zkrácená část převzata ze zdroje zde , překlad -Pozorovatelka-
……………………………………………………………………………
Autorem článku z roku 2005 je generálmajor kosmických ozbrojených sil Ruska Konstantin Pavlovič Petrov (1945-2009). V letech 2000-2007 byl předsedou ruské strany „Koncepční strana ´Jednota´“ (Концептуальная партия Eдинение, КПЕ), jejímž členem byl i Valerij Viktorovič Pjakin. Teoretická platforma strany vycházela ze stejných prací, na jakých byl později vytvořen Fond konceptuálních technologií, založený v roce 2004, vedený Vladimírem Zaznobinem a kde od roku 2005 je V. V. Pjakin jeho zástupcem – „fct-altaj“ .
Konstantin Pavlovič Petrov
Do roku 1991 byl K. P. Petrov členem Komunistické strany, od roku 1994 se začal prosazovat koncepcí veřejné bezpečnosti „Mrtvá voda“. Jeho knihy „Tajemství vedení lidstva“ a „Tajemství globalizace“ byly zahrnuty do Federálního seznamu extremistických materiálů, odvolání bylo potvrzeno až v roce 2015. Přehled prací K.P. Petrova včetně videí je zde.
Kolem jeho smrti se dosud vznáší spousta pochybností, na jeho památku vznikly např. tyto stránky – zde.
Tuto část k osobě autora článku jsem považovala za nutné uvést ze dvou důvodů. Jedním je ten, že stejně, jako mnozí týden co týden poslouchají nové analýzy V.V.Pjakina, je i veliká spousta těch, kteří se ptají, kdo je Pjakin a kdo za ním stojí. Jak vidno z uvedeného, na samém začátku byl generál Petrov, který už v roce 1994 přišel s koncepcí o řízení světa a se kterým byl V. V. Pjakin v kontaktu od roku 2000, když s ním působil ve straně „Jediněnie“ . Z čehož plyne, že za vším, o čem Pjakin hovoří (přesněji, co tzv. popularizačně přibližuje veřejnosti), stojí dlouholetá práce jak K. P. Petrova, tak později týmu fct-altaj.
Druhým důvodem je to, že článek vyšel v roce 2005 a po cca 11 letech máme možnost porovnat, jestli a v čem se mýlil. Což ve výsledku znamená buď přijmout Petrovem prezentovaný názor (a tím věřit i analýzám Pjakina) a v souhrnu porozumět tomu, co se světem děje, anebo 11 let starý názor Petrova označit za blud (a tím i názory Pjakina).
Za sebe jsem pro první volbu (a budu se opakovat, že K. P. Petrov se mi stal blízkým m.j. tím, že jeho strana chtěla astrologii prosadit jako matematickou vědu) a to především proto, že článek posuzuje světové dění z velmi široké perspektivy. A dále proto, že silně bere v potaz planetární zdroje („5% obyvatel USA spotřebovává 50% všech vytěžených, kdyby zbývajících 95% žilo na způsob USA, zeměkoule to vydrží jen pár let“).
Když si shrneme pragmatická fakta z článku, tak po cca 11 letech se změnilo především to, že Texas už žádnou ropu nemá (to byla rychlost) a dnes už mu zbylo pouze frakování, čímž si ničí podmínky k životu, zažívá spoustu zemětřesení, nemluvě o tom, jak nízké ceny ropy položily americké frakovací firmy (potřebují cenu ropy kolem 100 dolarů).
Jak ale článek vysvětluje, GP poté, co zrušil bipolární svět (pád SSSR, konec Varšavské smlouvy) a poté, co Spojené státy to pochopily jako proces k budování jednopolárního světa, kterému budou velet, v zájmu GP není žádný jednopolární svět (a už vůbec ne svět Pax Americana), ale naopak mnohopolární svět! Jak je popsáno v článku – místo dvou fabrik, které budou navzájem soupeřit tak dlouho, až nakonec možná odhalí a vykopnou jejich společného majitele, vytvořit svět na způsob spousty dílen, kdy ani jedna nebude schopna GP konkurovat.
Proto v článku avizovaný a Pjakinem opakovaný scénář o rozpadu USA na způsob SSSR (a plánu o následném rozpadu Ruska) se nejeví být žádnou fantasmagorií, ale logickým plánem GP. Jestliže už v roce 2005 článek dále říká, že za účelem ukončení hegemonie USA budou ve světě vůči Spojeným státům vyvolávány nenávistné nálady, tak tohoto procesu jsme stále více svědky a obzvláště současné tv debaty prezidentských kandidátů jakoby byly třešničkou na dortu.
A jestliže už v roce 2005 autor článku označuje národnostní a náboženské nepokoje mezi bílým a černošským obyvatelstvem poté, co byl afroamerický mladík zastřelen bílým policistou, za počátek občanské války a nástroj k rozpadu USA, tak tento proces se od té doby stupňuje. A v popsaném kontextu nenechává nikoho na pochybách, že je řízený stejně, jako „vyzbrojování černošského obyvatelstva islámem“ (což se týká i Evropy, té ale především ve smyslu zdrojů a rovněž stylu života „ala Amerika“).
A že nějaká zvláštní role v tomto procesu byla přiřazena Texasu, o tom nás přesvědčuje, že i bez ropy separatistické tendence Texasu neustávají – viz Po Brexitu Texit?
V souhrnu pak za tohoto globalistického scénáře je nemožné, aby se H. Clintonová stala americkou prezidentkou – expanzivní tendence USA jsou naprosto nežádoucí. Skandály, připravené do zálohy přes emailovou korespondenci Clintonové, proto logicky gradují. A D. Trump – ten pouze zbyl poté, co Clintonová zrušila Sanderse, a ač se jeho izolacionistická politika zdála GP výhodná, nedávnými útoky vůči Rusku a stejně tak tím, že se chová jako slon v porcelánu a jako neřízená střela, nemusí se příštím prezidentem stát ani on. Jisté se v této chvíli ukazuje jen jedno – K. P. Petrov se v roce 2005 nemýlil a se Spojenými státy to jde a půjde jen a jen z kopce. Pokud jde o Rusko, tam je záchranou „vertikální řízení“ a k tomu schopnost vidět, o co jde a před čím se bránit (viz V. V. Pjakin a „Podstata času“ zde), nemluvě o ruském pochopení vnější a globální politiky.
A o čem je současné dění v globálu? Je o tom, že starost o zdroje dostihla i GP. A dále je o tom, že má-li si GP nad nimi udržet kontrolu a má-li k tomu udržet i svou pozici globálního vládce, potřebuje opět vytvořit mnohopolární svět – spoustu států, spoustu republik, které ovšem nebudou schopny samostatného fungování, proto nad nimi GP bude moci udržovat kontrolu (už ne dvě pyramidy pod řízením GP, ale spousta malých pyramid pod jeho řízením). Rusko je trpěno, protože pomáhá odstavit USA a pomáhá způsobem, aby se tak stalo bez válečného konfliktu, Rusko je ale současně největším konkurentem GP, protože v Putinovi má svou vlastní centrální moc (svou „vlastní pyramidu“). Čímž se Rusko v možnosti zrušit moc GP stává jedinou nadějí pro celý svět.
-Pozorovatelka- 12.10.2016