Julian Assange má problém. Dnes byla uveřejněna na mainstreamu informace, že stát Ekvádor na svém zastupitelství v Londýně odstřihl Juliana Assange z Wikileaks od internetového připojení [1]. Julian Assange pobývá už 4 roky na ambasádě Ekvádoru v Londýně jako azylant. Dosud však komunikoval se světem pomocí internetu a přes něj řídil i svojí organizaci Wikileaks, kterou založil. Je to právě Assange, který má klíče a nejvyšší přístup do informačního systému Wikileaks, který v posledních týdnech pravidelně uveřejňuje emaily Hillary Clinton, šéfa jejího manažera volební kampaně Johna Podesty a další informace ve vztahu k americkým elitám. V sobotu však došlo k bezprecedentní události a informace, které naše redakce získala exkluzivně z Velké Británie před několika okamžiky, ukazují na zcela pragmatický důvod a viníka, kdo je zodpovědný za odstřižení Juliana Assange od internetu.
Právě v sobotu totiž Julian Assange na Wikileaks uveřejnil sérii emailů Johna Podesty, šéfa kampaně Hillary Clinton. V těchto emailech je zachyceno několik přednášek, které Hillary Clinton poskytla bance Goldman Sachs a přijala za to honoráře od banky jako dary pro svoji nadaci The Clinton Foundation. O tom, jak americké elity korumpují politiky (nejen z ČR) formou přednášek, za kterou politik dostane potom tučně nasypáno a peníze se deklarují jako příjem a nikoliv dar (to je velmi důležité z právního hlediska, aby politik nemohl být obviněn z příjmu úplatků od zahraničního subjektu), jsme už několikrát psali na AE News a není potřeba to opakovat. Jenže v tomto ohledu Wikileaks šlápli do sršního hnízda. Reakce přišla neuvěřitelně rychle, doslova během pár hodin po uveřejnění emailů.
Vedení kampaně Hillary Clinton podle naších informací ještě v ten samý den vedení kampaně kontaktovalo představitele banku Goldman Sachs v New Yorku a požádalo ji o intervenci proti vládě Ekvádoru. Goldman Sachs banka se ještě v sobotu v této věci angažovala telefonicky až do Ekvádoru, kde banka pohrozila blíže nespecifikovaným opatřením, pokud Ekvádor nezabrání Julianovi Assangeovi v dalším publikování emailů o bance Goldman Sachs a o emailech Hillary Clinton. Reakce Ekvádoru na telefonát byla okamžitá a podle dostupných informací zaměstnanci ekvádorské ambasády v Londýně odpojili v jeho pokoji internetovou LAN přípojku v 5 hodin odpoledne. Taková rychlost a odezva v odvetě na zveřejnění informací je neuvěřitelná. Jenže zde vůbec nejde o Hillary Clinton nebo její kampaň. Emaily odhalily, že Goldman Sachs obchází americké předpisy o poskytování darů politickým stranám a politickým subjektům. Emaily totiž odhalují, že John Podesta, Hillary Clinton a další spolupracovníci zcela evidentně o „platbách“ za přednášky v bance Goldman Sachs hovoří jako o darech. A to je federální zločin, protože banka by musela o tomto informovat úřady v USA o daru politickému subjektu, a to Goldman Sachs neudělala.
Takže tato alergická reakce a obrovská rychlost odvety vychází přímo od Goldman Sachs. Jenže teď je třeba si zodpovědět otázku, proč proboha Ekvádor skáče podle toho, jak americká banka FEDu píská? A ty souvislosti jsou opravdu šokující. Ekvádor procházel po krizi z roku 2008 velmi těžkým obdobím a koncem roku 2013 se vláda Ekvádoru dostala do problému s platební likviditou. Aby Ekvádor mohl splácet své půjčky, ze kterého financuje země svů deficitní rozpočet, rozhodla vláda o podivné operaci, kterou ovšem známe i z Česka, kde se na stejné operaci podílel bývalý guvernér ČNB Tošovský. V roce 2014 totiž Ekvádor v podivné transakci převezl více než polovinu svých ekvádorských národních zlatých rezerv „do úschovy“ do vaultu (trezoru na zlato) banky Goldman Sachs do USA. A banka za tuto „úschovu“ poskytla vládě Ekvádoru „likviditu“ [2]. A tady to začíná být velmi pikantní a zajímavé.
Goldman Sachs ekvádorské zlato nekoupil, protože by za nákup musel jednak platit daň v USA federálním úřadům a za druhé, informace by musela být podle zákonů zveřejněná a občané Ekvádoru by s tím podle tamních předpisů museli vyjádřit souhlas v referendu. Zlato Ekvádoru je tedy oficiálně ve vaultech Goldman Sachs ve městě Albany ve státě New York „pouze uschováno“ a banka poskytla Ekvádoru „kolaterál“, tedy úvěr zaručený uschovaným zlatem. Parametry úvěru a podmínky úvěru nebyly zveřejněny, není tedy jasné, jestli Ekvádor bude schopen úvěr splatit a není ani jasné, jestli nejde pouze o zastírací manévr a faktický prodej zlata a vláda Ekvádoru už o zlato a jeho návrat do země ani nebude uvažovat. To by ovšem vyvolalo v jihoamerické zemi mohutné nepokoje. A Goldman Sachs by mohl začít mluvit a např. uveřejnit omylem (leaknutím) informace o tom, jak ekvádorští politici dopředu počítají s tím, že žádné zlato se do Ekvádoru už nevrátí. Podobně, jako se Česká republika zbavila svých zlatých rezerv za vlády bankovního eskamotéra Tošovského.
Ekvádorským politikům tak zjevně hrozí, že by jim mohlo natéct do bot a celá kauza ekvádorského zlata by se dostala na titulní stránky novin v Ekvádoru. Stejně tak Goldman Sachs nemá zájem, aby se někdo vrtal v darech (deklarovaných jako platba) Hillary Clinton za její sérii přednášek, které poskytla bance a jejím vrcholovým představitelům. Ekvádor je sice svrchovaná země, která se nebála a poskytla azyl Julianu Assengeovi, ale aby mohl jít i proti zájmům Goldman Sachs, který v roce 2014 upekl s vládou Ekvádoru podivnou dohodu o přesunu více než poloviny zlatých rezerv země do USA, tak takovou suverenitu zase nemá. A důkaz toho, že banky disponují obrovskou mocí, tu máme i z Evropy v souvislosti s kauzou televize RT a její divize ve Velké Británii.
Britská banka NatWest totiž bez udání důvodu uzavřela ve Velké Británii ruské televizi RT všechny účty a platební karty, a to bez udání důvodu. Pozorovatelé dávají tento krok do souvislosti s ostrou rétorikou britské vlády proti Rusku a jeho vojenských operací v Sýrii, přestože britské ministerstvo financí se již od kauzy distancovalo s poukazem na to, že banka už přece v minulosti zavřela více účtů ruským občanům [3]. Jako by to snad měla být omluva. Ministr zahraničí Johnson vypustil v posledních dnech ze svých úst řadu ostrých výroků proti Ruské federaci a Vladimiru Putinovi a ruská televize RT v poslední době přinesla hned několik reportáží, které ukazují na minimálně problematickou roli Velké Británie při rozhodnutí podpořit vojenskou agresi USA do Iráku v roce 2003, anebo při rozhodnutí účastnit se bombardování Libye.
O svobodné novinařině a publikování zpráv bez cenzury lze prostě ve Velké Británii mluvit jen do chvíle, než to začne vadit některé z bank. A NatWest je členem bankovní skupiny Royal Bank of Scotland (RBS), kde majoritu drží překvapivě britská vláda skrze svůj 73% státní podíl, a to od srpna 2015 skrze státní investiční agenturu UK Financial Investments (obdoba českého státní podniku CzechInvest). Ta pomohla bance z velkých problémů s toxickými assety pocházejícími ještě z doby před hypoteční krizí v roce 2008. Takže NatWest je dceřinka, kterou ovládá skrze matku RBS britská vláda. Je třeba potom něco dodávat?
Znovu a znovu se ukazuje, že vlády jednotlivých zemí jsou jenom natolik nezávislé, kolik jim dovolí banky, které jim půjčují na provozy schodkových státních deficitů. A banky na oplátku musí poskytnout služby vládě, pokud vláda bance pomůže skrze kapsy daňových soustrastníků dostat se z bryndy. Jsou to spojité nádoby. Goldman Sachs naléval peníze do Hillary Clinton tak, aby nešlo o dary a nikdo nemohl banku obvinit z podplácení politiků. Ekvádorská vláda zřejmě připravila své občany o zlaté rezervy. A britská vláda, která za peníze z daní zachránila soukromou RBS, teď uzavírá účty ruské televizi, která vysílá pravdu o tom, jako Londýn šel v rozporu s mezinárodním právem a bez mandátu OSN do války ve dvou zemích, z nichž obě jsou dodnes rozvrácené, v občanských válkách a v chaosu. Sumarizace na závěr to není nijak veselá. A těchto procesů bude přibývat i v celé Evropě. Kdo bude vyčnívat, tomu se odpojí internet a odpojí účty. Zbývá se jen zeptat: Jste připraveni na válku? Ta informační postupně přejde v útlak, represe, eskalaci a nakonec otevřený konflikt.
-VK-
Šéfredaktor AE News