Kdo je Merkelová (I): Proč nevzpomíná na život v Doněcku?
Oleg Vexler
23.10.2016 Pravý sektor
Na toto téma je třeba psát disertační práce, monografie či romány a ne obyčejný článek, i když větší díla z článků často začínají. Před pár lety jsem tomto tématu zasvětil pár kreslených skečů (o zelených pedofilech a Willi Brandtovi, o Gerhardtovi Schröderovi, Joshku Fisherovi a Oskarovi Lafontaineovi, Ole von Beustovi a Robertu Schillem, Claudii Rothové a Klausovi Wowereitovi, Franz-Josef Straussovi a mnoha jiných).
K výše uvedeným nedostudovaným patří v první řadě mnozí vůdci strany Zelených od samého počátku jejího vzniku: Claudii Rothovou vyhodili z prvního ročníku vysoké školy a žádnou profesi ani nezískala; faktický tajný kardinál Evropy počátku let 2000, Joshka Fischer,také nedostudoval a přivydělával si jako taxikář, fotograf, ale nejvíce jako profesionální revolucionář a bojovník „Revolučních oddílů“, který se bil s policisty a házel do nich výbušniny.
Současný šéf Europarlamentu Martin Schulz nedokázal skončil ani běžnou střední školu v Cáchách. Jeho kamarád a kolega Jean-Claude Juncker, šéf Eurokomise, je fakticky kriminálník. K latentním pedofilům můžeme zařadit celou řadu šéfů zelených stran na čele s hlavním zeleným Europarlamentu – Daniela Cohn Bendita a Volkera Becka. K nekonečným chvastounům bych přiřadil v první řadě všechny tři německé kancléře od SPD, počínaje Willi Brandtem a konče Schröderem, i když většího narcise německé poválečné historie jako Helmuta Schmidta nenajdete.
Jenže dnes nebudeme mluvit o nich, ale o moudré, skromné, vychované a vzdělané (pamatujete si jak vítězně vypadal Putin ve srovnání se svými předchůdci, kteří ani neuměli pořádně rusky?) Angele Dorotee Kazner nebo jinak – Merkel– podle jejího prvního manžela ( jehož údajně vůbec neměla ráda), se kterým se setkala na prázdninách v Moskvě a Petrohradu: „.. Vzali jsme se proto, že všichni se brali. Dnes to vyznívá hloupě, ale k manželství jsem se postavila bez potřebné vážnosti. zklamala jsem samu sebe."
Jednoho pěkného dne si sbalila pračku a ze společného bytu se odstěhovala. Pracovat jako fyzik se podle jejího manžela Angele nikdy nechtělo. Přitahovala ji kariéra političky a veřejného činitele. Po obhájení diplomu se snažila zaměstnat na Technické univerzitě v Berlíně, ale nepřijali ji.
Tehdy se Angela přihlásila do Institutu fyzikální chemie při Akademii věd NDR a brzy se stala tajemnicí Komsomolu (Freie Deutsche Jugend) pro ideologii.Podle Gerda Langguta, jejího osobního historika, měla na odpovědnost agitaci a propagandu. Byla také členem Spolku sovětsko-německého přátelství. Později se jí dostalo přezdívky „Zonenwachtel“, doslovně „křepelka zóny“ a lidově – vrcholně otravná a prorežimní dívka na východ od Elby.
Angela Merkel sbírala prostředky na zbraně pro „marxisticko-leninské“ partyzány v Mozambiku, Zimbabwe, Angole, Jihoafrické republicea jiných státech v Africe a následně se stala natolik spřízněnou osobou Honeckerovského režimu, že ji pouštěli dokonce i do NSR – takové privilegium dávalo DDR jen velmi málokomu – prakticky jen stranickým funkcionářům a spolupracovníkům tajné policie Stasi.
Ale mnohem častěji cestovala do SSSR. Ještě jako školačka, v tričku FDJ, vyhrála olympiádu z Ruštiny. Pak do SSSR cestovala jako domů.Několik měsíců strávila v Doněcku, oficiálně s cílem výuky ruského jazyka(který i bez toho ovládala dost solidně). Nač potřebovala dobrou ruštinu na Institutu fyzikální chemie? Pro dosažení kariérního vrcholu v Honeckerovském režimu? (Připomenu, že sám Honecker se stal generálním tajemníkem DDR následkem převratu s pomocí Brežněva a Andropova tím, že svrhl svého mentora a podporovatele Ulbrichta a ruština se Honeckerovi hodila). Možná Angelu v SSSR naverbovali na tajnou spolupráci?
Možné je jedno i druhé. Každopádně, mnozí jsou přesvědčeni, že Merkelová sloužila východoněmecké tajné policii Stasi udavačem pod krycím jménem „Erika“. A nikdy ani neuvažovala o žádném disentu nebo odporu. Říkají, že do Akademie přijímali jen spolupracovníky Stasi a na funkci tajemnice německého „Komsomolu“ pro ideologii by to jinak nebylo ani vůbec možné.
Paní Merkelová již svůj život v Doněcku nezmiňuje ani slovem. Mohla by se tím blýsknout, kdyby bylo všechno čisté. Tři roky sdílela kancelář v Akademii s Michaelem Schindhelmem, také agentem Stasi. V téže budově sídlila i televize DDR a elitní brigáda speciálního určení Felixe Dzeržinského. Obyčejný smrtelník se dovnitř nikdy nedostal.http://pravyprostor.cz/kdo-je-merkelova-i-proc-nevzpomina-na-zivot-v-donecku/
Později se Schindhelm stal spisovatelem a ve svém prvním románu „Roberts Reise“ popsal nejen svou vlastní práci v Stasi, ale i práci své spolupracovnice v kanceláři pod krycím jménem „Erika“, která Angelu Merkelovou velmi připomíná. Schindhelm, který dnes šéfuje divadlu v švýcarské Basileji, studoval ve Voroněži v SSSR (kde ho tajné služby i zverbovaly) a byl kolegem Angely Merkelové a jejím milencem současně.
Samotná Merkelová přiznává jen to, že Stasi se ji snažila naverbovat, když si dala žádost o práci na Technické univerzitě. Nicméně údajně se jí podařilo vykličkovat odvoláním na svou ukecanost. Ale co dělala Stasi s těmi, kteří ji odmítli ve spolupráci? Cokoliv, kromě tolerování na postu tajemnice pro ideologii, agitaci a propagandu.
V roce 1986 paní Markelová obhájila disertační práci (po 8 letech aspirantury), a proto potřebovala nejen projít zkouškou marxismu-leninismu (který studovala 13 let), ale také napsat monografii „Co znamená socialistický způsob života“.
No brzy jí DDR přikázala dlouho žít. Merkelová se rozhodla opět zkusit štěstí v politice, přičemž jak píše osobní historik Langgut, byla připravena jít do jakékoliv strany kromě CDU, nejvíce ji přitahovala strana Zelených. Nicméně ke škodě CDU, a navzdory pohoršení všech jejích starých známých, se ocitla právě v CDU. Ale proč?
Když se moc Honeckera začala ztrácet a spustily se nenásilné protesty, Merkelová se jich neúčastnila. 9. listopadu 1989 padla berlínská zeď (Merkelová byla v té době v sauně, pak ji někdo naléval pivem). Být opozicí starého režimu bylo od té doby naprosto bezpečné, módní a výhodné. V prosinci 1989 se Merkelová objevila v opoziční organizaci „Demokratické probuzení“(nejprve správkyní počítačové sítě, protože uměla vypínat a zapínat západní počítače).
Do této organizace ji zavolal advokát Wolfgang Schnur, který nedávno zemřel ve Vídni. Této organizaci předsedal ne náhodou, ale na základě pokynu Stasi – právě Stasi (pod krycím jménem „Torsten“ a „doktor Ralph Schirmer“). Wolfgang Schnur pracoval jako právník od 1965 hlavně v církevní sféře spolu s otcem Angely Merkelové. A proto bylo přirozené, že do Demokratického probuzení zavolal právě Merkelovou, svou starou známou a kolegyni ze Stasi.
Poté jak se nepodařilo zničit „Demokratické probuzení“, Schnur se snažil směřovat hnutí vlevo a prezentovat ho jako prorežimní. Stará poučka sovětské byrokracie: pokud něco nemůžeš zničit, musíš to začít organizovat a začít tomu předsedat.Tak jako Žirinovského kdysi KGB posadila na předsedu spolku „Shalom“, také Stasi posadila Schnura předsedou „Demokratického probuzení“.
Schnur a pravděpodobně i jeho kamarád Horst Kazner, otec Angely Merkelové, přinášeli informace jejich nadřízenému v Stasi – Clemens de Maizière (se kterým se Kazner nejen přátelil, ale spolu rozpracovávali koncepci „církve v socialismu“). Jeho syn, Lothar de Maizière byl posledním premiérem DDR (a současně ministrem zahraničních věcí).
Původně se posledním premiérem DDR měl stát Schnur. Naneštěstí pro něj se zveřejnily archivy Stasi a vypukl velký skandál. Schnura s hanbou z Demokratického probuzení vyhodili a jeho místo obsadil Lothar de Maizière. No poměrně rychle se ukázalo, že i de Maizière, stejně jako jeho otec, sloužil v Stasi pod krycím jménem „Czerny“.
Současný ministr financí Německa Schäublese dlouho pokoušel zbavit ho těchto obvinění, ale v 1992 byl de Maizière jednoznačně identifikován jako donašeč pod jménem „Czerny“. V době tohoto odhalení již byl náměstkem předsedy CDU Helmuta Kohla a ministrem SRN pro speciální úkoly.
K otázce nepotismu v DDR přidám ještě jeden důkaz – nadřízeným Schnura, Kaznera a staršího de Maizière byl ne neznámý Klaus Gysi, dlouholetý ministr DDR pro otázky náboženství a důstojník Stasi (přezdívka „Kurt“). Syn Klause Gysi, advokáta Gregora Gysi – dlouholetého předsedy strany Levých (die Linke) a její předchůdkyně – sociálně demokratické strany (SDP), nástupkyně původní Jednotné socialistické strany Německa (státostrany DDR). Advokát Gysi mladší také sloužil v Stasipod krycím jménem „Gregor“ a „Notarius“ a donášel do Stasi na své vlastní klienty – disidenty režimu DDR.
Totéž dělal i Schnur, mezi oběti kterého patřily jeho klienti – disidenti Stefan Krawczyk a jeho žena Freya Klier. Právě za to Schnurovi v 1993 odebrali advokátní licenci a v roce 1996 odsoudili na rok nepodmíněně, následně nahradili trest podmíněným. Gysi se dlouhá léta vytáčel a nakonec se mu to podařilo. Svého času v 80. letech, Lothar de Maizière byl také advokátem a přítelem druhého berlínského advokáta – výše uvedeného Gysi a také jeho podřízených (Gysi šéfoval advokátnímu sboru v Berlíně).
Zmíním i několik slov o otci Kaznerovi,knězi, který pracoval pro Stasi a posouval církev v DDR do područí státostrany. V roce 1954, hned po narození Angely, odcestoval s rodinou z Hamburku do DDR, přesně opačným směrem než utíkalo 3 miliony východních Němců. Vedení DDR ho považovalo za „nejprogresivnější sílu“ a měl přezdívku „červený Kazner“.
Byl opozicí disidentům v církevním prostředí v http://pravyprostor.cz/kdo-je-merkelova-i-proc-nevzpomina-na-zivot-v-donecku/rámci evangelického hnutí „Weißenseer Arbeitskreis“ a pravidelně ho publikovaly režimní noviny. Pracoval na teorii „církve v socialismu“ spolu se Stasi (s výše uvedenými viceprezidentem synody Schnurem, Clemensem de Maizière a Klausem Gysi).
Kazner měl dvě auta – jedno soukromé a druhé služební s řidičem. Mohl kdykoliv vycestovat do NSR,bez oznámení nadřízeným. Oblečení a knihy mu poslali z Hamburku. Angele Merkelové ve škole procházeli chuligánské výstupy, které se jiným neodpouštěly. Taková privilegia měli jen nejvyšší straníci.
V té době Stasi organizovala atentáty na opoziční kněží (například Eppelmanna) a i jejich zabíjela. Samozřejmě, že dcery obyčejných kněží se nestávaly tajemnicemi pro ideologii, nebrali je do FDJ, ani na vysoké školy– to bylo zakázáno! Ale Angelu, její sestru Irenu a bratra Marcuse (který studoval fyziku v Lipsku) na univerzitu přijali.
Když se Německo znovusjednotilo, otec Kazner byl kategoricky proti, tak jako všichni ostatní funkcionáři Honeckerovské diktatury. Jeho otec Ludwig Kazmierczakběhem první světové války bojoval nejprve za Němce, pak dezertoval a bojoval za Francouze proti Němcům. Aby se po válce mohl přestěhovat do Německa a stát se tam policistohttp://pravyprostor.cz/kdo-je-merkelova-i-proc-nevzpomina-na-zivot-v-donecku/u, změnil si příjmení z Kaźmierczak na Kazner. Sobě i svému synovi, Horstu, spolu s příjmením si změnil i náboženství z katolického na protestantské. A tady se prozrazují jisté rysy i jeho vnučky Angely.
Ještě zpět k nepotismusu – pamatujete si, že současný ministr vnitra Německa (v minulosti ministr spravedlnosti, financí, kanceláře kancléře a dokonce i obrany) má příjmení de Maizière. A není to náhoda. Thomas de Maizière je bratrancem Lothara de Maizière, oba pocházejí ze starého francouzského rodu Hugenotů, který kdysi utekl z Lotaringie pod Metz do Německa. No a zcela náhodně je Thomas de Maizière starý přítel Merkelové. A právě jemu by za svou kariéru měla být Angela alespoň tak vděčná jako jeho bratranci.
Právě Thomas de Maizière pomáhal Angele v kariéře v „Demokratickém probuzení“ když se Schnur „popálil na skandálu se Stasi“. Lothar de Maizière vzal svého bratrance do vlády a ten se přimluvil za svou přítelkyni Angelu a hned se z ní stala místopředsedkyně vlády.
Připomenu, že rodiny Kaznerových a de Maizière se přátelily dávno. A Thomas de Maizière se ukázal být daleko ne jediným starým přítelem Merkelové, který se u ní stal ministrem – stačí si vzpomenout na Altmaiera, Groeneho a Pofallu. Říkají, že Merkelová ráda štengruje svých ministrů. Pokud je tomu tak, jde o příkrý protiklad k její supernudným veřejným vystoupením. Těžko si představit, že taková uspávačka byla aktivní nudistkou(nudismus byl dost populární v DDR) a obecně se dobře uměla bavit.
Koncem 70. let pro Stasi donášelo více než 200.000 nohsledů (na 16 milionové Východní Německo). Je těžko představitelnhttp://pravyprostor.cz/kdo-je-merkelova-i-proc-nevzpomina-na-zivot-v-donecku/é, že tajemnice Komsomolu pro ideologii při Akademii věd, kterou volně pouštěli do NSR se osudu spolupracovnice vyhnula. Když se dostala do Akademie věd (pro kteroukoli obyčejnou studentku z provincie je to bezproblémů, že?), prošla zkouškou věrnosti ideálům komunismu a režimu Honeckera.
Takovou zkoušku věrnosti dělal její kolega Frank Schneider (krycí jméno „Bachman“) a potvrdil její nordický původ, nemilosrdnost k nepřátelům (Východního) Reichu. Prohlásil, že patří k elitě Jednotné socialistické strany Německa a potvrdila to tato příhoda: v 1981 na německo-polské hranici hlídka našla a odebrala Angele Merkelové, která hranici tehdy překročila 3x po sobě, nějaký časopis vydávaný „Solidaritou“ s fotografiemi jejich členů a jejich označeními.
Pohraničníci ihned hlásili do vedení Stasi v Berlíně na „linku důvěry“ 04-32-293-31. Odpovědí dali hlídce příkaz nedotýkat se Angely a žádné vyšetřování vůči ní ani nezačalo. Schneider a po něm i historici Reut a Lachmann došli k závěru, že Merkelová v Polsku plnila nějakou speciální roli.
Výsledky zkoušky věrnosti jsou i zadokumentované. Ale proč zmizela její složka ze Stasi?
Odpověď je jednoduchá: složky většiny nohsledů pracovníci Stasi stihli skartovat. V archivech Gaucka je 15 tisíc pytlů s papírovými páskami, které byly kdysi složkami. Podle odhadů odborníků z Frauenhoferského institutu by 30 lidem trvalo 800 let poskládat skartované případy. Zda tam byla i složka Merkelové, nikdo neví. No nepřímých důkazů její spolupráce se Stasi je dostatek.
Pokračování příště …
Zdroj
