Hlas Ruska: Jak hodnotíte výsledek voleb do Evropského parlamentu?

Ladislav Zemánek: Volby dopadly víceméně podle očekávání. Na jednu stranu v některých zemích posílily nacionalistické a protibruselské strany, na stranu druhou se v podstatě nic nezměnilo. Koalice socialistů a lidovců, která tvoří jeden z pilířů integrace, si moc zachovala.

Je potřeba si uvědomit, že soupeření těchto dvou sil (případně ještě liberálů a zelených) má vytvořit zdání plurality a reálné volby. Ve skutečnosti se však jejich programy liší jen v detailech – naprostá oddanost Bruselu, integraci a tzv. pokroku a odpor ke všem odpůrcům Evropské unie odhaluje jejich hlubokou spřízněnost.

Bruselské elity by nikdy nepřipustily takové mocenské přeskupení, které by představovalo reálnou hrozbu pro tento nedemokratický spolek.

HR: Proč se podařilo posílit stranám, které k Evropské unii zaujímají realistický přístup (Národní fronta, Strana nezávislosti Spojeného království a další)?

LZ: Je to přirozený důsledek politiky Bruselu, která diktuje jednotlivým státům, jak se mají chovat, zahlcuje je tisíci a tisíci směrnic a zákonů, které nemá nikdo šanci objektivně posoudit, a vnucuje jim zvrhlou agendu multikulturalismu, genderismu, homosexualismu a mohli bychom pokračovat dále.

Občané členských zemí pomalu začínají chápat, že Evropská unie žádnou ekonomickou prosperitu a materiální blahobyt nemůže v dlouhodobějším měřítku přinést a že místo toho prosazuje kulturní revoluci, jež má jednou provždy zničit naši víru, tradiční rodinu a svobodu. Jsem přesvědčen, že odpor a napětí budou narůstat.

HR: Může posílení zdravých sil uvnitř Evropského parlamentu ovlivnit fungování unijního molocha? Nebo dokonce odstartovat jeho konec?

LZ: Obávám se, že nikoli. Je to spíše varovný signál bruselským elitám, že se něco děje a že brzy může nastat velmi vážný problém. Paradoxně může posilování nacionalistických sil vést k ještě silnější centralizaci a rychlejšímu odbourávání zbytků svobod a národní suverenity. A to obzvláště nyní, kdy se zostřuje konfrontace s úhlavním nepřítelem Západu, kterým je údajně Rusko.

To, že se za pomoci médií ve společnosti záměrně vyvolává atmosféra ohrožení a strachu před vnějším nepřítelem, jistě není náhodné. Koneckonců se zdá, že i tažení proti „vnitřnímu nepříteli“, kterým jsou pro Brusel v prvé řadě vlastenecky a konzervativně orientované strany a organizace, už započalo. Nečekají nás lehké časy.

HR: Vaše strana NE Bruselu – Národní demokracie se do Evropského parlamentu neprobojovala. Může za to tlak, kterému jste čelili?

LZ: Nerad bych shazoval vinu za vlastní neúspěch na jiné, nicméně si myslím, že v tomto případě si za něho z podstatné části skutečně nemůžeme my. Já sám jsem rozhodně nepočítal s tím, že by se nám podařilo překročit pětiprocentní hranici, přesto mě výsledek poněkud zklamal. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že Národní demokracie vznikla před pěti měsíci a že za námi nestál žádný větší sponzor. Navzdory naprostému minimu prostředků jsme dokázali částečně prolomit mediální blokádu, jejíž síla nás zaskočila, a oslovit více voličů než 21 dalších stran.

Mainstreamová média se už poučila – uvědomila si, že i negativní reklama je reklama. A tak nás raději ignorovala. Neodolala jen ve dvou případech: Když jsme navštívili ruské velvyslanectví a podpořili jsme jako jediná česká strana Rusko proti Bruselu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a když Česká televize odmítla odvysílat náš předvolební spot, na nějž má každý kandidující subjekt ze zákona právo. Vyvolávali jsme v něm prý totiž nenávist vůči nejrůznějším menšinám. Je pozoruhodné, že ho pánové z ČT zakázali jen pár hodin předtím, než se rozeběhla mediální štvanice proti našemu předsedovi, která se propojila s kauzou našeho „xenofobního“ spotu.

Domnívám se proto, že se to na výsledcích negativně projevilo. A musím prozradit, že tlak proti nám pokračuje i nyní. Někteří naši představitelé čelí výhrůžkám, a to dokonce ze strany určitých institucí, což je alarmující.

Zákulisní hra, která se proti nám rozehrála, je skutečně nechutná a jen ukazuje, jak naše „vyspělá západní demokracie“ reálně funguje.

HR: Co plánuje Národní demokracie dál? Na jaká politická témata se zaměříte?

LZ: Nyní nás čeká především budování stranické struktury a rozpracování programu. Já považuji za zásadní témata naší strany boj proti Evropské unii a za národní suverenitu, boj za ochranu tradiční rodiny a tradičních hodnot a boj za co nejširší svobodu slova. Protože ani z té už nám bohužel mnoho nezbývá. Témat ale bude rozhodně víc.

Zdroj: Hlas Ruska