Brexit je neplatný? A co když vůbec nešlo o Británii, ale o vzkaz Západu: „Ruce pryč od Sýrie!“

Kromě skandálních zpráv o Hillary Clintonové v souvislosti s americkými volbami (a zpráv o dění kolem našeho prezidenta Zemana a mnohých dalších zpráv), přinesl tento týden i jinou „senzaci“ – že totiž Vrchní soud Velké Británie vydal rozhodnutí, že platnost brexitu, resp. aktivace článku 50 Evropské smlouvy o vystoupení z EU, je podmíněna schválením poslanci britského parlamentu (více o tom článek šéfredaktora pana VK zde) .

A protože brexit od samého počátku považuji za vítězství globalistů, přidávám své vysvětlení, proč to tak vidím. A proč v rozhodnutí britského soudu nevidím nic senzačního, ale naopak pouze pokračování tažení GP k odstavování vlivu Západu, tzn. především vlivu USA a VB. A předesílám, že mým pohledem je brexit pouze kamínkem v mozaice mnohem obsáhlejšího a velmi komplexního (globalistického) procesu, který zdaleka nestojí jen na politice homo a multikulti a na burzách a zelených papírcích. A než se dostanu k brexitu, pokusím se co nejstručněji přiblížit mozaiku, která je globalisty naplňována.

A začít musím tím, co mě před spoustou let dovedlo k pozorování světa – totiž k uvědomění si faktu, že bude-li svět nadále fungovat tak, jak funguje posledních sto let, zeměkoule to nevydrží. Což přeloženo znamená, že přijme-li i zbytek zeměkoule americký (západní) styl života, bude s veškerým životem na Zemi brzy ámen. A že jediná možnost, jak zachovat princip rovnováhy (a přežití) je ta, že když i Východ začne po vzoru Západu růst, zákonitě musí být růst Západu zastaven – není totiž možné, aby celá zeměkoule byla jangová (akční, expanzivní). A ač jsem od té doby pochopila spoustu dalších a dalších souvislostí, tento můj názor je neměnný – Západ prostě končí.

Z hlediska „vyššího principu vesmírného“ by na konci tohoto procesu mohl být totální zánik člověka homo sapiens, ale je tady „někdo“, kdo chce tento proces uřídit kontrolovaně s tím, že vytvoří zcela novou lidskou kulturu a proces konce Západu za tím účelem řídí. Nebudu teď rozebírat, jestli je to dobře nebo špatně, podstatné je, že ten „někdo“ jedná podle vesmírných cyklů a že v souladu s nimi na konci Západu právě pracuje velmi intenzivně. A já bych dodala, že i úspěšně. A kdo dočetl až sem, tak nyní k pragmatickému pohledu na dobu, ve které žije naše generace.

Od roku 1989 k roku 2012 – v Evropě je hotovo

Že rok 1989 byl řízeným procesem, na jehož konci měl být jak rozpad SSSR a rozpad Varšavské smlouvy, tak rozpad všech tehdejších republik a to s tím účelem, aby byly nově spojeny přes EU a NATO, o tom už většina nepochybuje. Tento proces měl pokračovat tak, že po evropských zemích vstoupí do EU a NATO i všechny bývalé republiky SSSR, tam se ale dění zvrtlo a to by bylo na jiné téma.

Jakmile byly všechny evropské státy rozloženy a následně spojeny v EU, následoval proces jejich hlubšího a hlubšího integrování pod vládu Bruselu a celý proces vyvrcholil v prosinci 2012, kdy byl podepsán tzv. Fiskální pakt  (za Česko byl k podpisu dotlačen Petr Nečas), ve stejném roce země EU podepsaly dodatek Lisabonské smlouvy (pouze Klaus ani přes tři tzv.  „atentáty“ nepodepsal a tento úkol splnil až prezident Zeman hned po nástupu do funkce)

Podpis fiskálního paktu v prosinci 2012

Rok 2013 – Ukrajina, ISIL v Iráku, chemické zbraně v Sýrii, porážka Obamy a Camerona

V roce 2013 probíhá proces rozšiřování EU a to stále směrem Východ, nejdůležitější zemí v tomto procesu se stává Ukrajina, kde je po celý rok projednávaná asociační dohoda EU s Ukrajinou, kterou v závěru roku Janukovyč odmítne podepsat, zatímco Tymošenková ze všech sil za podpis lobbuje.

Ve stejném roce tzv. ISIL rozvrací Irák a nastupuje jeho blízkovýchodní tažení, které  „náhodou“ obsazuje právě ta území, kde jsou ropné terminály. Ve stejném roce jsou v Sýrii údajně použity chemické zbraně a v odvetě Asadovi se Obama a Cameron domlouvají na bombardování Sýrie, to je však zastaveno s tím, že je upřednostněno řešení, které navrhl Putin. Čímž můžeme říct, že Západ (USA a Británie) poprvé dostal od globalistů na frak tím, že mu bylo nenápadně vysvětleno, že o jejich zájmy na Blízkém východě jde až v poslední řadě! A za řešení konfliktu v Sýrii, kdy globalisté upřednostnili to ruské, se Putin podle časopisu Forbes stal mužem roku 2013

Zde jsme mohli poprvé vidět, jak globalisté mezi volbou podržet Západ či Rusko dali přednost Rusku a to v právě v zájmu odstavování Západu.

Rok 2014 – Majdan, Blízký východ, Turecko, Kurdové

Zájmy Západu a globalistů se stále ještě doplňují, ač Spojené státy a Británie stále věří, že připojení Ukrajiny (a dalších bývalých zemí SSSR) k EU se děje v jejich zájmu, stejně jako věří, že rozklad Blízkého východu probíhá v jejich zájmu. Proto se Spojené státy angažují jak na Ukrajině, kde v únoru dojde k Majdanu, tak na Blízkém východě, kde podporují tzv. umírněnou syrskou opozici s tím, že tak zachrání dominantní vliv Saúdské Arábie a Turecka  – svých největších spojenců, podporovaných dalším spojencem, Izraelem.

Blízký východ je rozbombardován a do dění je stále více vtahováno Turecko a také Kurdové, vše v naději, že přes Turecko a Kurdy si Spojené státy udrží blízkovýchodní vliv a s ním i petrodolar jako světovou měnu. Spojeným státům přitom stále nedochází, že rozbombardováním Blízkého východu dělají jen četnickou službu globalistům, kteří potřebují vyvolat uprchlickou vlnu do Evropy na straně jedné a přepsat hranice (obzvláště turecké) a pak předat blízkovýchodní moc Íránu na straně druhé.

Rusko v reakci na Majdan „anektovalo“ Krym, za což jsou proti němu spuštěny sankce (obzvláště přes ceny ropy) a i toto globalistům stále vyhovuje. Turecko si poprvé uvědomuje, jak je ve hře mezi několika stranami (USA, ISIL, Kurdové) a koketuje s Ruskem, se kterým v závěru roku naplánuje výstavbu Turkisch streamu,

Rok 2015 – vznik AIIB, uprchlická vlna, jaderná dohoda s Íránem, Rusko v Sýrii, čínský prezident v USA a v Británii, Asad v Moskvě, Turecko provokuje Rusko

Shrňme si, kam globalisté od roku 2012, kdy spustili finále globalizačního procesu (a světu to sdělili okultistickými LOH v Londýně), dospěli . Evropa je propojena Fiskálním paktem a Lisabonskou smlouvou, tažení na Rusko je rozehráno přes Ukrajinu (banderovci),  odstavování Ruska je vedeno přes zavírání kohoutků do Evropy na Ukrajině a budoucí otevírání blízkovýchodních (především íránských) přes Turecko, které je stále více zatahováno do hry, a to především na syrsko-tureckých hranicích (Kobani), a to přes ISIL.

Na takto připravené půdě (obzvláště zásluhou poslušných USA a jimi stvořeného ISIL) globalisté v roce 2015 přistupují k naprosto zásadnímu kroku – v březnu 2015 v Číně vzniká banka AIIB a ihned do ní vstupuje cca 50 zemí světa, v souhrnu se v březnu 2015 svět přestěhoval do Číny.

Ve stejném roce je také spuštěna masivní uprchlická vlna do Evropy a s ní předem dlouho připravovaný proces islamizace Evropy.

Uprchlická vlna od roku 2012 a její nárůst v roce 2015 v animaci zde (je třeba rozkliknout domovské země uprchlíků) 

Ve stejném roce pak dochází k další velmi zásadní události, která s předchozími dvěma velmi souvisí, a to historická jaderná dohoda s Íránem.  Jednání se nekonečně táhla, uzavření dohody,  které znamenalo ukončení antiíránských sankcí uvítal nejen Írán, ale také EU – Mogheriniová ocenila podle ní velmi těžkou práci všech zúčastněných. „Je to rozhodnutí, které může otevřít cestu k nové kapitole mezinárodních vztahů. Myslím si, že je to znamení naděje pro celý svět,“ prohlásila představitelka EU. Odstranění antiíránských sankcí totiž má především ten efekt, že íránské energetické zdroje již budou moci nahradit ruské, a to nejen pro Evropu, ale i pro Čínu. Tím se Írán má stát blízkovýchodní mocností, která svým způsobem bude velet jak Evropě tak Číně a současně Evropu s Čínou propojí (Nová hedvábná stezka) a v souhrnu tak Východ převezme dominantní roli ve světě.

Takovému propojení však stojí v cestě Turecko, které nejen že si diktuje vlastní tranzitní podmínky a navíc k odstavení ruských zdrojů nemá jednoznačný postoj, ale současně je spojencem USA, jejichž další vliv jak v Evropě tak na Blízkém východě již není žádoucí, navíc Turecko s druhou největší armádou v NATO. A další zemí, se kterou se v propojení Evropa-Írán-Čína počítá, je Sýrie (plus Libanon), která má pod kontrolou vstup na Středozemní moře. Shrnuto – vstup íránských energetických zdrojů do Evropy je možný buď přes Turecko anebo přes Sýrii, která je navíc spojencem jak Íránu, tak Ruska. A zatímco přáním globalistů je, aby především v Sýrii měla hlavní vliv Čína, musí si poradit s tím, že své zájmy tam má i Rusko (nechce být odstaveno na úkor Íránu) a především Spojené státy, které chtějí zachovat status quo, a to dominantní blízkovýchodní vliv Saúdské Arábie (a Turecka a Izraele).

Sýrie se tak stala územím, kde v souhrnu bojují tři strany: globalisté (Čína), USA a Rusko. Svržení Asada a dosazení proamerické vlády v Sýrii by znamenalo vítězství (záchranu) USA, vítězství Asada a proruská vláda v Sýrii bude pro globalisty znamenat uznání ruských nároků na úkor Číny. Jak se však vyřešení situace v Sýrii vlivem USA a jejich podporou ISIL nekonečně táhne a navíc je ze strany USA hroceno až k vyvolání války, zájmy globalistů se dostávaly do stále větší konfrontace se zájmy americkými a v této fázi globalisté nalezli jedinou možnost, jak USA z Blízkého východu dostat a současně zabránit válce – Rusko.

A v roce 2015 došlo k zásadní události – den po projevu Putina na půdě OSN, kde proběhla i schůzka Putina s Obamou za zavřenými dveřmi, vstoupilo Rusko 1. září do Sýrie.

Srpen 2015, Putin obvinil Západ z rozvratu Blízkého východu, video

A pak nesmíme zapomenout ještě na další velmi důležitou událost, ke které došlo zakrátko po vstupu Ruska do Sýrie, a to když hned v září s nejvyššími poctami přivítal v USA čínského prezidenta Barack Obama (video) a následně v říjnu totéž učinila britská královna (video, více). Oběma událostmi globalisté jak světu, tak především USA a Británii demonstrovaly, kam se stěhuje světová moc a že s nimi už se nepočítá.

A zatímco Spojené státy a Británie poslušně splnily úkol globalistů, ve stejný den, kdy čínského prezidenta vítala britská královna Británii, Putin globalistům demonstroval, že bez Ruska žádné stěhování moci nebude. A demonstroval to přijetím B. Asada v Moskvě .

B. Asad a V. Putin, Moskva, 20. září 2015 

Pokud jde o Sýrii, v závěru roku USA naplno potvrdily, že se nemíní vzdát, ba co víc, že stále počítají s Tureckem jako se spojencem a že jsou připraveny situaci hrotit k válce s Ruskem – to když došlo k sestřelení ruské stíhačky, za které vinu na sebe vzalo Turecko a po kterém se vztahy mezi Ruskem a Tureckem velmi zhoršily.

Toto mohl být okamžik, kdy si globalisté uvědomili nutnost vliv NATO odstavit ještě dříve, než to tak či tak mají v plánu a především odstavit vliv NATO v Turecku

Rok 2016 – Panama papers, Coxová, brexit, konec vlády Camerona, puč v Turecku, vlastní armáda EU. Americké volby

Hned 1. ledna vstoupilo v platnost ukončení antiíránských sankcí, které však Spojené státy nerespektovaly. Za to se velmi zlobila i EU, která dubnovou návštěvou Mogherini a eurokomisařů Íránu přislíbila jak další peníze na uprchlíky, tak zvýšení tlaku na USA.

V dubnu však došlo k dalším dvěma významným událostem, které lze spojovat s NATO, a tím se Spojenými státy a Británií, a v souhrnu i se sestřelením ruského letadla v závěru roku.

Tou první byl vzkaz Západu globalistům, že Spojené státy a Británie „mají bomby“:

A druhou, téměř současnou, byla kauza Panama papers, která jak přišla tak odešla, ale s odstupem času měla především ten efekt, že zlomila vaz Cameronovi. Někteří lidé volali po jeho odstoupení, co je ale důležité, velkou kritiku si v té době vysloužil i za letákovou kampaň k podpoře členství Velké Británie v EU. A tady už se pomalu dostáváme k tématu brexit.

Ještě na podzim 2015 Cameron tvrdil, že referendum plánuje až na rok 2017 a že rozhodně se neuskuteční na jaře 2016. A hned v únoru 2016 obrat a termín vyhlášen na 23. červen. Ani přes největší snahy (Coxová) už nebylo možné výsledek referenda zvrátit, otázka ale zní – šlo skutečně o výsledek referenda anebo pouze a jen o to, aby se uskutečnilo o to víc, že Cameron se k němu stále více neměl a že po všech vyjednaných výjimkách k němu ve skutečnosti neměl žádný důvod? A nebyla akce Panama papers tlakem na odstoupení Camerona, které mělo být dokonáno právě brexitem, resp. nebyl ve skutečnosti brexit o konci vlády Camerona a nastoupení vlády nové?

Jednou z okamžitých reakcí na výsledek brexitu bylo volání EU po vytvoření vlastní armády, přičemž tehdy vyšlo najevo, že EU ve skutečnosti buduje impérium, které bude zahrnovat jak Blízký východ, tak země Afriky. Což přeloženo znamená budování říše na způsob Perské, kde Írán bude stát v čele. A co je brzdou tohoto budování? Sýrie a Turecko tím, že se v nich stále angažují Spojené státy, což znamená hrozbu NATO a tím války tak, jak je to předvedeno ve videu „boom“.

A co se stalo brexitem? EU volá po vlastní armádě (první signál k odstavení NATO) a v Británii nastupuje nová vláda, která je ve smyslu respektu přirovnávána k ukrajinské  – tzn. že s ní vliv VB padá jak v Evropě, tak ve světě (i v NATO?). Takže výměna vlády byla prvním účelem brexitu a tím druhým má být chaos v Británii. Slovy Pjakina – globalistům nešlo o výsledek referenda, globalistům šlo o nastolení táhnoucího se chaosu. Pro který Británie nebude mít prostor starat se o zahraniční zájmy, tedy ani o dění v Sýrii…

Další událostí, ke které vzápětí po brexitu došlo, byl červencový puč proti Erdoganovi. Ten přinesl obrovské čistky především v turecké armádě, a to od všech lidí, kteří byli nějakým způsobem napojeni na USA (na Gullena, kterého Erdogan obvinil). Pokus o převrat však měl ten zásadní efekt, že země s druhou největší armádou v NATO se od USA historicky odklonila. USA tak ztratily zásadního blízkovýchodního spojence a tím i vojenskou sílu na Blízkém východě. Shrnuto: brexitem globalisté zásadně omezily možnosti USA a VB na Blízkém východě (více o tom opět Pjakin).

Po celý rok 2016 dochází k další a další dehonestaci USA (návštěva Obamy v Číně, útoky filipínského prezidenta proti Obamovi, ale také domluva Saúdské Arábie s Ruskem o těžbě ropy, neschopnost USA pomoci SA v Jemenu, v neposlední řadě sankce EU na izraelské zboží z území Palestiny či rozhodnutí UNESCO, že Jeruzalem se nestane hlavním městem Izraele), ale to hlavní, na co globalisté pro odstavení vlivu USA ve světě čekají, jsou americké volby. Ze všech sil přitom pracují, aby nezvítězila Clintonová, na jejíž prohru bylo zaděláno kauzou „uniklé emaily“  a která s blížícími se volbami graduje tak, že se na ní nabalují další a další skandály, dokonce i skandály B. Clintona.

H.Clintonová: Jestli se stanu prezidentkou, napadneme Írán

Důvod, proč je Clintonová nežádoucí, je jasný – Blízký východ nehodlá opustit a za největšího nepřítele, kterého chce za jakoukoliv cenu porazit ve prospěch Izraele a Saúdské Arábie, považuje Írán. Ten Írán, který se propojením s Irákem a Sýrií, má stát energetickým srdcem Východu (a zřejmě i světa) a svým způsobem centrem nové Perské říše, zahrnující Čínu, Evropu a část Afriky. Naopak Trump, který prosazuje politiku izolace USA, je kandidátem žádoucím, ač jeho zvolení může vést k nepokojům a vést až k občanské válce. Čímž se opět dostáváme k brexitu.

Pár dnů před americkými volbami přišla z Británie zpráva, že o aktivaci článku 50 o vystoupení z EU musí rozhodnout parlament a že referendum vlastně nic neřeší. A tuto zprávu nelze vnímat jinak, než jako dokonale načasovanou v tom smyslu, že účelem brexitu ve skutečnosti byly jen dvě věci: výměna vlády a – chaos. A chaos v Británii nastává ve stejné době, v jaké jej lze očekávat i v USA hned po amerických volbách.

V souhrnu tak obě největší mocnosti Západu mohou mít zcela jiné starosti, než se angažovat v Sýrii (nemluvě o tom, že Turecko už nemají na svojí straně). A přesně o to globalistům v procesu odepisování Západu jde a další dění se dá do pohybu hned po amerických volbách.

Celkově od roku 2012, kdy proces stěhování moci z USA do Číny naplno začal, se stalo to, že zájmy globalistů se stále více rozcházejí se zájmy USA, což je pro Spojené státy novinka k nepochopení, neboť cca 200 let byly přesvědčené, že globalizace = Spojené státy v roli globálního vůdce. A protože tomu tak není, stále více zájmy globalistů naopak ladí se zájmy Číny (samozřejmě, když ta má Spojené státy nahradit), ale také se zájmy Ruska, neboť obě země si rovněž další dominanci USA nepřejí. To ale neznamená, že odstavení USA bude – obzvláště pro Evropu – zákonitě znamenat výhru, když např. především uprchlická vlna a islamizace Evropy se děje v zájmu globalistů. Ale to už je jiné téma, zahrnující roli Ruska v tomto procesu a na to už tady není prostor.

V žádném případě nechci tvrdit, že Spojené státy snad již nemohou vyvolat válku či i dál vést boje na Blízkém východě. Ale odklon Turecka směrem k Rusku a k tomu nová vláda v Británii, už to situaci značně mění i bez toho, co nastane, až Clintonová volby nevyhraje či je dokonce vyhraje Trump. Na spojení přes Camerona-Obamu, posvěcené Tureckem za zády, silnou Saúdskou Arábií a Izraelem k tomu, budou moci obě západní velmoci už jen vzpomínat. A to nehovořím o dolaru/petrodolaru.

-Pozorovatelka- 5.11.2016