Majitel 20,000 knih a dříve i firmy na hazard: „Nemyslete si, že jsem debil, kdybych něco skrýval, tak nekandiduji!“

    To říká čerstvě prohlašující se kandidát na post prezidenta pan Michal Horáček. Jen pro upřesnění, on neřekl že …tak nekandiduji, ale „nekandiduju“. To jen pro dokreslení inteligence pana Horáčka, majitele 20 tisíc knih. Jinými slovy, mít hodně knih ještě neznamená být totálně vzdělaný, chytrý, inteligentní a mít všechny předpoklady stát se (a být) prezidentem. Také se říká, že „regál knih a hovno v nich“, tak jestli to nebude i případ pana Horáčka. Totiž, ta jeho poznámka, že „nemyslete si, že jsem debil“ není od věci, pan Horáček totiž trefil přímo do černého. My si to, milý  pane Horáčku nemyslíme, my to totiž víme. Víte proč?

     Jistota, suverenita, namyšlenost a neskromnost z Vás čiší na sto honů, trčí jako sláma z bot. Rozumíme tomu, že musíte o sobě něco říct, jenže vy toho napovídáte strašně moc, ale při tom neřeknete nic podstatného. Tedy něco, co byste občanům řekl že nejen chcete, ale také jak to chcete provést, komu to bude prospěšné a jaký to bude mít pro společnost přínos a význam. Říkáte, že chcete být nestranický nebo nadstranický, ale jak toho chcete dosáhnout, když všechny Vaše nitky a vazby k někomu táhnou a ti nejsou ani nestraničtí, natož  poctiví a čestní.

     Vám jaksi uniká a u kandidáta na prezidenta to není zrovna pozitivní zjištění, že hlavní roli v existenci státu je a musí být nějaká politika. Otázka  je, jaká politika, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to byla politika lidová, pro lidi a lidu-občanům prospěšná. Taková může být jen v případě, že zde nebude demokracie alá Havel, tedy amerického typu, kdy demokracie je vždy, co je v duchu amerického pojetí a navíc, vždy jen pro někoho. A protože  dobře víme, jaká americká demokracie je, tak u nás vlastně skutečná demokracie pro lidi de facto není. Jediná proobčanská demokracie je přímá demokracie, ale o té Vy zřejmě nic nevíte, takže ji prosazovat ani nemůžete. A nepochybně ani byste prosazovat nechtěl.

     Chtěl byste, pane Horáčku prezidentovat tak, abyste byl dobrý prezident. To je sice od Vás milé, být dělný, čestný,  poctivý, spravedlivý, objektivní, nestranný, možná i trochu lidský, svým způsobem apolitický atd. Ale už jste přemýšlel, jak byste toho všechno dosáhl a jak to všechno udělal, abyste funkci prezidenta a jeho úkoly naplnil, jak se od této funkce očekává? A nejde jen o funkci prezidenta pro „vnitřní potřebu“, ale i navenek! Myslíte, že byste byl schopen být skutečně natolik přesvědčivý, objektivní a férový, že byste mohl hájit českou střední cestu tedy, že chceme  žít a spolupracovat v podmínkách vzájemného porozumění a míru se všemi státy a národy,  tj. jak se západem, konkrétně s USA, tak s Východem tedy s Ruskem a Čínou  apod.,  byl neutrální ve vztahu k EU,  NATO,  politice a tlaků NWO? Jste skutečně přesvědčen, že byste v takovém případě bez úhony obstál u pravicově a prozápadně orientovaných politiků?

     Víte pane Horáčku, ideály jsou jedna věc, tvrdá realita věc druhá. Něco jiného je psát básně, texty k písničkám, konferovat, být populární, být v balíku  a žít si na vysoké noze a něco jiného je zastávat vysoce náročnou, odpovědnou funkci prezidenta, která je  dnes díky antizemanovské Pražské kavárně s.r.o. ( = společnost rozumu omezeného), pravdoláskařům, havloidům a jiným na  „svobodě ohrožených demokratů“ frustrovaná a dehonenstovaná, dokonce v myšlenkách některých liberálů navrhována ke  zrušení. Máte na to být v těchto podmínkách podle Vašich  představ nepolitický a nadstranický? Třeba tím, jak už předem avizujete, že  byste čínské prohlášení nepodepsal, komunisty do vlády nejmenoval  a navzdory všemu a všem se setkával s Dalajlámou atd. To považujete za poctivé, demokratické?

     Nevím, nakolik si uvědomujete, v jakém prostředí se dnes pohybujete,  s kým se stýkáte a s kým spolupracujete, komu jste přítelem a známým. Nacházíte se totiž  v prostředí, které je silně atomizováno antizemanovskou rétorikou, přecházející k nenávisti, odporu a hrubého osočování. Změnou osoby ve funkci prezidenta by  např. ve Vašem případě, byl na Vás vyvíjen představiteli  Pražské kavárny s.r.o., pravdoláskařů a dalších ohromný politický a společenský tlak na změnu Vašich postojů vůči státní politice, ale rovněž vztahů a postojů, které by nutně vedly k výrazné celospolečenské změně a politických  poměrů. Jakým směrem a s jakým výsledkem snad ani nemusím zmiňovat.

    Dělat nepolitickou politiku, chtít se zalíbit všem, být hodným strýčkem pro Západ i Východ, vyhovět tzv. pravičákům i levičákům, prozápadním i umírněným politikům, to milý pane Horáčku nejde. Pokud si myslíte že ano a Vy to jak říkáte neskrýváte, pak se jen potvrzuje co je zmíněno v úvodu a sice, abychom si nemysleli, že jste debil. My si to skutečně nemyslíme, my to víme, Vy tím debilem skutečně jste! Tož asi tak, pane Horáčku.

Jiří  B a ť a , 7. 11. 2016