Donald Trump vystoupil v projevu k národu, kde seznámil občany se seznamem věcí, které udělá během prvních 100 dnů své vlády. Na jeho projev stačili už zareagovat i americké trhy. Dolar posílil, zato ale poklesy opět akcie globalizovaných firem, které mají za hlavní zdroje zisků americký retailový trh. Donald Trump už dříve během kampaně oznamoval, že i po svém zvolení bude upřednostňovat přímou komunikaci s voliči skrze YouTube a sociální sítě. V tomto přístupu tak pokračuje i nyní, kdy jeho projev se začal šířit nejprve opět na americké alternativě, teprve poté ho převzala americká mainstreamová média. Donald Trump v projevu přednesl hlavní klíčové body a oblasti, do kterých se pustí ihned po nástupu do funkce 20. ledna 2017.
Donald Trump po nástupu do funkce oznámí partnerům ve světě, že USA odstupují od smlouvy Trans-pacifického partnerství (TPP). Je to největší obchodní dohoda, kterou USA kdy podepsaly a Barack Obama jí označil za klíčovou dohodu pro celosvětový volný trh v rámci globalizace. Ve skutečnosti je smlouva výhodná pouze pro asijské země, které by získaly zcela neomezený přístup na americký trh, nejen spotřební, ale i trh práce. Donald Trump chce namísto multilaterálních dohod typu TPP raději dojednat samostatné bilaterální smlouvy s jednotlivými zeměmi, kde by mohly USA uplatnit ochranářská opatření, takže volný trh by se týkal jen těch segmentů trhu, které USA nepoškozují. Jak už dnes zaznívá od pozorovatelů v USA, Trump bude chránit především primární a sekundární sektor trhu. Prvovýroba (těžby surovin) je v USA v nejhorším stavu od II. sv. války. USA využívaly hlavně import surovin, i když v poslední době se situace zlepšila, stále drtivou většinu surovin USA dováží.
Stejně tak bude Donald Trump chránit druhovýrobu, především pak výrobu oceli, hliníku, dále automobilový průmysl, stavebnictví, chemický průmysl a také farmaceutický průmysl. Tady bude pikantní sledovat reakci farmaceutického kolosu Pfizer, který oznámil nedávno, že v rámci globalizace přesouvá svojí firmu a závody do Evropy, včetně daňových odvodů. Největší trh je pro Pfizer přitom právě trh americký. Manažeři Pfizeru teď musí mít hlavu jako věrtel, protože přesně Pfizer je na Trumpově černém seznamu firem, které vyvedly z USA pracovní místa. Chybné manažerské rozhodnutí může firmu stát hodně peněz. Bez povšimnutí zůstane asi sektor služeb a také internetu. Americké firmy, které prodávají software a služby na internetu, asi budou moci nadále zaměstnávat lidi po světě, i když své programy a služby prodávají hlavně v USA, ale čas ukáže, jestli to vydrží. Např. Microsoft čelí už od roku 1999 velké kritice, že přenesl své vývojářské centrum operačních systémů do indické Bombaje, do Indie už odcestoval i vývoj kancelářského balíku Office a firma zavřela od roku 2000 v USA přes 19,000 pracovních míst v jednotlivých divizích.
Prezident Trump zruší veškerá ekologická a ochranářská opatření, především v oblasti severo-amerického kontinentálního šelfu na jižním pobřeží USA a v Mexickém zálivu. Jeho výrok, že Greenpeace je v některých ohledech jako Al-Kajda, je dostatečnou představou, že posudky ve stylu EIA v USA s prezidentem Trumpem opravdu hrozit nebudou. S cílem porazit nezaměstnanost a hlavně chudobu chce Donald Trump rozjet spotřebu v USA, kterou bude saturovat rostoucí průmysl a těžba surovin. Ekologie půjde asi do kytek, ale je otázkou, jestli zchudlá střední třída v USA raději preferuje kytičky na zelené louce, anebo tučný výplatní šek. Po dlouhých 8 letech Obamových experimentů s globálním chudnutím chtějí Američané zpátky platy, za které si budou moci nakupovat blahobyt. Stejné to už ale nebude jako dříve, protože bez globalizace nebudou už ceny v obchodech zdaleka tak nízké. Americký dělník si řekne o více peněz, než kolik bere čínský nebo vietnamský.
Za každou novou regulaci mají být dvě staré regulace zrušené. Toto pravidlo zřejmě míří na Obamovy kroky k regulaci bankovních a kapitálových trhů. Regulace jsou sice mnohdy kontraproduktivní, ale třeba hypoteční krize vznikla právě kvůli tomu, že trh s hypotékami tehdy nikdo nekontroloval. Donald Trump má možná i na mysli regulace prodeje zbraní. Je zastáncem volného prodeje plnoautomatických zbraní, které byly v USA zakázány na konci 80. let. Donald Trump argumentuje, že svět se změnil a teroristé k útokům používají automatické zbraně všude na světě. Barack Obama se snažil celých 8 let o omezení prodeje zbraní, omezení typů zbraní, velikosti zásobníků atd. Nic z toho nakonec neprošlo, protože v USA je tak obrovské množství držitelů zbraní, že tak velkou skupinu voličů si nikdo z kongresmanů a senátorů nechce znepřátelit. Nic na tom nezměnil ani masakr dětí ve škole v Sandy Hook, naopak, po masakru vzrostl v USA prodej zbraní dokonce na historické maximum za poslední dekádu. Podle analytiků ze strachu lidí, že Obama v reakci na to zakáže nebo silně omezí prodej zbraní. To se ale nestalo.
Donald Trump chce pověřit Pentagon a náčelníka generálního štábu, aby vytvořili plán na obranu před kybernetickými útoky na klíčové body americké infrastruktury. To je celkem potřebné, protože informace NBC o tom, že většina amerických jaderných elektráren používá počítače řady PC Intel 386 a 486 s Windows 3.11 asi nevyvolává mnoho důvěry v bezpečnost, ale problém je často v tom, že nejde jenom o výměnu hardwaru, ale je třeba napsat nové programy. A to kolikrát ani není možné, protože ovladače psal někdo z firmy, která už dávno neexistuje. Americká státní pošta např. používá ještě starší systém na bázi CP/M. To už je doslova počítačový pravěk. Takže v tomto směru narazí Trump na hodně velké problémy s realizací tohoto slibu.
Donald Trump to myslí s ochranou pracovního trhu ukrutně vážně. Chce pověřit ministerstvo práce přehodnocením vízových programů, která podkopávají pracovní místa, na kterých by mohli pracovat Američané. Největší hrozbou je toto pro lidi z IT, což je odvětví, kde je nejvyšší koncentrace zahraničních pracovníků v USA a američtí programátoři po roce 2008 mají vůbec nejhorší pokles životní úrovně ze všech odvětví. Celé odvětví v USA ovládají Indové s pracovními vízy.
Indických programátorů je podle Trumpa v USA už přes 1.8 milionu, když o tom hovořil v kampani během shromáždění v Texasu. Stejně tak americké firmy najímají na zelené karty lidi po celém světě a potom je přivážejí do USA, místo toho, aby si firmy podaly v USA inzerát, že hledají programátora na konkrétní pozici. Vtipná byla reakce šéfa Applu, když na to reagoval tím, že kdyby Apple si v USA podal inzerát tohoto typu, přihlásilo by se mu asi 10,000 indických programátorů se zelenými kartami a legálním pobytem v USA. To pouze podtrhuje tragický stav na trhu práce pro domácí pracovníky.
Donald Trump chce prosadit, aby zaměstnanci vlády, když odejdou z pracovního poměru, nesměli po dobu 5 let pracovat jako lobbisté. A především, aby mohli po této lhůtě lobovat jen pro americké firmy, ale nikoliv pro zahraniční vlády. Na to se bude podle Trumpa vztahovat doživotní zákaz. Právě Hillary Clinton do své nadace The Clinton Foundation natahovala spoustu lidí napojených na arabské vlády, kterým za poplatek (dar nadaci) sjednávala lobbistické schůzky s představiteli Obamovy vlády. Jak je vidět, Donald Trump je doslova buldozer, který nenechá ve Washingtonu kámen na kameni. Kdypak se něčeho takového dočkáme v Evropě?
Donald Trump dělá nezvratné kroky k tomu, aby zcela překopal americkou politiku, ekonomiku, trhy a obranu takovým způsobem, jako nikdo předtím. Přesto se objevují už nyní pokusy, aniž by byl ještě jmenován prezidentem, o jeho diskreditaci a pomluvy, které někdy se pohybují doslova na úrovní účelových lží s cílem poškodit jeho práci. Jako kdyby se někdo snažil, aby se alternativa od Donalda Trumpa odvrátila, aby nakonec musel čelit útokům jak z mainstreamu, tak i od alternativy. Slouží k tomu spousta pomluv, od informací o tom, že je globalista, koněm globalistů nebo že je řízen globalisty, až po absurdní výroky o tom, že Trump je globalista kvůli tomu, že nechce zrušit FED.
Role Donalda Trumpa je ukázkovou rolí amerického pro-národního politika. Je to vzorový model pro země celého světa, jak by měl vypadat prezident nebo premiér. Důrazné ne globalizaci, globalizačním smlouvám TPP nebo TTIP, ne vývozu pracovní síly, ne chudnutí střední třídy, ne dovozu laciných dělníků bůhví odkud. Je třeba dát Donaldu Trumpovi prostor ukázat, že to myslí s národními tezemi vážně. A potom bude dobré sledovat, jaký příklad si z toho vezmou ostatní národy. Politik, který chce dělat změny, musí ukázat vůli, že změny opravdu chce realizovat. A pokud politik prosazuje národní zájmy, zasluhuje obdiv. V dnešní době globálního korporativismu je to unikát. Povinností alternativy je být alternativou a ne derivátem mainstreamu. Povinností alternativců je usilovat o změnu a nepřebírat naraci mainstreamu nebo operátorů, kteří se snaží změny diskreditovat. Pokud Donald Trump uspěje, ukáže tím směr celému světu. Trumpova role je předurčena stát se historickým milníkem ve světových dějinách.
*Titulky ve videu nahoře zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.
-VK-
Šéfredaktor AE News