Evropský parlament opět prokázal svoji zbytečnost. Předpisem z roku 2005 nařídil, aby si lékaři a infekční oddělení nemocnic pořídili skafandry – ochrannou pomůcku proti smrtícím virům, jako je např. Ebola. A jelikož Češi byli za každého režimu vždy papežštější než sám papež, nyní se tento euro nesmysl začíná zavádět do praxe i v Česku. Problematiku nebezpečných nákaz řešila směrnice č. 15, kterou schválila naše vláda loni v lednu. Součástí bylo i doporučené vybavení ochrannými pracovními pomůckami (MF DNES, 6. 6. 2014). Místní eurohujerští kolaboranti (řečeno s nadsázkou) z doporučení vyrobili povinnost.
Samotní doktoři to celé považují za pitomost. Praktický lékař z Ostravy to komentoval slovy: „Umíte si představit, že bychom na pacienty se sestřičkou vybíhali ve skafandrech?“ Další lékaři (včetně místopředsedy Sdružení praktických lékařů) se přitom netají, že své ordinace tímto socialistickým výdobytkem Bruselu vybavovat nebudou.
Zdravý rozum, který na rozdíl od evropských úředníků českým lékařům zůstal, totiž říká, že doktor v ordinaci nemá šanci vážnou virovou nemoc diagnostikovat. U spousty těchto chorob jsou příznaky stejné, hlavně horečka. To dá zdravý rozum, na to člověk nemusí být ani medikem. Úředníci z EU jsou úplně mimo realitu. Již citovanému místopředsedovi Sdružení praktických lékařů neschází smysl pro humor, když tvrdí: „Neumím si představit, že bych při každém podezření zamkl sebe i pacienta v ordinaci a sestřičku s dalšími pacienty v čekárně.“
Ne lékaři, ale poslanci Evropského parlamentu a jejich čeští patolízalové by měli docházet do „práce“ ve skafandru. Háček je v tom, že proti pitomosti skafandr dosud vynalezený nebyl. A přitom tupodutost je nebezpečnější než Ebola. Parafrázuji popis příznaků Eboly: Pitomost je horečka a nemoc, která se šíří pouhým kontaktem se členem EP. Neexistuje proti ní lék ani vakcína. Lze pouze potlačovat příznaky a doufat, že si tělo poradí. Úmrtnost u pitomosti bohužel nehrozí. Zde je na tom Ebola lépe se svými 50 až 90 procenty.
Nakažený pacient má větší naději na přežití, pokud je jeho tělo v dobré kondici. Zdravotníci můžou pitomci pouze poskytovat podpůrnou léčbu. Hlídat, aby měl dostatek tekutin, udržovat jeho krevní tlak, dodávat vitamíny. Rozšíření Eboly do jiných částí světa včetně Evropy není pravděpodobné, protože virus potřebuje velmi teplé a vlhké prostředí, aby dlouhodobě přežil. Zde je na tom zase lépe ta bruselská hloupost. Ta se šíří v jakémkoliv klimatu, a od roku 2004 (přijetí ČR do EU) je tu jako doma.
Nepřipomíná vám to částečně paniku s ptačí chřipkou a zázračným lékem Tamiflu? Vlády (snad v celém civilizovaném světě) pod tlakem uměle vyvolané mediální hysterie nakoupily tuny dávek Tamiflu za miliardy korun. Chřipka se nekonala, Tamiflu má dnes již prošlou expirační dobu a navíc se zjistilo, že stejně dobře jde použít obyčejný Paracetamol.
Škoda, že osvícené vlády nečetly Haškova Švejka. Vojenský lékař Grünstein tam vše léčil absolutní dietou (čaj a aspirin), chininem, výplachem žaludku, klystýrem a balením simulanta do prostěradla namočeného ve studené vodě. A jak byl úspěšný. Uzdravil 100% pacientů. Doktor Grünstein by si poradil nejen s Ebolou, ale i s poslanci EP.
Tenkrát smetánku slízly farmaceutické firmy, teď se na to třesou výrobci a prodejci skafandrů. Kšeft je kšeft… Nejde jen o tu do nebe volající blbost. Ona ta legrace i něco stojí. Taková výbavička přijde bratru doktorovi na 5000 korun. Těch praktických lékařů je zde 7000. K tomu si připočtěte centrální příjmy nemocnic a jednotlivá infekční oddělení. Dále hasiče (těch je více než 10000), hygieniky, záchrannou službu a infektology. Klidně můžeme dojít k částce 100 milionů korun vytahaných z kapes lékařů a státních institucí. Ta suma bude ale mnohem vyšší. Infekční oddělení si musí navíc pořídit i přetlakové kukly. Přitom jedna stojí kolem 30 tisíc korun. Např. Fakultní nemocnice Ostrava těch kukel potřebuje šest, což znamená 180 tisíc korun…
Celé je to nesmysl. I kdyby se tu objevila exotická virová choroba, než ji lékař pozná, pozná-li ji vůbec bez zkušeností, chytne to také. Skafandr pověšený ve skříni mu bude k ničemu. Nakažlivé choroby jako Ebola (krvácivá horečka), plicní mor, SARS ani jiné další vysoce infekční a smrtící nemoci se zatím naštěstí v Česku neobjevily. Říká šéfka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě.
Je to sice málo pravděpodobné, ale stát se to jednou může. Žijeme v globalizované společnosti, kde se neustále přesouvají nejen lidé, ale i produkty, potraviny apod. Jenže takové celoplošné „bruselské řešení“ prevence je k ničemu. Pokud ano, měla by vzniknout specializovaná pracoviště, jako je třeba v Praze na Bulovce, a ne, že každý lékař praktik, bude ve skafandru bojovat s „Ebolou“ na vlastní pěst.
Bojím se jiné věci. Jednou z Bruselu přijde nařízení, že pacienti s horečkou budou preventivně a humanitárně stříleni. Horečka může být přece symptomem Eboly. Zastřelíte jednoho s Ebolou, zachráníte dalších deset. Každý lékař tak bude muset mít pistoli (pro léčení zblízka) a dále v každé ordinaci bude povinně kulovnice se zaměřovačem. To pro případ, kdyby se pacient léčit odmítal a snažil se z ordinace uprchnout. Sestřičce bude stačit plynová pistole a švýcarský nožík. Zbrojařské lobby si již mnou ruce… A proč ne? Takové „konečné řešení infekce“ má stejná logiku, jako humanitární bombardování Jugoslávie. Pravdoláskaři s tím problém neměli, že ano.
Zdroj: Blog autora