Spanilé jízdy tureckého premiéra Erdogana za svými krajany do Německa a Rakouska strhávají fíkový list skutečným důsledkům imigrace. Obnažují totiž, že turečtí imigranti, kteří tvoří v Německu a Rakousku nejpočetnější přistěhovaleckou komunitu, jsou daleko více loajálnější Turecku, než svým hostitelským zemím. Myslí jako Turci, mluví jako Turci, cítí jako Turci, sledují stejné televizní a rozhlasové vysílání, mnozí mají turecký pas. A Turecko je častuje svou podporou a zájmem neméně, než např. Rusko své krajany na Ukrajině. Jestliže se tudíž před měsícem notně ošívalo Německo, není divu, že je před nadcházející návštěvou Erdogana ve Vídni Rakousko velmi nesvé.

Recep Erdogan

Na výzvu rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze (28), aby Erdogan při své návštěvě ve Vídni nevrážel mezi Rakušany a imigranty klín a nehatil zdlouhavou práci na integraci, z Ankary z úst Erdoganova spolustraníka a vlivného poslance Metina Külüka přišla tvrdá odpověď, aby se omluvil. Nejmladší ministr zahraničí EU do Turecka nyní vzkazuje, že nikoho neurážel a omlouvat se nehodlá, a že považuje Erdoganovo volební tažení do zahraničí za nemístné. A to proto – a teď upřímní a bezelstní multikulturalisté pozor – že „ integrace (imigrantů) je velmi ošemetný a obtížný (nejistý) počin“. A opětovně výslovně varoval premiéra Erdogana, aby „nezakládal rozkol v rakouské společnosti“.

Premiér nejlidnatější země evropského kontinentu s nejpočetnější armádou se ovšem s rakouským ministerstvem zahraničí vůbec nebaví, a dál si domlouvá svou „soukromou“ cestu jen s rakouským krajanským sdružením jako by se nechumelilo. Nějaká rakouská vláda a spol. jako by ani neexistovaly. Ta jen zaplatí nákladné policejní manévry, až zas tisícíce rozvášněných Turků potáhnou ulicemi Vídně jako loni.

Zdroj: euRABIA.cz