Sluníčkové organizace a americký mainstream dnes společně pláčou nad dvěma událostmi, které potvrdily éru dalekosáhlých změn v USA. Ve státě Wisconsin skončil přepočet hlasů, který před 12 dny iniciovala nezávislá prezidentská kandidátka Jill Stein. Volební komise státu Wisconsin přepočet certifikovala a oficiálně dnes oznámila, že během přepočtu nebyly shledány žádné závadné skutečnosti, která by měly vliv na výsledek voleb. V konečném součtu však z přepočtu vyšel jako vítěz Donald Trump, který dokonce získal o 131 hlasů více [1]. Donald Trump získal 8. listopadu ve Wisconsinu o více jak 22,000 hlasů více, než kolik dostala Hillary Clinton a přepočet tak vůbec nic nezměnil, naopak potvrdil a dokonce upevnil vítězství Donalda Trump. Výsledek voleb také už potvrdila a certifikovala Pennsylvánie, kde k žádnému celostátnímu přepočtu ani nedošlo, protože soud žádost Jill Stein zamítl, protože nepředložila důkazy, že by došlo k nezákonnému zásahu do voleb.
Soudce v Pennsylvánii označil žádost o celostátní přepočet ze strany Jill Stein za „podezřelý“, protože dotyčná čekala podezřele dlouho s podáním žádosti o přepočet. Všechny státy americké unie musí totiž do 13. prosince do půlnoci tzv. certifikovat výsledky prezidentské volby z 8. listopadu a volební komise je musí potvrdit. Stát, který nestihne své výsledky certifikovat do půlnoci 13. prosince, přichází o účast svých volitelů na konventu a hlasy volitelů za daný stát tak propadají. Tím by byl poškozen vítěz v daném státě, který by neobdržel hlasy jeho volitelů. A právě soudce v Pennsylvánii vyjádřil podezření, že Jill Stein úmyslně čekala více jak 3. týdny po skončení voleb, než na poslední chvíli a v poslední den možné lhůty podala v Pennsylvánii žádost o přepočet. Soudce uvedl, že ruční přepočet všech hlasů v Pennsylvánii by trval až 3 měsíce, a proto by ani teoreticky nemohla být lhůta 13. prosince zvládnuta. Hlasy 20 volitelů by tak propadly.
Pokud by nastala situace, že žádný z kandidátů by nedosáhl na 270 hlasů volitelů, potom by se musela inaugurace nového prezidenta posunout z 20. ledna 2017 na pozdější termín. Soudce označil takový pokus o destabilizaci ze nepřípustný, je-li taková žádost o ruční přepočet podložena pouze domněnkami o útocích hackerů na volby a nikoliv důkazy. Jill Stein tak se svojí hrou na Trojského koně Hillary Clinton neuspěla a Donald Trump je potvrzen jako vítěz voleb. Americká mainstreamová média mlčí jako zařezaná, zatímco před 12 dny plnily články o přepočtu ve Wisconsinu hlavní stránky médií, dnes je ticho a klid. Média pouze úsečně informovala o skončení přepočtu ve Wisconsinu, ale aby se o tom vedly nějaké debaty, to nikde není vidět. Snowflakes začínají chápat, že tyto volby dopadly opravdu špatně z jejich pohledu a politika USA pod Trumpem se bude vracet k tradiční politice pragmatismu.
To potvrzuje i dnešní oznámení Donalda Trumpa, že za ministra zahraničí si zvolil Rexe Tillersona [2], šéfa ropného megakoncernu Exxon Mobil, který je mimochodem blízkým přítelem Vladimira Putina, od kterého dokonce obdržel Řád přátelství [3]. Sluníčka šílí a mlátí hlavičkami do zdí, protože se jedná o největší plivanec do tváře současným americkým globalistům, kteří s Obamou vedli proti Rusku politiku eskalace bezpečnostní situace v Evropě a politiku sankcí.
Rex Tillerson proslul svými výroky proti aktivistům z Greenpeace, když je obvinil, že dělají špinavou práci za OSN, která nemá dost kuráže na to, aby lidem vysvětlila, že bez ropy se moderní civilizace zhroutí zpátky do doby „dřevěné“, což není daleko od pravdy, protože veškeré plasty, ale také léky, chemické prostředky a látky na stabilizaci a trvanlivost potravin jsou vyráběné z ropy. Exxon Mobil má s Ruskem podepsané smlouvy na těžbu ropy, plynu, magnezitu a vybraných vzácných kovů v oblasti Uralu a Sibiře. Obamovy sankce proti Rusku těžce poškodily právě zájmy Exxonu, který v USA v roce 2014 kvůli propadům těžeb v Rusku a následně sankcím na ruský export propustil v USA přes 3,000 zaměstnanců v rafinériích.
Největší obětí Donalda Trumpa se stane Ukrajina. Země bude muset normalizovat své vztahy s Moskvou, jinak se Ukrajina rozpadne na více samostatných států. Stejný osud čeká Evropskou unii, která stále ještě nechápe, že procesy, které se nastartovaly, povedou k soutěži o větší přátelství a lepší vztahy s Ruskem. Všichni vidí v Rusku obrovský zdroj surovin a také nenasycený trh. Ideální konstelace pro ekonomický růst. Tohle prostě Ukrajina neumí nabídnout. Schyluje se k závodu o ruskou bohatou nevěstu. Přetahovat se o ní budou globalisté s Američany, a to pod vedením Trumpa. Tato přetahovaná je strategicky důležitá pro budoucnost globalizace a pro realizaci NWO. Američané budou chtít ruské zdroje pro sebe a Rusko, pokud nebude opatrné, by se za pár let mohlo dostat do stejné dolarové pasti, v jaké je dnes Čína. Akceptace dolaru udělala z Číny největšího amerického vazala a soudruhům v Pekingu to konečně začalo docházet v poslední době, ale už je pozdě. Závislost čínského růstu na americkém odbytu je do nebe volající.
Čína začíná chápat své geopolitické ohrožení vyplývající ze závislosti na „juandolaru“, což je pejorativní označení s podobným významem, jaký má petrodolar. Čínská ekonomika a juan je závislý na tom, kolik dolarů si Američané půjčí (nejen od Číny) v podobě amerických dolarů, aby čínské fabriky mohly vyrobit zboží a naplnit jím americké regály v supermarketech v USA, a za toto zboží, aby Čína utržila dolary, které ale vůbec Čína nechce, protože jich má moc a stává se vazalem dolaru. To zlevňuje dolar na kapitálových trzích, takže Američané si o to více půjčují a Číňané o to více vyrábějí.
Tenhle absurdní začarovaný kruh „juandolaru“ se ve finanční sféře nazývá „Yoyo effect“, což je označení stavu trhu, kdy vztah mezi dvěma subjekty se už nepohybuje v racionálních mezích ekonomie, ale je řízen pouhou dynamikou trhu (trh je jojo válec), která na sebe nabaluje „špagát úvěrů“ (jojo provázek), po němž trh stoupá nahoru (válec jde nahoru), aby se na maximu trh zastavil (špagátek se vyčerpá, dynamika se vyčerpá) a úvěry začaly padat zpátky dolů a s nimi i trh (válec padá dolů a špagát se odmotává také dolů). Dole „nabere“ ekonomika dno a díky pádu dosáhne i dynamiku, kde se trh odrazí a díky dynamice „válce“ (ne racionalitě trhu) začne trh opět zběsile růst, viz. realitní boom v USA, který opět prosperuje, dokonce více než v roce 2007, před hypoteční krizí. To je klasický příklad Jojo efektu.
Americká politika pod Donaldem Trumpem bude směřovat ke spolupráci s Ruskem a k vytvoření koalice proti Číně a globalismu, resp. proti globalismu a Číně. Všimněte si složení Trumpova kabinetu. Ropní magnáti, vysoká figura z Goldman Sachs, generálové Pentagonu. K tomu si připočítejte kladné výroky Trumpa směrem k Putinovi, jmenování Putinova kámoše Tillersona ministrem zahraničí a do kontrastu si dejte Trumpův telefonát s prezidentkou Taiwanu, po kterém Peking zuří, že Trump neakceptuje a porušuje politiku jedné Číny a ostré Trumpovy útoky proti Íránu. Všechno to do sebe zapadá jako hodinový strojek. Írán ohrožuje pozici Izraele na Blízkém východě a Čína získává příliš velkou vojenskou moc, dokonce i v kosmu, a to je ohrožení nejen pro USA, ale také pro Rusko. Vztahy mezi Moskvou a Pekingem jsou čistě pragmatické, v Moskvě se dokonce používá v kuloárech v Kremlu drsnější konstatování, že jde o partnerství jako z nouze ctnost, protože pro Moskvu není a nebude nikdy Čína partnerem, ale přímým konkurentem.
Do jaké míry to bude platit o spojenectví Donalda Trumpa a Vladimira Putina, to si budeme muset počkat. Ale je téměř jisté, že Rusko a USA se vrátí k politice sfér vlivu, kdy USA se nebudou vrtat do oblastí, kde mají zájmy Rusové a obráceně, Rusové nebudou rozšiřovat svůj vliv a rámec současné mise v Sýrii. Dnešní vítězství syrské armády v Aleppu je toho jasným důkazem, že USA rezignovaly v USA na změnu režimu. Bašár Asad je vítězem a nejvíce si to uvědomuje Tel Aviv, který pochopil, že stabilní Sýrie je pro bezpečnost Izraele mnohem důležitější, než americký experiment Obamovy vlády a pokus neoconů nahradit Asadovu vládu ozbrojenými frakcemi, které by ze země udělaly druhou Libyi nebo Somálsko.
Zvolením Donalda Trumpa v USA dojde k mnoha změnám na globální úrovni. Z čeho je třeba mít strach, to je situace, kdy z Evropy by se stala pokusná laboratoř globalistů, zatímco USA a Rusko by se staraly jen samy o sebe a nechaly by tak Evropu islamizovat v šíleném experimentu globálního chudnutí pod taktovkou globalistů. A že právě k tomu se schyluje, to nasvědčují mnohé signály okolo nás. Odpouštění Arabům jejich trestné činy, promíjení znásilňování žen, stavění mešit, odmítání trestání nelegálních přechodů hranic ze strany migrantů, aktivní dopravování uprchlíků loděmi pod správou Frontexu z Libye do Evropy. Tohle všechno ukazuje, že EU má před sebou jiný úkol, než je rozvoj a ekonomická stabilizace.
-VK-
Šéfredaktor AE News