Premiér Sobotka nepřímo připustil, že jeho strana boj proti církevním restitucím vzdala. Použijme jeho vlastní slova z dob dávno minulých: sliby nebyly zasazeny do reálného rámce. V době, kdy ČSSD vyráběla billboardy s ručkou preláta natahujícího se pro měšec, muselo už být všem jasné, že jediný způsob, jak dosáhnout jakékoliv změny v zákonu, je dohoda s církvemi. Postup ČSSD tedy byl jen populismem přetékajícím divadlem, jehož jediným cílem bylo nalákání voličů na nereálné sliby. Je přece otázkou elementární logiky, že štvát proti tomu, po kom něco chci, se nevyplácí.

Lucie A. Sulovská

Církve zcela správně nepřistoupily na škemrání o snížení náhrad, což by beztak bylo jen symbolickým ústupkem, a nechaly vymáchat ČSSD ústa ve vlastních lžích a nereálných rámcích. Otázkou je, do jaké míry je část voličů schopna posoudit reálné rámce, a zda nejsou tedy „nereálné rámce“ předvolebních slibů na stejné mravní úrovni, jako klamání důchodců předraženým nádobím na předváděcích akcích. Aby však ČSSD zastavila pokles popularity, snaží se ještě na poslední chvíli provést nějaká bezvýznamná gesta pro efekt. Mezi ně patří i současná projednávání zákona o prodloužení lhůty pro posuzování žádostí církví. A právě na nich zazněla pozoruhodná slova poslance ČSSD, Igora Jakubčíka, který nařkl celou katolickou církev z kolaborace s nacismem.

Těžko říct, co by na jeho slova řekl například vrchní římský židovský rabín v období druhé světové války, Israel Zolli. Narodil se v bohaté židovské rodině ve městečku Brody v tehdejším Rakousko-Uhersku. Tatínek, továrník, si z něj přál mít rabína a brzy jej poslal do rabinátu v Itálii. V roce 1918 se stal vrchním rabínem města Terst a po dvaceti letech péče o místní židovskou komunitu, byl v časech pro evropské Židy nejnáročnějších, roku 1939, jmenován hlavním římským rabínem. Od roku 1943 se ukrýval spolu s manželkou ve Vatikánu. Po válce konvertoval ke katolicismu a za kmotra mu šel sám papež Pius XII. Na jeho počest, jako dík za záchranu mnoha Židů, přijal při křtu papežovo rodné jméno Eugenio Maria.

Mít pan Jakubčík ještě nějaké zbytky slušnosti, pozve na oběd minimálně poslance Jaroslava Lobkowicze, jehož syn Nicola je katolickým knězem, a ministra kultury Daniela Hermana, který je židovského původu a část jeho rodiny zemřela v koncentračním táboře, a oběma se omluví. Mrtvé a umučené katolíky, kněze, kteří naposledy vydechli v Dachau, kde měli i své vlastní oddělení, už jeho omluvy zajímat nebudou. Ovšem stud je v ČSSD už dávno neznámým pojmem a diskuse, které se budou vést ohledně výroku poslance Jakubčíka, budou jen zakrývat fakt, že sociální demokraté nachytali své voliče na sliby, které nemohli (a možná ani nechtěli, jelikož v takovém případě by jistě nevytvořili koalici s lidovci) splnit.

Zdroj: Blog autorky