Symbolicky v pátek na Tři krále došlo v USA k zásadní události. Barack Obama ve spolupráci s ministerstvem národní bezpečnosti (DHS) chce prezidentským dekretem federalizovat americký volební systém. Informaci v pátek přinesl zdroj Alexe Jonese [1] z blízkosti ministerstva pro národní bezpečnost. Tímto krokem by byl Donald Trump de facto zbaven prezidentství, protože na federální úrovni vyhrála Hillary Clinton, když získala více hlasů koncových voličů díky tomu, že vyhrála v tradičně nejvíce lidnatých a současně pro-demokratickcých státech, jako jsou Kalifornie nebo New York.
Šéf DHS Jeh Johnson se sešel s Barackem Obamou a navrhl mu, že federalizace volebního systému ex-post by byla možná. Sice by to asi nakonec nezabránilo tomu, aby byl Donald Trump jmenován do funkce prezidenta 20. ledna, ale mohlo by to v USA vyvolat nepokoje a občanskou válku, protože Trump by mohl tento dekret anulovat jako protiústavní, k čemuž by měl právo a Nejvyšší soud by mu jistě dal za pravdu, ale samotný krok by vyvolal v USA proces vnitřního rozkladu a občanských nepokojů, protože příznivci Hillary Clinton stále argumentují, že získala o několik milionů hlasů více v úhrnu všech lidových hlasů. Toto by ukazovalo na plán globalistů rozpoutat v USA občanskou válku. Ale to není všechno.
Dnes o pouhé dva dny později došlo k útoku i v Jeruzalémě [2]. Terorista najel s kamionem do pěší zóny a zabil 4 lidi. Útočník byl na místě zastřelen a podle posledních informací jde o Palestince. Benjamin Netanyahu má ale jasno, podle něj za útokem stojí Islámský stát, protože rukopis odpovídá útoku v Berlíně a minulý rok v Nice. Benjamin Netanyahu se tak snaží vykreslit Izrael jako zemi, která je pod útokem ISIL a bude potřebovat pomoc a solidaritu, a to zejména z USA.
Hnutí Hamas přitom čin oslavuje a vyzývá k podobným činům. Model útoku odvozený od akcí ISIL v Evropě tak může být pouze záměrně převzatý, aby byl vytvořena linka mezi útokem a mezi Islámským státem. Přestože útoky auty jsou v Izraeli velmi časté, současná mediální pozornost vyvolává snahy o srovnání s událostmi v Evropě.
Budoucí americký prezident Donald Trump o víkendu znovu potvrdil, že plánuje přesunout americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a současně v dohledné době uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Město nazval už dříve „věčným městem židovského lidu“. Proti tomu vzniká mezi Palestinci obrovský odpor a tlak, takže se dá očekávat, že těchto útoků v Izraeli bude přibývat. Palestinská samospráva je ke statusu Jeruzaléma rozpolcená. Hnutí Fattáh navrhuje, aby Jeruzalém byl pod správou OSN a město aby spravovali společně Izraelci, Palestinci a OSN. S tímto nesouhlasí hnutí Hamás, který v Jeruzalémě vidí hlavní město Palestiny bez nároku Izraele na svojí existenci. Třetí pohled potom mají jestřábi v Knesetu, kteří vidí model Velkého Izraele jako jediný možný, který zaručí Izraeli přežití. Vzhledem k tomu, že v Izraeli je velká nouze o zemědělskou půdu, pitnou vodu a vhodná území pro stavby bytů a domů, je tento požadavek paradoxně jediný, který má hlavu a patu.
Nejprve si musíme říct, v čem je hlavní problém. Když po II. sv. válce se tehdejší vítězné mocnosti rozhodly, že umožní židům vznik vlastního dominia (tehdy se elity bály na rovinu říkat „stát“), tak model počítal s rozdělením území Palestiny na cca. 3 dominia, jedno by připadlo židům, druhé muslimům a třetí křesťanům. Nad fungováním dominií by měly správu Spojené národy a po určité době by došlo k transformaci dominií do samostatných států. Tuto cestu a myšlenku vymyslely tehdejší koloniální mocnosti, Británie a Francie. Nápad vznikl od stolu bez podpory studií o proveditelnosti. A právě i v tom je jeden z hlavních důvodů, proč plán byl odsouzen k neúspěchu.
V Izraeli jsou úrodná území pouze při pobřeží Středozemního moře, a to ještě ne všude. Je to takové roztroušené území typu „cik-cak“, kde se nachází obdělávatelná půda s dostatkem sladkých vod. Plán na rozdělení země na 3 dominia by znamenal, že Židé by dostali většinu území s obdělávatelnou půdou, křesťané by měli na severu náhorní planiny u hranic se Sýrií a Palestinci pouštní oblasti, Negevskou poušť a tam by si mohli „vesele pochcípat“, jak sarkasticky poznamenal už Winston Churchil v roce 1945, když se o tomto úchylném plánu dozvěděl. V roce 1947 došlo konečně i lidem ve Spojených národech, že dělení na třetiny není průchodné. A přišli tak s druhou variantou, která si vzala model z Michovské dohody.
Sudety byly v roce 1938 odtrženy od ČSR nikoliv jako jednolité území, ale jako skupina oblastí, kdy pohraničí bylo sice kompaktně odtrženo, ale k tomu uvnitř Čech a Moravy byla odtržena jednotlivá města jako izolované enklávy. Např. Jihlava, části Brna atd. Podle návrhu měly všechny tři strany dostat vhodná území rovnoměrně rozdělená cik-cak do enkláv. Takové uspořádání ovšem bylo odmítnuto všemi stranami, protože takové rozčlenění by znemožnilo v budoucnu vytvořit samostatné státy a zajistit mezi enklávami dopravu a komunikaci. Vlastně by tím bylo zaděláno na novou válku, protože přesně kvůli tomuto problému (německé Východní Prusko oddělené polským územím jako enkláva).
Palestinci nemají budoucnost. Je to národ, který bude postupně vysídlen a vyhlazen. Historicky nemá ty spojence, které měli Židé díky svým majetkům a vlivu před II. sv. válkou. Izrael nemůže ustoupit ze svých pozic, protože nemá kam ustupovat, pokud chce svému obyvatelstvu zajistit přežití v zemi, která je ze čtyř pětin tvořená pouští a polopouští. Soužití Palestinců a Židů nemá racionální řešení, protože mezi oběma kulturami je obrovská propast. Přestože oba národy sdílely prostor po celá dlouhá staletí, jejich technologický a kulturní vývoj šel jinými cestami kvůli mohutné židovské diaspoře ve světě, která podléhala západnímu vzdělání a vědám, hlavně v oblastí ekonomie a finančnictví. Nalézt řešení izraelsko-palestinské otázky je stejné, jako se snažit o kvadraturu kruhu. Židovská diaspora není jediná na tomto světě, která se drží zuby nehty své státnosti v uměle vytvořeném Izraeli.
V dnešní době existuje na světě jeden z největších dosud bezprizorních národů, který nemá vlastní státnost a zatím ovládá pouze dominia na severu Iráku a v Sýrii. Kurdové. Historicky zakotvený národ s vlastní kulturou by si zasloužil státnost, jenže svět už je obsazený a hranice vytyčeny západnámi elitami. Palestinci si to asi neodkáží přiznat, ale jsou ve stejné situaci jako Kurdové. Poslouží určitým účelům, ale svého státu se nikdy nedočkají. Existují ale národy, kterým nevadí, že nemají vlastní stát. Např. Cikáni. Kočovné etnikum, které celosvětově nikdy neusilovalo o vlastní stát, protože využívá úspěšně státnosti jiných zemí.
Ustanovení Jeruzaléma jako hlavního města Izraele povede ke vzniku Velkého Izraele. Globalisté se budou snažit tomuto procesu zabránit, protože Velký Izrael by ukotvil dominanci Izraele na Blízkém Východě. Donald Trump bude v zahraniční politice ukotvovat posilování Izraele na úkor Arabů a také Peršanů. Jestli dojde k postavení Velkého Davidova chrámu, to je otázka, ovšem jakýkoliv krok k předání klíčů od Jeruzaléma Židům povede k válce. A válka to bude vedená proti USA, otevřenými i skrytými cestami. Velkou úlohu přitom bude hrát Rusko, které znovu a opět bude stát před rozhodnutím, jestli půjde na západ (spolu s USA proti Číně a globalismu) anebo na východ (s Íránem, Čínou a Tureckem proti USA).
-VK-
Šéfredaktor AE News