„Jsou všechny důvody se domnívat, že se zahraniční politika nové vlády USA setká s prudkým odporem americké elity, která je přesvědčena, že by Spojené státy měly zůstat jediným „centrem moci“ moderního světa.“

„Mýtus výjimečného, nepostradatelného národa, spolu s americkým „nastavením vůdcovství“, nutí Spojené státy, aby zvyšovaly svou přítomnost i v nejodlehlejších koutech planety a nabízely své služby i tam, kde nikdo, jak se zdá, o to nežádal. Přestože postupné odstranění Washingtonu od mírového procesu v Sýrii, ztráta jejich vlivu na Středním východě a v Asii naznačují, že „poptávka“ po americkém vedení padá.“

Úvodní věty z článku zde jsem citovala jako výstižné k vysvětlení, o co posledními volbami v USA šlo, proč v nich zvítězil D, Trump a proč je D. Trump člověkem globalistů.

Že H. Clintonová volby nevyhraje, jsem tvrdila od ledna 2016 a nejvíce mi to pak potvrdila Česká televize (ta, která s celou pražskou kavárnou nic nepochopila a teď neví, jak z toho vybruslit), když v červenci celý den informovala o „životním projevu H. Clintonové“. Tehdy z něj několikrát citovala i pro mě zásadní větu Clintonové: „Mocné síly hrozí, že nás rozdělí“ (video zde). H. Clintonová je protřelá politička a dobře věděla, co míní výrazem „mocné síly“. Proto pak už stačilo jen dále pozorovat, jak se prezidentkou nestane, protože „mocné síly“ – globalisté si její vítězství nepřály.

A nepřály proto, protože Spojené státy si pomýlily svou roli ve světě – viz úvodní věta   „americká elita je přesvědčena, že by Spojené státy měly zůstat jediným „centrem moci“ moderního světa.“  A protože tomu tak dlouho bylo, Spojené státy žily v přesvědčení, že celosvětová moc Spojených států (Pax Americana) = globální moc. A ještě jinak – že globalisté a USA jsou jedno a totéž. Uvěřily tomu nejen Spojené státy, ale ve světě i všichni ti, kteří americkým vůdcům chtěli sloužit až za hrob (proamerická média, politici, ale také většina všech analytiků).

Ale jak se volbami potvrdilo, „USA míní, „mocné síly“ mění“ (a byla připravena spousta náhradních scénářů, jak H. Cintonovou odstranit v případě, že by snad zvítězila, především tento v lednu započatý Pseudoskandál H. Clintonové ).  Půda k ukončení Pax Americana již byla připravena na všechny strany (shrnuto např. v Pražská kavárna je v panice )a jediné co zbývalo, bylo vítězství Donalda Trumpa.

Kde se vzal D. Trump jako prezidentský kandidát a proč právě D. Trump

Donald Trump, kromě toho, že je to známý miliardář, libující si v tom, když je centrem pozornosti,  byl členem Demokratické strany (před roken 1987), pak Republikánské strany (1987-1999), pak členem Reformní strany (1999-2001). Odtud vstoupil opět do Demokratické strany (2001-2009), ale v letech 2009-2011 byl již opět členem Republikánské strany. Od roku 2011 fungoval jako Nezávislý a v roce 2012 se vrátil zpět do Republikánské strany, za kterou kandidoval i v prezidentských volbách.

Kromě toho, že se mi tím potvrzuje (nejen) politická nekonzistentnost D. Trumpa, je tady ten důležitý fakt, že D. Trump si k žádné ze stran nevytvořil pevnější vazby. A to je velmi důležitý faktor vzhledem ke skutečnosti, že jak v Demokratické tak v Republikánské straně jsou především zastánci Pax Americana, což napříč stranami znamená příznivce H. Clintonové. A protože dosud nebylo důležité, která strana byla u moci, protože směr politiky byl neměnný, nyní „mocné síly“, které si Pax Americana dále nepřejí, potřebovaly člověka, který bude schopen se postavit jak Demokratické tak Republikánské straně. A při pohledu na politický turismus D. Trumpa – našly by někoho lepšího?

Když si k tomu přidáme individualismus, ambicióznost a sebestředný narcismus D. Trumpa, spojený s arogancí, se kterou odpálkovává všechny oponenty, našly by „mocné síly“ někoho lepšího na tak těžký úkol, jakým je po spoustě let změnit politické směrování USA? Tzn. tak těžký úkol, kdy bude nutné vypořádat se s těmi, kteří budou odmítat uvěřit, že pro USA se časy právě velmi mění?

Úvodní věta „Jsou všechny důvody se domnívat, že zahraniční politika nové vlády USA se setká s prudkým odporem americké elity, která je přesvědčena, že by Spojené státy měly zůstat jediným „centrem moci“ moderního světa“ – ta je přesně o tom, že k zahájení nové politiky USA bylo zapotřebí člověka, který si s odporem amerických elit bude umět poradit. a D. Trump je přesně takovým člověkem.

A tím chci říct, že D. Trump je kandidátem globalistů. Ovšem nikoliv kandidátem vědomým, ale kandidátem, kterého si dávno tomu vyhlédli a pak jen dělali všechno proto, aby nezvítězila H. Clintonová. Přitom se svými oponenty bude D. Trump bojovat ze své přirozenosti, v tomto směru jej tedy globalisté k odstavování zastánců Pax Americana nemusí vůbec instruovat! A na všechny další úkoly, které globalisté od amerického prezidenta současné doby očekávají (např. dobré vztahy s Ruskem) je tady jejich zástupce H. Kissinger, který D. Trumpa instruuje už od volební kampaně (více zde) a který na D. Trumpa bude dohlížet především tam, kde by zájmy globalistů mohl ohrozit (Írán).

Vložené video vkládám jako potvrzení, že D. Trump je především ambiciózní sebestředný individualista s potřebou oslnit a s nevypočitatelnými reakcemi (založením je to cholerik – dominantní živel ohně v horoskopu) a nikoliv moudrý a rozvážný státník. Nic to ale nemění na tom, že právě tyto jeho vlastnosti mají zásluhu na tom, že právě je „ve správné době na správném místě“.  Protože právě tyto vlastnosti mohou světu přinést to, že Pax Americana (a s ním i tzv. „američtí globalisté“, představováni H. Clintonovou) skončí. Paradoxně tím globalisté přinášejí světu úlevu, průšvih ovšem je, že tím nejen že tažení proti Rusku neskončilo, ale naopak nabírá novou intenzitu. Potěšující pak je, že stav „globalisté vs Rusko“ je po dění v Sýrii 1:1 a to dokonce tak, že Rusko je ve výhodě. Což se ještě nikdy žádné zemi nepodařilo, ale to je na jiný článek.

-Pozorovatelka-  14.01.2016