Myslíte si, že ne? Ale ano. I ten nejodpornější teroristický čin, při kterém umírají ženy a děti, najde své sympatizanty. O tom jsem zcela přesvědčen. Zažil jsme v roce 1969 německé levicové studentské hnutí. Audi Max (to není auto, ale zkratka největší posluchárny Technické Univerzity Berlin) praskala ve švech, když tam levicoví předáci bouřili. Historie teroru RAF s vůdci Baaderem a Meinhofovou (Frakce Rudé armády) je dlouhá a věřím, že její protagonisté měli mezi německým obyvatelstvem celou řadu příznivců. Tím jsem si zcela jist. A zatím nejhrůznější teroristický čin, 9/11 neboli 11. září 2001? Tak tady bych si množství sympatizantů a jásajících tipl na milióny, možná na desítky milionů.

Jiří Hermánek – Bloger

Ta dvojčata provokovala poměrně dlouho. Muslimský svět je nenáviděl jako symbol americké převahy a dávno před 9/11 se jednu věž pokusil jeden fanatik shodit. Ovšem budovy byly postavené festovně a z výbuchu dodávky plné výbušnin si nic nedělaly. Skolil je až obrovský požár, proti kterému neměly šanci. Ale architekt tohoto útoku a jeho komando by, kdyby došlo by islámské ovládnutí světa, měli zcela určitě v New Yorku sochu. To by se ovšem již nejmenoval New York, že?

Tak, konec fantazírování a zpět k realitě. A tou jsou boje na Východní Ukrajině a referování o nich. Není nic snazšího než prohlásit někoho za teroristu a často to také je pravda. Ale je tomu také tak na Ukrajině? Psát a teroristických metodách Majdanu nemá smyslu, to už je stokrát probrané téma a některé, tehdy použité metody zcela jistě teroristickými byly.

A nejinak je tomu u východoukrajinských bojovníků. Nikdy nebývá nic 100:0, tedy, že jedna strana á 100% a druhá 0% pravdy. Sice se to tak propagandisticky vždy hlásá, ale ve skutečnosti jsou jak pravda, tak i kladné a záporné skutky každé ze stran vždy v nějakém poměru.

Ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nejsou žádní Mirkové Dušínové. Kyjevská vláda vznikla velmi pochybným způsobem, a kdybychom na její existenci neměli eminentní zájem, tak bychom to zcela jistě kritizovali.

A podobně ani ti „proruští separatisté“ nejsou nepochybně jen čistými dušemi, ale najde se mezi nimi i spousta gaunerů, naprosto stejně jako mezi všemi ostatními lidmi. A to rozložení bude samozřejmě i zde podle Gaussovy křivky.

To jsou ale věci, které profesionální propagandisty, placené jednou ze stran, pramálo zajímají. Ti mají za úkol jednu stranu nabarvit na růžovo a druhou na černo. To, co s tím provádí Česká televize je ale naprostý, do té doby nevídaný unikát.

Překonat by ho mohly snad jen totalitní stalinské metody minulé epochy. Ale já si myslím, že současná, hlavně televizní, propagandistická smršť je ještě dokonalejší než metody, které kdysi prosazoval, propagoval a realizoval tvrdý stalinista Jiří Ruml, později „přeoděný“ za „ skvělého demokrata“.

Pokud totiž někdo vezme do ruky zbraň a bojuje proti jiným ozbrojencům, nemusí to nutně být voják pravidelné armády, ale také to není terorista. Teroristé nebojují „z oka do oka“, ti ve své naprosté většině jednají zákeřně. Nastraží bombu a skryjí se, pouze nepatrná menšina z nich se vydá na sebevražednou, mučednickou misi.

Sestřelení ukrajinského vojenského letadla nebylo žádným teroristickým činem. To byl klasický čin v boji a o žádném přímém souboji mezi ozbrojenci nelze prohlásit, že se jedná o boj s teroristy.

Prostě to je boj, při kterém jsou, bohužel mrtví na obou stranách a který by měl skončit. Nikoli „vyhlazením teroristů“, ale rozumnou dohodou, protože ne všichni na Východě Ukrajiny jsou „proruští separatisté“.

Také to mohou být, a často i jsou, „Ukrajinci jak poleno“, kteří vůbec netouží po tom tvořit v Rusku jazykovou menšinu. Ale touží po legálně zvolené vládě, legálně zvoleném prezidentovi. To ale kyjevská klika nemůže nikdy připustit, protože by pak opět mohla být přehlasována a odejita.

A proto, bohužel, budou lidé na obou stranách konfliktu umírat i nadále do té doby, než se nějakou vnější silou podaří toto běsnění zastavit. Tajtrdlíci v Kyjevě totiž žádného konstruktivního kroku nejsou schopni. Hrozil by jim totiž ztrátou pozic a následnými soudy a tresty.

Zdroj: Blog autora