Jiří Hermánek – Bloger

V článku není ani jedna jediná zmínka o prezidentovi Ukrajiny, Petro Porošenkovi a ani o jeho právu či neprávu potlačovat ozbrojenou vzpouru v zemi. Téma bylo naprosto jiné, a sice rozdílný metr západních civilizací na různé státy.

Je to přesně jako s tou nevěrou. Pokud jsem nevěrný já, tak je to jen galantní přestupek za dva body, zatímco, pokud je nevěrná manželka, tak je to kurva zas*aná a patří jí sebrat papíry.

Takže pokud ozbrojenou vzpouru v zemi potlačují třeba Miloševič, Kadáffí nebo Assád, je to špatně, pokud tak ale činí náš milý, vzorný chlapec Petro Porošenko, tak je to dobře. Ba, je to dokonce vynikající, protože tím poškozuje národ zlobivého chlapce Putina.

Václav Havel má v Kongresu USA bustu a já teď už vím proč. Podobně, jako sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv vyslovil doktrínu omezené suverenity států východního bloku, tak Václav Havel zase vypracoval doktrínu omezené lidskoprávní suverenity států.

Ta doktrína nebyla nikdy kodifikována v písemné formě, ale předává se stejně, jako počátky křesťanství ústně. Koluje mezi jednotlivými americkými prezidenty a dalšími činovníky a v podání Václava Havla zněla asi takto:

Musíme tvrdě zasáhnout všude tam, kde jsou porušována lidská práva. A o tom, kde jsou porušována lidská práva, rozhoduje prezident USA, NATO a já. Tečka.

Myslíte si, že přeháním? Ani náhodou a ani trochu. Vždyť případ (humanitárního) bombardování Srbska je ještě v čerstvé paměti. Já asi před deseti lety viděl v centru Bělehradu rozbité budovy. A ještě krátce před svou smrtí dokázal Havel posvětit bohulibý čin, bezletovou zónu v Libyi.

A výsledek se dostavil úžasný. Místo diktátora Kadáffího, který stejně jako Petro Porošenko potlačoval ozbrojenou vzpouru, máme v Libyi chaos a humanitární katastrofu s tisíci mrtvými denně. Ale lidská práva „porušována nejsou“, protože mrtví přece žádná nemají.