V uplynulých letech v dobývání severních polárních oblastí šlo hlavně o prestiž, dobrodružství a v neposlední řadě o vědu. V dnešní době se začínají pod rouškou těchto důvodů prosazovat komerční a politické cíle. Arktida je krajem ledového ticha, záhadné přírody a neuvěřitelného bohatství. V jejích hlubinách se skrývají miliardy barelů ropy a krychlových metrů plynu. Dnes se tento region stal jednou z nejdůležitějších oblastí národních zájmů Ruska.

Ilustrační snímek

Spekulace hovoří o tom, že až 25 % dosud neobjevených zásob ropy a plynu se nalézají zde. Teď záleží jen na tom, jak se podaří jednotlivým státům prosadit svá práva v duchu úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, je třeba prokázat, ke kterým částem pevniny patří geologicky a geograficky arktické mořské dno.

Mezinárodní úmluva o mořských teritoriích stanovuje 12 mílovou zónu teritoriální příslušnosti k přilehlé souši a 200 mílovou ekonomickou zónu, ve které má příslušný stát výhradní těžební práva.

Mapy mořského dna v Arktidě jsou ale neúplné, a hranice tudíž sporné. Navíc se dá obtížně určit, co je s čím geograficky nebo geologicky spojeno a s čím souvisí. Kontinentální šelf to je pokračování pevniny pod mořskou hladinu do hloubky 200 m.

Arktický šelf je ovšem něco, na co Rusko již tradičně pohlíží, jako na své vlastnictví. Rusko si už od stalinských časů dělá nárok na celý sektor země v trojúhelníku mezi poloostrovem Kola, Beringovou úžinou a severním pólem.

Rusko se připravuje na velké osvojení energetických zdrojů na svém arktickém šelfu.

Podle odhadu ruské vlády se těžba ropy na arktickém šelfu do roku 2030 zvýší na 66 milionů tun a těžby plynu by měla dosáhnout 230 miliard krychlových metrů. Za tímto účelem je třeba investovat do ruského palivového a energetického komplexu během nejbližších osmi let 1 bilion dolarů.

Dnes se tento region stal jednou z nejdůležitějších oblastí národních zájmů Ruska.

Rozvíjet, chránit a bránit Arktidu, takové úkoly stanovil ruský prezident Vladimír Putin.

Podle slov hlavy státu zůstává rozvoj arktických regionů Ruska v nejbližších letech jednou z hlavních národních priorit. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že další etapa přípravy ruských ozbrojených sil musí obsahovat zdokonalení příslušníků skupiny ruské armády v arktickém regionu.

Tak zvané osvojení ruské Arktidy je komplexní úkol. Tento úkol zahrnuje vědecké výzkumy, formování systému navigace v arktických mořích, a také obnovu infrastruktury vojenských objektů. Právě posílení obranyschopnosti Ruska v Arktidě prezident označil za jeden z hlavních úkolů. Jedná se o vybudování jednotného systému kotvení hladinových plavidel i ponorek nové generace v naší části Arktidy. I nadále budeme do Arktidy investovat značné prostředky, řešit úkoly spojené se sociálně-ekonomickým rozvojem arktických regionů, upevňovat obranyschopnost.

V současné době se mohou společnosti se zahraničním kapitálem podílet na těžbě šelfu pouze jako minoritní partneři Gazpromu a Rosněftu. Licenci dostávají na práce výhradně ruské státní holdingy: zahraniční partneři takové právo nemají.

Zatím se rozhodla pro spolupráci v Arktidě ve formě společného podniku s ruskými ropnými a plynařskými holdingy americká společnost ExxonMobil, italská Eni a norská Statoil. Každá z nich má maximálně třetinu akcionářského kapitálu na různých šelfových ložiscích.

Indie potvrdila zájem o účast v realizaci projektů využívání ruského arktického šelfu. Jedná se o účast ONGC Videsh Lid (OVL), která je dceřinou strukturou indické ropné a plynárenské společnosti ONGC, v realizaci příslušných projektů na Sibiři, na Dálném východě a na ruském arktickém šelfu.

Indické společnosti projevují už poměrně dlouho zájem o účast v realizaci projektů v oblasti těžby ropy a plynu v Rusku. Do realizace některých z nich se už zapojily, například do projektu Sachalin 1.

Ruským velkým konkurentem v arktické oblasti je i Dánsko. I ono již vzneslo nároky na arktické oblasti. Další státy, které by se mohly do „boje“ o Arktidu zapojit jsou Island a Finsko. Ty se však zatím nevyjádřily a zdá se, že se ani vyjadřovat nebudou.

Poslední stát, který má v Arktidě své území, souostroví Špicberky a ostrov Jan Mayen, je Norsko. Zatím se také nevyjádřilo, ale to může znamenat jen vyčkávací strategii.

Ruské zákony povolují práci na šelfech pouze společnostem, jež mají minimálně pětiletou zkušenost z této činnosti. Ruští vědci vyvíjejí technologie na odvrácení havarijních situací. Moderní ropné plošiny mají zvláštní prevenční systém, jež vylučuje možnost úniku ropy do moře.

Význam arktických zásob je obrovský, říkají experti. Jenže nesmíme zapomínat na rizika, jež jsou nevyhnutelná při těžbě v Arktidě. Jde o vlastní náklady na těžbu ropy a plynu v tomto regionu. Tyto projekty vyžadují velké investice. Zdá se však ,že s těmi žádné problémy nebudou, zvlášť pokud jde o takovou společnost jako Rosněfť.

Rosněft (????????) je největší ruská ropná společnost, vlastněná ruskou vládou. Zabývá se především těžbou ropy a zemního plynu a také výrobou ropných a petrochemických produktů.

Rosněfť je velká světová společnost, která je zajištěna všemi možnými zárukami a aktivy. Vždy si najde úvěry. Všechny banky si mezi sebou konkurují, ať jsou to arabské banky, které rády poskytnou půjčku, nebo čínské banky ale i indické.

Rosněfť má velké plány v Arktidě a hodlá je ztělesnit spolu s americkou ExxonMobil. Jde především o ropná ložiska v Karském moři. Připravuje se k provozu ložisko Prirazlomnoje na šelfu Pečorského moře. Jedním z největších na světě je Štokmanovo plynové ložisko v Barentsově moři.

Arktické vědecké projekční centrum pro těžbu ropy na šelfu založí v Rusku Rosněfť a americká ExxonMobil. Dohoda o tom byla podepsána 12.6. 2013.

Rosněfť může zapojit do svých šelfových projektů japonské obchodní společnosti Marubeni, Inpex, Itochu, JAPEX a SODECO.

Gazprom těží ropu v Pečorském moři. Během 20 let hodlá tato společnost investovat do rozvoje arktického šelfu 400 miliard dolarů.

Začíná tvrdý diplomatický zápas, do kterého se nezapojí jenom arktické státy (Kanada, Rusko, USA, Norsko a Dánsko), ale také se mezi nimi objeví Čína a další země, které mají zájem o využití arktických zdrojů. Pro Rusko je Arktický region jednou z priorit.

V arktických prostorech se otevírají obrovské možnosti k rozšíření mezinárodní spolupráce.

Zdroj: ePortal.cz