Před několika dny, když jsme psali naše „vysvětlení“ o potřebě Ruska mít alternativní cestu pro svůj plyn, takovou, která obejde úplně Ukrajinu, a jaká je stanovená v současném rámci pro „Jižní proud“, co přechází přes Černé moře a vstupuje do Bulharska, než přejde Srbskem a Maďarskem na cestě ke středoevropskému energetickému uzlu umístěnému v Baumgartenu v Rakousku, tak jsme uvedli, že „jediný krátký měsíc poté, co se Putin dohodl na Svatém grálu dohod s Pekingem, tak nejenže se mu povedlo formalizovat své dobytí evropských energetických potřeb se zase dalším plynovodem, takovým, co úplně obchází Ukrajinu (a to z mnoha důvodů, ale převažuje mezi nimi jeden: což nazvěme Plánem B), ale zaznamenal také ohromné politické vítězství vytvořením trhliny v srdci Eurozóny poté, co Rakousko otevřeně vzdoruje svým evropským druhům a staví se na stranu Putina.“