Donald Trump před třemi dny navštívil MacDill Air Force Base na Floridě, kde je ústřední velení a řízení operací americké armády CENTCOM a vystoupil tam s krátkým projevem, kde se vyjádřil i ke spojenectví s NATO. Zopakoval z papíru napsanou řeč, že USA silně podporují NATO, ale potom už bez papíru znovu zdůraznil, že státy NATO musí začít férově přispívat na provoz NATO, což je závazek členských zemí vyplývající z Washingtonské smlouvy, že každá členská země bude vynakládat na obranu 2% svého HDP. V současné době ze 28 členských zemí NATO odvádí 2% HDP na svoji obranu jenom 5 zemí [1].
Zbývajících 23 členských zemí vynakládá na provoz obrany mnohém méně. Česká republika dlouhodobě platí jenom polovinu svého závazku, na obranu vynakládá 1.06% a v úhrnu v absolutních číslech jde o rovných 40 miliard korun ročně. Aby byla splněna hranice 2%, musela by armáda dostávat dvojnásobek, až 80 miliard korun ročně. Jenže státní rozpočet ČR pracuje každoročně se schodkem, tento rok to má být schodek ve výši 60 miliard korun a z této sumy jde 40 miliard na obranu. Pokud by vojáci měli splnit požadavek Donalda Trumpa, musel by být státní schodek na příští rok stanoven na rovných 100 miliard korun. Jenže celé to je komplikovanější. Donald Trump chce, aby členské země platily a hradily již běžící operace a již před mnoha lety schválené závazky, které nyní dotuje americká armáda. Jedná se o závazky v Evropě, mimochodem i o ty přejezdy Strykerů přes Českou republiku, provoz amerických základen v Evropě a především subvencování obranných a operačních kapacit jednotlivých členských zemí.
Jednotlivé státy NATO tak budou muset zpětně zaplatit to, co dlouhá léta neplatily, aby vyrovnaly své závazky k USA, které až do této chvíle platil Pentagon a potažmo americký daňový poplatník. Pokud totiž teď přestane Trumpova vláda ze své kapsy financovat ostatním zemí zahraniční mise, logistiku, materiál a poskytování svých vojsk pro obrany členských zemí, vyleze požadavek na zbrojení ze 2% rovnou na 4%, aby země NATO dorovnaly pouze to, co dluží a kdy se pouze vezly na účet USA. Armáda ČR si nechala nedávno zpracovat studii, která dopadla doslova hrozivě [2]. Z ní vyplynulo, že v případě jakéhokoliv konfliktu by české armádě došla munice již po 1 týdnu vojenských operací a soustředěnému útoku nepřítele (hypoteticky se prý studie stavěla na Rusko jako útočícího nepřítele) by Česká republika dokázala vzdorovat jen 30 dnů, přičemž toto je extrémně optimistická hodnota, protože ruská vojenská doktrína není koncipována na dny, jako používá NATO pro podobné studie, ale na padlé vojáky, což je přesnější a poctivější metrika války.
Kolik životů by stála obrana ČR po dobu 30 dnů? Rusové tedy počítají vojenskou obranu ze stránky lidských zdrojů, NATO ze stránky materiálních zdrojů. Rusové končí svojí obranu, když obránci zemřou. Vojáci zemí NATO končí válku, když dojde munice. Už z tohoto je vidět rozdílný ideologický přístup k obraně své vlasti a opět to jenom ukazuje na to, že NATO principiálně nikdy nepočítalo s obranou členských zemí, ale pouze s výdrží jejich palebné síly a munice. Aby měla česká armáda delší vydrž munice než 1 týden, musela by armáda dostávat každý rok až 160 miliard korun, což by odpovídalo právě 4% HDP, což je pro současnou Českou ekonomiku utopie [3]. I když určité řešení tu je, nicméně opravdu děsivé.
Česká republika by mohla 2% a případně i 4% splňovat ve třech případech. Podle prvního modelu by se toho dalo dosáhnout posílením příjmů do rozpočtu, zvýšením DPH, protože tomu se nedá vyhnout a lidé před DPH neutečou (pokud se neodstěhují z EU pryč). Teoreticky by mělo postačit zvednout DPH o 3 až 5%. To by přineslo do státního rozpočtu až 100 miliard za rok navíc, takže na obranu by prý bylo. Problém je v politické rovině. Nikdo z voličů dnes nebude volit stranu, která by propagovala růst DPH. To sice nevylučuje možnost zrady voliče, že vláda po svém zvolení zvedne DPH i navzdory předvolebním slibům, ale realita v ČR a výhled na podzim roku 2017, kdy velké šance na premiérování po volbách má Andrej Babiš, nedává dost reálnou představu toho, jak by on dobrovolně na svůj Agrofert uvalil takovou pohromu v podobě vysokého DPH. I když potraviny mají nízkou elasticitu na trhu a lidé musí Babišovy potraviny kupovat tak jako tak, zvýšení DPH by bylo politickou sebevraždou.
Takže reálnější je druhý model, osekání a restrukturalizace mandatorních výdajů státu. Nasype se méně peněz do školství, do zdravotnictví, do provozu státních úřadů, méně peněz do sociální oblasti a zřejmě i zmrazení valorizace důchodů. Tím by se ale dalo získat ne více než 30 miliard korun navíc, a to je málo, nehledě na výbuch lidového odporu ze všech stran proti ořezávání peněz třeba učitelům a přesouvání jejich peněz do nákupu munice, letadel, tanků, transportérů a další techniky. Je těžké si přestavit, že by hnutí ANO nebo ČSSD lidem vzali peníze a nasypali je do NATO. Takže v úvahu připadá vlastně jen třetí model, další zadlužení ČR na kapitálových trzích v Evropě, které kontrolují sionistické bankovní kruhy a prohloubení schodku státního rozpočtu. Jenže to je cesta do pekel. Každý rok si půjčovat další a další peníze, aby stát měl na 2 nebo dokonce 4% HDP pro obranu, to by bylo opravdu nepředstavitelné.
A to Česká republika je na tom rozpočtově docela dobře. Daleko ekonomicky slabší členové NATO nemají prostě na to, jak dosáhnout na 2% výdajů na zbrojení. Ovšem zajímavě je na tom i Německo, nejbohatší země v Evropě. To vynakládá na obranu jen 1.19% a se současnou migrační krizí jdou obrovské náklady úplně jinam než do výzbroje a techniky Bundeswehru. Je třeba si uvědomit, v jaké situaci NATO vzniklo, jako americký obranný štít v Evropě proti Sovětskému svazu. Američané financovali všechno, první poslední. Smluvně přislíbené 2% HDP jsou pouze takovou malou mašličkou na americkém balíku s penězi, který proudí každý rok do Evropy na provoz Severoatlantické aliance. Donald Trump hovořil o nutnosti platit USA za obranu ze strany různých zemí již velmi dlouho. Donald Trump tak sice ubezpečuje spojence o jednotě aliance, ale současně vnáší do hlav představitelů zemí velký otazník, kde na to vezmou peníze?
Je zjevné, že Donald Trump balancuje mezi neocony a jestřáby v USA a v Pentagonu opravdu způsobem, který mu nelze závidět. Projev na Floridě četl prkenně a kostrbatě z papíru, což není jeho zvykem a je na něm vidět, že to nejsou jeho myšlenky, které čte z papíru. Jeho myšlenky jsou ty, které říká z hlavy směrem k posluchačům. Trump sleduje snížení výdajů USA na provoz NATO. Jenže ten provoz stojí více, než jsou 2% HDP členských zemí. Ta dvě procenta nemají s ekonomickou realitou provozu NATO nic společného. To je politický symbol, závazek v podobě symbolických výdajů, ne skutečných potřeb. Kanada nevynakládá ani procento, a to je obrovská země jak blázen svojí rozlohou. Tu nelze ubránit ani za 5% HDP nebo i více. Island, kam létají české Gripeny hlídat nebe před „zlými Rusy“, dokonce ani vlastní armádu a obranu nemá, takže ani neuvádí oficiálně své náklady na obranu. Moc to asi nebude. Bohaté multikulti Norsko vynakládá jen 1.5% HDP. A přitom země je to také obrovská svojí rozlohou. Jak se budou tamní socialisté dívat na Trumpa, až jim řekne, že dávají málo peněz na zbrojení?
Z toho všeho jasně vyplývá, že NATO a jeho úloha jako úderné pěsti USA ve světě definitivně končí. Ve chvíli, kdy hlavní otázkou NATO přestala být ideologie a začala jí být ekonomika projektu, tak v takovém okamžiku je se Severoatlantickou aliancí prakticky konec. Jako organizace, která je reliktem dnešní doby a byla vystavěna v době studené války, je předurčena k postupnému rozkladu. Pokud nechtějí USA už NATO financovat jako svého otesánka, je to derniéra jeho existence. Generálům v Evropě už to musí docházet, politikům to dojde o něco později. Sypat do armád x-násobky současných rozpočtů je utopie.
Nejen o financování NATO a o konci dotování Severoatlantické aliance ze strany USA budeme hovořit dnes na Svobodném rádiu v pravidelném čase od 19:00 hodin. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.
*Titulky v úvodním videu s Trumpem nahoře zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.
-VK-
Šéfredaktor AE News