S některými americkými ekonomy mává pesimismus. Dokonce tvrdí, že se USA potácejí nad propastí, že se už brzy mohou stát druhým Řeckem. Také už přicházím o optimismus. Když před desítkami let komunisti věštili USA černou budoucnost, bral jsem to jako dobrý vtip, cosi, jako Přání otcem myšlenky! Ostatně, nakonec to byli komunisti, kteří totálně zkrachovali.


V těch letech jsem ty katastrofické prognózy USA nebral ani trochu vážně a to nejenom proto, že tehdejší americký kapitalismus mi přišel po všech stránkách racionálnější, perspektivnější, nežli to, co jsem pozoroval kolem sebe, v zemích socialistického tábora.

Dnes už mi tenhle optimismus chybí! Nejpodstatnější rozdíl mezi Řeckem a USA vidím v tom, že ostatní státy se jen obávají nechat USA padnout.

Ale co je ještě mnohem horší, nežli ten sporný stav americké ekonomiky, je fakt, že jsem už také úplně přestal rozumět těm stávajícím americkým principům.

Jistě, pořád ještě to tak nějak ze zvyku funguje, ale, ať dělám, co dělám, stále víc mi USA připomínají ten pověstný domeček z karet.

Zdroj: Blog autora