No a po půl století pomalé degenerace jsme, kde jsme. Vládu nad námi mezitím převzal big business a v superegu nechal vakuum. A protože příroda vakuum nesnáší, vloudila se tam nová ideologie pocitu viny a pseudohumanistické lásky-ach-přelásky k lidstvu („miluji lidstvo, ale lidi mě serou“). Ta samou sebenenávistí začala k sobě zvenčí přitahovat skutečnou nenávist, kterou se domnívá, že samotnou láskou-ach-přeláskou a něžným přivinutím k laskavé hrudi promění v lásku, zatímco nám ta vnější nenávist zaplavuje vakuum po superegu, za předstírání, že ta nová nenávistná náplň superega je logickým pokračováním toho starého laskavého superega.