Titulek: Izrael bombardoval Gazu; mezi mrtvými jsou i desítky dětí; nic ale o tom, že jde o živé štíty teroristů Hamásu… A nic o tom, že šlo o reakci na čtvrteční rakety z Pásma Gazy. Konflikt na Blízkém východě se vyhrocuje; palestinští radikálové už používají místo kassámů nové rakety syrské výroby M-302, které létají až na vzdálenost 160 kilometrů. Protiraketový systém včera zachytil pět palestinských raket nad Tel Avivem, další dopadly na Jeruzalém a Haifu; dvě i blízko atomového centra Dimona v Negevské poušti.
Kdo zabíjí děti? Izraelci? Cestou po nábřeží Tel Avivu jsem minul středisko vodních sportů, jehož součástí byla i diskotéka Rasija. Byla… Jednoho letního večera, kdy se u vchodu tísnily stovky mladých, tance a hudby dychtivých Izraelců, vešel do davu šílený palestinský sebevrah s dynamitem kolem pasu, který vzápětí odpálil. Nechal tak pro satanskou hudbu roztrhat sebe i jednadvacet bavících se chlapců a dívek, sto dalších výbuch těžce zranil. Dodnes se k nebi tyčí ohořelá budova jako memento největší zrůdnosti Palestinců…
Jak by asi reagoval Brusel, kdyby se tak někdo odpálil na jeho náměstí a zabil spoustu turistů? Kdyby na něho dopadla jen jedna jediná raketa, to nemluvím o několika tisícovkách? Je to jako kolovrátek; řeči o tom, že Izrael je okupant a Palestinci jsou naopak chudáci, zabíjeni zlými sionisty. Velmi zjednodušující hlavně pro ty, kteří neznají nebo nechtějí znát historická fakta; kdo, kdy a proč začal s vražděním? Židovský stát zaútočil většinou pouze v situaci, když byl vyprovokován nebo ohrožen. Statistika; jedno bombardování Pásma Gazy po pěti tisících raketách Hamásu na izraelská města… Rozloha Izraele jako bývalého Izraelského království a Judeje tvoří asi setinu území arabského světa. Přesto je zatím pořád branou, jež chrání Evropu před fanatickým islamismem. Ale na jak dlouho…?
Novodobá historie Izraele začala už 29. listopadu 1947, když OSN schválila rezoluci č. 181 o rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát. Že to bylo nespravedlivé; proč by měli mít Židé v Palestině svůj stát? Protože tam žijí už přes tři tisíce let, zatímco Palestina je jen Protektorát Böhmen und Mähren po arabsku. Vytvořil ho císař Hadrián, když se chtěl pomstít Židům a přejmenoval jejich izraelské království, resp. Judeu na Palaestinu, podle biblických nepřátel Židů Filištínských, a tři tisíce let staré židovské hlavní město Jeruzalém zničil a na jeho místě nechal postavit římské město Aella Capitolina, do kterého byl Židům vstup zakázán..
Takže tato “hrdinná Palestina” nikdy ve své tisícileté historii neměla svůj stát, svého vůdce, ani svůj jazyk palestinštinu, natož nějakou kulturu. Dnes se ale hrdě hlásí ke kultuře arabské a k islámu, když k oběma se dostali až v sedmém století. Židé, kteří podnes mluví hebrejštinou a měli spoustu králů a vůdců, ale prý vládli tomuto území “jen” 414 roků? Kolik roků na něm vládli lokální Arabové, co si říkají Palestinci? Umělý stát Palestina byl napřed vazalem Římanů, potom Byzantijců, vojsk chalífa Umara II, Osmanů, evropských křižáků a nakonec Britů. Umělý stát, umělá komunita, žijící vedle domácích Židů, poražených v čestném boji Římany. Izraelské království a Judea, co měli na sto panovníků a vládců, svůj jazyk hebrejštinu, jež objevili pro lidstvo Boha, jeho Desatero a vytvořili Starý zákon, bohatou kulturu i architekturu – dva Chrámy – a dali světu nejpopulárnějšího člověka – obřezaného Žida jménem Ježíš Kristus.
Potom koncem listopadu 1947 obklíčila Arabská legie Jeruzalém a izolovala jeho 100 tisíc židovských obyvatel od zbytku židovského osídlení. V březnu 1948 bylo město zcela odříznuto a v květnu Transjordánsko zaútočilo, aby okupovalo východní část Jeruzaléma. Poprvé v historii došlo k rozdělení města a tisíce Židů musely uprchnout ze svých domovů. Prozatímní rada Izraele čelila v květnu 1948 významné převaze sedmi arabských armád, což by mohlo znamenat zničení budoucího státu. Teprve poté bylo na 700 tisíc tzv. Palestinců přinuceno opustit Izrael, s jehož uznáním nesouhlasili.
Pokud ano, mohli zůstat, ale ti, jež odmítli uznat stát Izrael, jsou dodnes v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy, kde je jich z několika stovek tisíc již několik milionů. Byl jsem tam a vím, jak se předvádějí turistům; když přijedou, ihned se přestěhují ze svých domů a od satelitních televizí do „svých chatrčí“, aby deklarovali, jak je Izrael diskriminuje. Je to jen trumfové eso Hamásu; z více než čtyř desítek členů Ligy arabských zemí pouze Jordánsko a Egypt povolují těmto „uprchlíkům“ azyl, ostatní to nesmí, aby bylo čím Židy vydírat. A stačil by zisk OPEC z denní těžby ropy, aby měl každý z lokálních Arabů, co si říkají Palestinci, dům, auto i živobytí. Svět je však chrání jako české diskriminované Romy, mohou ostřelovat izraelská města, aniž by z toho byla jediná rezoluce RB OSN. Ovšem pokud Izrael zaútočí jako reakce na tyto útoky, je oheň na střeše…
Myslím si, že proti míře brutality „Palestinců“ jsou izraelské způsoby velmi sofistikované a trpělivé; říkají tomu “pinzetová metoda”, kdy odpálí pouze místo, kde je ukryt terorista tak, aby okolí bylo co nejméně poškozeno. Navíc užívají způsob ve válkách nevídaný; telefony či meganofy a letáky upozorní obyvatele, aby vyklidili onu část, která má být ostřelována. Faktem je, že ne vždy se tato snaha setká s úspěchem; teroristé si berou rukojmí tím způsobem, že si své střelecké hnízdo umístí ve škole, nemocnici nebo na balkoně obytného domu. Zásadní je však de facto mikroskopická rozloha státu Izrael a počet jeho obyvatel ve srovnání s muslimským světem resp. proti nečekaným sebevražedným atentátům se těžko brání. Viz. atentáty na USA z 11. září 2001. Než byla postavena bezpečností zeď, oddělující Izrael od Palestinské autonomie, byly desítky krvavých atentátů muslimských sebevrahů; po jejím postavení ani jeden…
Jak je to s palestinskými dětmi, co je sionisté vraždí? V Pásmu Gaza se měří úroveň školního zařízení ne podle toho, jak vzdělaní z ní odejdou její žáci, ale kolik portrétů “hrdinů” visí na chodbách těchto škol, kolik zdejších “házečů kamení” (intifáda – vzpoura kamení) se nechalo za svatou věc islámu při sebevražedné explozi zabít. A kdo z nich při atentátu zabije víc nenáviděných Izraelců, ten bude oslavovanější. Ve škole pak děti zpívají: “Slyšíte svist kamenů? Je to hlas hněvu. Drobné dlaně nesou kameny, dávající vyzvání útočníkům. Je tam i mučedník Muhammed, všichni ho vidí, otec ho chrání, matka vidí jeho smrt. Jeho krev vyzývá ke svaté válce. Dáme krev i život za Jeruzalém…” Měl jsem možnost vidět palestinské děti s replikami kalašnikovů či opásané naštěstí jen napodobeninami sebevražedných náloží.
Velmi vlastenecké způsoby. Palestinští školáci se totiž přímo učí, jak střílet se samopaly, házet granáty a odpalovat výbušná zařízení. Je to součást programu, jež ministerstvo školství Hamásu vložilo do učebních plánů. Proto úředníci Hamásu přidali lekce ”Futuwwa” do školních učebních plánů už loni v září. Pro 37 tisíc palestinských hochů mezi 15 a 17 lety to znamená, že se musí vyškolit v novou generaci mužů pro boj s Izraelem. Ministr školství Mohamed Syam uvedl, že by se program Futuwa mohl příští rok rozšířit i do dívčích škol. “Neprovádíme ve školách vojenský výcvik, jen šíříme informace,” tvrdí… Ismáíl Haníja, který je předsedou vlády Hamásu v Pásmu Gazy, řekl, že děti budou v této škole připravovány k “osvobození Palestiny”. Futuwa znamená Sufi, což je islámská ctnost, která má některé podobnosti s rytířskými činy. Je přirovnávána k Hitlerjugend…
Děti, které ještě žijí a čekají na svůj “šťastný los” při výběru mezi sebevrahy, ve svém věku dvanácti let tvrdí, že hlavní boj do poslední kapky krve s židovskými satany teprve nastane a neskončí dřív, dokud zcela Izrael nezničí. Jeruzalémský mufti má na dětské házeče jasný názor: “Je těžké to vyjádřit slovy. Není pochyb, že dítě-mučedník předpokládá, že nová generace a jeho nástupci budou v tomto poslání dál pokračovat. Čím je mladší mučedník, tím je větší a tím víc si ho vážím…” A dodává: “Jeden chlapec napsal na kousek papíru své jméno ještě těsně předtím než zemřel: Mučedník Muhammad. A takové lístky si dávají do svých kapes všichni, aby se vědělo, kdo že se to stal opěvovaným hrdinou, kterého čeká svatba v nebi,” rozplývá se muftí nadšením, z něhož naskakuje husí kůže…“Proto palestinské matky kvůli svobodě ochotně obětují své syny. Je to skvělá ukázka, jak velká je jejich víra. Mluvil jsem s jedním mladým mužem, který mi řekl: Chci se oženit s krásnými černookými nebeskými ženami. Téhož dne se stal mučedníkem. Jsem si jistý, že jeho matka byla naplněna radostí z jeho svatby v nebi. Takovému synu sluší taková matka…“
Žádná rezoluce Rady bezpečnosti proti dětským vojáků, resp. mučedníkům, žádná rezoluce proti Palestincům, i když na Izrael dopadlo posledních během tří let přes pět tisíc raket z Pásma Gazy. Marné bylo varování Židů. Pokud by dopadl jeden kassám na Brusel, byla by z toho mela. Ale židovský stát? Žádný problém. Dát mu pořádně do těla. Jo, když si naopak Židé dovolí zkrotit Palestince, co si nedají říct ani po tisícím napomenutí, je z toho v OSN poprask. Izrael je na čele zemí, proti nimž vydala Rada bezpečnosti OSN nejvíc rezolucí. Ze 175 těch, které byly přijaty před rokem 1990, jich bylo 97 zaměřeno proti židovskému státu, ani jedna vůči Palestincům. Vskutku objektivní řešení Spojených národů, jejichž hlavním sponzorem jsou USA. Proto velkou nevoli vyvolala bestiální vražda tří izraelských studentů zejména vůči americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, který v rámci neuskutečnitelnému míru s Palestinci přinutil Izrael propustit přes sto palestinských vrahů.
Donutil propustit teroristy, kteří mají opravdu krev na rukou; cena propuštění více než sta usvědčených vrahů padá na jeho bedra. Mělo se jednat o „gesto“ k podpoře obnovení „mírových jednání“ Izraele s Palestinskou správou. Má to nějaký smysl? Byli propuštěni vězni, kteří byli odsouzeni k dlouhým trestům za zločiny – zpravidla teroristické vraždy a pokusy o vraždy – které spáchali ještě před uzavřením Dohod z Osla mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny v roce 1993. Původně se uvažovalo o propuštění 82 osob, počet byl následně zvýšen na 104, aby bylo možné zahrnout i Araby, mající izraelské občanství.
Brutální rozhodnutí je v rozporu se spravedlností. Svého Big Brothera napodobil i jeho český protějšek Zaorálek, který odsoudil vraždu palestinského mladíka, jehož měli údajně zabít Izraelci. A prezident Peres řekl, že budou přísně potrestáni. Bylo by vkusné a politicky korektní, kdyby Zaorálek odsoudil i únos a zabití tří izraelských studentů. A nepodporoval otce zabitého Palestince, aby Izraelci rozbořili též domy těchto „vrahů“, stejně jako to udělali s domy vrahů tří studentů. Jen si neuvědomil ani jeden tento mudrlant, že zatímco izraelští násilníci byli zadrženi, vrazi studentů jsou pořád na svobodě…
Palestinci chtěli svůj stát, ale jak by měl vypadat, to nikdo neřekl. Na Západním břehu Jordánu vládne Abbás s Fatáhem, v Pásmu Gazy Hanejja s Hamásem. Jak má nový stát vypadat; Fatáhstan a Hamástan…? Není se tedy čemu divit, že zatímco se islámský Hamás tvrdohlavě brání uznání státu Izrael, přes milion a čtyři sta tisíc izraelských Arabů nechce ani slyšet, že by žili někde jinde, než v zemi s více než 35 tisíci dolary HDP na občana, což jím dává třikrát lepší živobytí, než v kterémkoli z okolních muslimských států… Ovšem britský premiér David Cameron označil Pásmo Gazu za “zajatecký tábor” (prison camp).
Všichni ti, co hájí arcivraha s Boží milosti nositele Nobelovy ceny za mír zásluhou Jicchaka Rabina, by si měli prostudovat skutečnou historii Židů na Blízkém východě. Časopis Forbes ve svém seznamu státnických miliardářů umístil Arafata na šestou pozici, dvě místa za britskou královnu; byl velkým akcionářem mj. firmy Coca Cola, tuniské firmy prodávající mobilní telefony a majitelem velkého množství účtů v daňových rájích… Jak ledasco v dějinách zjistí, možná pochopí, že osm milionů Izraelců, mezi nimiž je přes milion muslimů s izraelským občanstvím, je jen kapka v moři proti dvě miliardám vyznavačů Koránu, co při každém atentátu na západní satany rozdávají dětem, bonbony a oslavují své vítězství.
Inu, nepřál bych našim potomkům, aby se dožili dne, když islamisté chalifátu z Iráku použijí proti světu ne sebevražednou nálož z dynamitu, ale z jaderné bomby, kterou si vytvoří z právě ukradeného uranu….
Zdroj: Blog autora
Čerstvá zpráva přítele autora článku Fredyho Wurzela z kibucu Hachotrim u Haify:
Pred chvili hlasili,ze raketa,ktera letela nasim smerem byla sestrelena asi 8 km vzdusnou carou „Zeleznou kopuli“,ktera ma zatim presnost pres 90%.Nevim,jak by to v Isreali vypadalo,bez te protiraketove obrany,ponevaz Hamas vysila na Israel denne asi 300 raket ruznych dostrelu.Nevim,jak to vypada v Gaze,ponevadz israelske letectvo bombarduje cile Hamasu,skladiste zbrani,raketove odstrelova zarizeni a cilene likviduje bezpilotnimi letadly velitele a vedouci cinitele Hamasu v jejich autech.Myslim,ze nebude jina moznost,nez pozemni utok na Gazu,ponevadz po Gazou jsou tunely,ve kterych se velitele schovavaji a ve kterych jsou uskladnene zbrane a vybusniny.Tyto tunely se da objevit jen pozemnim utokem a hodne tunelu vede na israelske uzemi.Zatim to nevypada na to,ze by valka skoncila behem nekolika dnu. Tak jsme v 03.45 hod. meli prvni raketovy poplach v nasem kibucu.Znamena to,ze na kibuc byla vyslana raketa,ktera ale asi dopadla do more,ponevadz jsme neslyseli vybuch.Adi slavime dnes jeji osme narozeniny a ona z toho byla v soku.Proc prave na jeji narozeniny houkaji sireny.Rekli jsme je,ze to houka na pocest jejich narozenin,tomu ale neverila.Dovedu si predstavit,jak je detem v okoli Gazy,ktere maji poplachy a take dopady raket skoro kazdy den.Vcera deti delali maturity v matematice v krytech. Ja nemam zadny „bezpecny pokoj“.takze jsem sel do koupelny,ktera ma 4 steny a pak jsem sel zase spat.