Porošenko – Vrah odpovědný za genocidu a etnické čistky

Situace je děsivá; prezident Porošenko, co by měl do Haagu za zločiny proti lidskosti, vyhrožuje, že za jednoho mrtvého ukrajinského vojáka bude zabito sto separatistů Luhanska. Stalo se, je jich již pět stovek. Majdanští zločinci používají k bombardování zakázaných tříštivých a fosforových bomb, jež zasypaly obytné čtvrti ve Slavjansku, který tak proměnily v hořící peklo, v němž zahynulo i velké množství žen a dětí, jejichž životy bomby ukončily ve spánku. O čí nelegální munici se asi jedná, když ukrajinská armáda ji prokazatelně nevlastní…?

K tomu zabodovala ČT, která, dle mého důvěryhodného zdroje, uvedla z Doněcka sestříhané rozhovory se dvěma ženami, které zoufale čistou ruštinou volaly, ať ti fašisté táhnou pryč, že je tam nechtějí, všude samé mrtvoly a ony se bojí o své děti. Samozřejmě, že vše bylo zmanipulováno tak, aby to vypadalo, že ženy chtějí, aby odešli fašisté, co mohou být jen separatisté. Ovšem proč tedy říkaly, ať ti vojáci odejdou, když v Doněcku, Luhansku či Slavjansku žijí, starají se tam o svém domy a rodiny, které nyní se zbraní brání? A nové neonacistické vedení Ukrajiny se radilo, jak zabít s pomocí kočujících žoldáků, od Libye, Egypta, Sýrie až po Majdan, co nejvíc „teroristů“, jak vyvolat konflikt v Oděse, kde bylo umučeno více než čtyřicet lidí, vyslechnuto bylo přes 2400 očitých svědků, z nichž 1470 je pokládáno za zraněné. Bylo mezi nimi i 280 dětí…

Naštěstí pro spravedlnost byla Rusy zatčena Naděžda Savčenková, jinak členka posádky bitevního vrtulníku Mi-24 ukrajinské armády, jež během červnové dovolené vstoupila do dobrovolnické jednotky válčící u Luhansku. Tam také předala souřadnice skupiny ruských novinářů a civilistů, kterou vzápětí vládní síly ostřelovaly z minometů. V důsledku toho dva novináři zahynuli. Savčenková později přešla přes ruské hranice jako uprchlice, byla však rozpoznána a „zatčena v přísném souladu se zákonem“. Obvinění vyslechla v přítomnosti obhájce a tlumočníka, vyrozuměno bylo také ukrajinské velvyslanectví. Savčenková, absolventka výsadkářské školy, účastnice mise v Iráku a poté absolventka charkovské univerzity leteckých sil, kdy jako reprezentantka armády vystupovala v několika show a pořadech.

Ruskou prokuraturou jsou dál stíháni pro válečné zločiny ministr vnitra Ukrajiny Arsen Avakov a oligarcha Igor Kolomojskij, hlavní šéf ukrajinské mafie, co nabízí odměnu 10 000 dolarů za každého „Moskala“ chyceného v baště jeho moci v Dněpropetrovsku, a jenž vypsal „soutěž“ o sto milionů dolarů za odstranění Vladimíra Putina, který mu na východě Ukrajiny zkřížil plány na její úplné ovládnutí. Oba jsou podezřelí z trestných činů organizace vražd, používání zakázaných prostředků a způsobů vedení války a únosů, které na jejich příkaz prováděli rowdies Národní gardy a extrémisté Pravého sektoru, stejně jako bojovníci speciálních jednotek Dněpr. Devianti, co chtějí jen smrt za dolary…

Součástí obžaloby je i dělostřelecká palba na Slavjansk, Kramatorsk, Doněck, Mariupol a další zdecimovaná města, kde v rozporu s mezinárodním právem úmyslně nechali zabíjet neomezený počet civilistů pomocí raketometů „Grad“, leteckých raket a další munice. Rovněž je ruská prokuratura viní z toho, že zorganizovali únosy řady ruských novinářů. Jedno je ale prakticky dnes již jisté. Po zločinech, kterých se Kyjev na východě země dopustil, jednotná Ukrajina již není možná, ani sebekrvavější občanská válka to nedokáže.

Navíc hromadí Ukrajina svoji zdecimovanou armádu na hranicích s Republikou Krym a Federálním městem Sevastopol, které chce Porošenko zase zpátky. Na obětech mu nezáleží, chce jen vyprovokovat Putina k vojenskému střetu, aby mohl požádat NATO o vojenskou pomoc. Když na Krymu zvítězily více než dva miliony proruských voličů bez jediného výstřelu, bez násilí, naopak s jásotem a velkým nadšením, Porošenko, co poklonkoval jako ministr čehokoli několika ukrajinským vládám, Kučmou počínaje, přes Tymošenkovou, Juščenka a Janukovyčem konče, sliboval pomstu. Krvavé násilí bez příčiny je vize, hodná psychopata s vražednou patologií…

„Kdybych měl pravomoci, krizi na Ukrajině bych dokázal vyřešit,“ řekl Václav Klaus při diskuzi Ukrajina mezi Evropou a Ruskem, kterou v Praze pořádal American Institute in Ukraine (AIU) ve spolupráci s Institutem Václava Klause. Diskutující také poukázali na jednostrannou kritiku ruského prezidenta. Podle ředitele American Institute in Ukraine Anthony Salvia, neziskové organizace s úkolem pokládání a řešení otázek americké politiky vůči Ukrajině, je Putin „nejlepším ruským lídrem minimálně od roku 1911“.

„A ať už si myslíme o něm cokoliv, je to demokraticky zvolený prezident, což musíme respektovat,“ řekl. Ihned reagovala ukrajinská ambasáda v Praze. „V době, kdy celé mezinárodní společenství uznalo Majdan revolucí důstojnosti, symbolem boje Ukrajinců proti zločinnému režimu Janukovyče, někdejší hlava českého státu i nadále šíří ničím nepodloženou tezi, že Majdan byl naplánovanou akcí Západu, především USA,“ píše se v dopise. Jedna pozitivní zpráva však existuje; byl odvolán ministr zahraničí Andrij Deščycja, který v sobotu večer přišel s demonstranty před ruské velvyslanectví v Kyjevě, aby se populisticky dal do urážlivého popěvku vůči prezidentu Vladimiru Putinovi, a zalíbil se tak davu. „Říkám snad, že jsem proti protestům? Jsem naopak pro. Jsem tu s vámi a volám ‚Rusko pryč z Ukrajiny’! Ano, Putin je čurák, ano,“ prohlásil a poslední větu pak s demonstranty skandoval. Ruský prezident však na rozdál od tohoto hulváta myslí a chová se jako státník.

Proto včera zahájil šestidenní cestu po zemích Latinské Ameriky návštěvou Kuby, kde jednal s prezidentem Raúlem Castrem a setkal se i s bývalým kubánským vůdcem Fidelem Castrem. Putin vyjádřil naději, že ruská ropná společnost Rosněfť a kubánská společnost Cupet začnou „ve velmi blízké budoucnosti“ se společným průzkumem ropných ložisek u pobřeží Kuby. Kuba zatím produkuje asi 60 tisíc barelů denně a dalších 93 tisíc, které potřebuje k pokrytí svých potřeb, nakupuje za „redukované ceny“ z Venezuely. Na oplátku posílají nástupci zesnulého Cháveze proslulé světově špičkové dětské lékaře nebo třeba sportovní trenéry, nikl a citrusy. Kuba totiž zjistila v Karibiku značné ropné rezervy, které se nacházejí v Mexickém zálivu nedaleko Cienfuegos. Nyní je ve hře až 20 miliard barelů, což téměř odpovídá ropným zásobám Spojených států, které těží jen v Mexickém zálivu téměř pětinu své domácí produkce.

Dolní komora ruského parlamentu odepsala 90 procent z obřího dluhu, který má Kuba vůči bývalému Sovětskému svazu. Zbylá část má být podle informací médií investována do kubánské ekonomiky. Moskva a Havana podepsaly dohodu, která předpokládá vymazání dluhu v objemu 35,2 miliardy dolarů (zhruba 710 miliard Kč) a splacení zbylých 3,5 miliardy dolarů během příštích deseti let. Tyto prostředky však mají být uloženy na účtech a Rusko je pak všechny opět investuje do kubánské ekonomiky. Rusko-kubánská jednání se podle ruských zdrojů měla zaměřit na rozvoj obchodu, ekonomické a investiční spolupráce a na realizaci společných projektů v oblasti energetiky, dopravy, civilního letectví, mírového využívání kosmického prostoru a zdravotnictví. Putin rovněž řekl, že řada dalších ruských společností má zájem na podnikání v nové kubánské zvláštní hospodářské zóně kolem přístavu Mariel nedaleko Havany. Po zkušenostech s proradností Obamy si chtěl Putin pojistit přátelství s Kubou.

Již na pohřbu Nelsona Mandely 15. prosince 2013 totiž podal Barack Obama ruku na přivítanou kubánskému vůdci Raúlu Castrovi a jako důkaz o své snaze obnovit dialog přistálo po půl století embarga koncem dva dny před koncem roku 2013 komerční letadlo USA na Kubě. První komerční osobní letadlo vystartovalo na Silvestra 2013 po více než 50 letech z Floridy na Kubu. Devítimístný stroj vzlétl z letiště ve městě Key West a za 90 minut přistál v kubánské metropoli Havaně. Letecké spojení je dalším ze signálů mírného zlepšování napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Mezi oběma městy fungovala pravidelná letecká linka do roku 1959, kdy se na Kubě po komunistickém puči chopil moci Fidel Castro. Washington později uvalil na Kubu obchodní a hospodářské embargo a vztahy mezi oběma zeměmi se vyhrotily.

Obnovené letecké spojení je prvním testovacím letem a není jasné, zda americké úřady vydají aerolinkám povolení k obnovení pravidelné linky. Většina pasažérů byla účastníky zájezdu v rámci programu kulturní výměny, kterou americká vláda povolila v roce 2011. Prezident Barack Obama počátkem listopadu v Miami prohlásil, že je možná načase, aby Spojené státy přehodnotily svou politiku vůči Kubě. Washington prý začíná vidět změny, k nimž na ostrově po odstoupení Fidela Castra dochází. Potomci žoldáků ze Zátoky Sviní to však vidí neradi; dodnes je trestné, aby občan Spojených států byť jako turista zavítal na perlu Antil…

Inu, Ukrajina krvácí, cukrář Porošenko kolem sebe zoufale mlátí, jako každý topící se chytá kdejakého stébla, EU už vidí, že s někdejší obilnicí Evropy řádně šlápla vedle a už vyzývá Rusko, aby vzalo za Ukrajinu odpovědnost. Najednou jí nevadí, že Rusko má na svém území svoji armádu u ukrajinských hranic, když na dostřel Ruska má NATO přes třicet svých základen…

Zdroj: Blog autora