Sprostý lhář

Pravdoláskaři = skupina lidí, kteří milují Václava Havla, a jeho pojetí světa vyjádřené třemi poučkami George Orwella: Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla.  A k tomu dodávám Lež je Pravda a Bída je Hojnost. Pokud jste Orwella četla, víte, o čem mluvím. Tečka.Pravdoláskaři jsou zcela nepochybně odporná skupina establishmentu, většinou perfektně exponovaná už za doby vlády KSČ (agenti StB, KGB, členové KSČ či patolízalové bolševických papalášů) a schopná demonstrativně podporovat hlavní ideologický proud ať je jakýkoliv.

Je schopná předstoupit před národ a drze a neomaleně lhát v zájmu podpory této ideologie. Byli by schopní veřejně odsoudit jak popravu komunistky Brožové-Polednové, tak popravu Milady Horákové či Jiřího Paroubka.

Jsou schopni manifestačně podporovat americké radary a rakety, „pvapovy z hvězd a pvuhů“, stejně jako jejich otcové vítali Stalina a soudružskou pomoc SSSR a před tím jejich dědové Adolfa Hitlera. Jejich kolaborace s režimem záleží jen na době. 

Zaklínají se Velkými a Ušlechtilými slovy jako je Morálka, Mír, Humanismus, Lidská práva, Svoboda, Demokracie a podobně a přitom podporují totalitu, vymývání mozků, vraždění maminek a dětí v kolonizačních válkách USA (nazývaje to pokrytecky „humanitární bombardování“ a obhajoba lidských práv, míru, svobody a demokracie), rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost a intoleranci, generační nenávist a lhostejnost k lidskému utrpení obyčejných lidí. 

Svojí vlastní zrůdnost, sobectví a amorálnost v honu za mocí a penězi často kryjí hlasitou podporou ideologie či náboženství, které je zrovna „in“. Požívají nekritickou podporu médií  mainstreamu, který je oslavuje jako vzory morálky, slušné lidi, spasitele lidstva a polobohy. Je to politický směr, který je schopný jít s každým dostatečně amorálním a mocichtivým.

Václav Dvořák (režisér a dokumentarista) se dne 3. 10. 2011 vyjádřil podobně:

„Divíte se, proč obyčejní čeští lidé opovrhují „pravdoláskami“ jako licoměrnými, prolhanými, byť možná dobře placenými farizeji, kteří ignorují hrůzy a nespravedlnosti dnešního světa, z nichž mnohé sami spoluzavinili, raději se předvádějí jako krasoduchové různých Bilderbergů a Fór 2000? Mimochodem, jestli se nemýlím, štvaní do války tak, jak to činil Václav Havel v případu Jugoslávie, Iráku a Libye jsou stále podle našeho práva trestné a nepromlčitelné.“

Přestože oba zmiňované úryvky textů pochází z roku 2011, stále platí, a já s nimi naprosto souhlasím. Sám bych to nenapsal lépe. Zbývá ujasnit několik věcí. Ačkoliv si utahuji z pravdolásky, neznamená to, že obecně zesměšňuji pravdu a lásku. Jen jejich karikatury. A dál. Nejsem ani bývalý ani současný člen KSČ či KSČM. Ani jejich volič. Své postoje k této věci jsem vyjádřil např. ve starším blogu „Proč jsem se nestal komunistou“.

Za socialismu jsem za přidrzlé a kritické řeči na adresu fízlů musel „podávat vysvětlení“ policajtům – tehdy esenbákům. Hrozilo mi vyhození z gymnázia. Takže jsem asi režimu moc na ruku nešel… Ježíši Kriste! Nejsem snad disident? Nebo ještě hůř – kryptopravdoláskař? To by bylo holé neštěstí! Tu tíhu bych neunesl. I když, měl bych si promluvit s opravdovým pravdoláskařem. Třeba by mi poradil, jak z toho vytřískat velké peníze – za třetí odboj.

Pokud se týká zdrojů, ze kterých cituji, lze je najít na internetu. Pravdoláskaři si je jistě vyhledají sami, bude-li jim to stát za to. A ono bude. Takže je povzbuzuji hláškou z jedné komedie: „Hledej, šmudlo, hledej.“ Ovšem nejjednodušší bude vše prohlásit za zvrhlé dílo komunistů, agentů StB, KGB případně rovnou pohrobků Gestapa.

Nebudu zde uvádět seznamy pravdoláskařů. Každý ví, že mezi ty nejznámější patří Havel, Schwarzenberg, Pehe a Albrightová z „júesej“. Celkem se těším na reakci „najaté pravičácké novinářské lůzy“ a „pražské kavárny“. Ty legrační formulace byly zvoleny úmyslně, přímo v dobré víře. Ať mají i ti prostší dělníci pravdolásky dobrý terč pro humanitární verbální útoky. Já do nich kamenem, oni by měli do mě chlebem. Jsou to přece pravdoláskaři! Nebo néé?

Abych jen nerecykloval starší věci, pojďme do současnosti, která souvisí se zemí pravoláskařům zaslíbenou – USA.  V červnu 2014 došlo ke zveřejnění odposlechů polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Ten tvrdil, že Polsko je v pozici, kdy provádí orální sex Spojeným státům, aniž by za to dostalo jakoukoliv odměnu. Zde je jeho prohlášení:

„Polsko-americké spojenectví nemá žádnou cenu. Je naopak škodlivé, protože vytváří falešný pocit bezpečnosti v Polsku… Totální blbost. Dostaneme se do konfliktu s Rusy a Němci a budeme si myslet, že je vše v pořádku, protože ho prostě kouříme Američanům. (Jsme) ztroskotanci. Totální ztroskotanci.“

Toto upřímné prořeknutí okomentoval i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: „Podstata Sikorského výroků ukazuje jeho politický realismus.“ Lavrov má smysl pro humor.

Sikorskému lze věřit, protože to, co cituji, řekl neoficiálně, a proto mluvil pravdu. Bystří pravdoláskaři jistě ví, pokud ne, řídící pravdoláskař jim to zjeví, že Polsko má čtyřikrát více obyvatel než Česko a lze je počítat mezi středoevropské „velmoci“. Jak je ale vidět, ani kouření jim není nic platné.  Co by museli dělat čeští politici, aby dosáhli úrovně Polska, si raději ani nechci představit, i když jsou známy ještě horší sexuální praktiky. A teď babo raď, která orientace je ta správná…

Zdroj: Blog autora