Jako by se blížila další intifáda

Dnes o nesmyslnosti agrese proti Gaze a o doutnající vzpouře mladých Palestinců nejen proti izraelské okupaci, ale i proti „svému“ politickému vedení.

Bombardování pásma Gazy pokračuje devátým dnem a situace se na rozdíl od předchozích izraelských agresí začíná významně odlišovat. Komplikuje se.

Pozice lídra palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který dal na počátku zabíjení v Gaze před Palestinci přednost izraelské konferenci „o míru“ (byť pořádané deníkem Haarec), povážlivě oslabuje.

Izrael má vládu, která potřebuje na vnitropolitické scéně ultrafanatikům dokazovat svou sílu, a tak třeba krásná poslankyně za vládní stranu Jisrael Bejtanu Ayelet Šakedová volá po etnické čistce s tím, že „celý palestinský národ je nepřítelem“, a tak je třeba je totální destrukce „včetně jeho starců a žen“, protože bez zmasakrování budou rodit další „malé hady“. A náměstek ministra obrany Danny Danon přišel o funkci, když kritizoval premiéra Netanjahua, že nynější nálety na Gazu jsou mdlé a podle jeho gusta málo krvavé. Image „jediné demokracie na Blízkém východě“ tak západní politici a mainstreamová média udržují už jen tím, že vůči Izraeli ztrácejí sluch, zrak, hmat i apriorní soudnost a snaží se spolehnout na poučku, že když se o něčem nepíše, tak to neexistuje. Celý článek Terezy Spencerové zde