Na Ukrajině se stále intenzivně bojuje a ukrajinská armáda vyzbrojená těžkou moderní technikou zesiluje útoky proti rusky mluvícím občanům z východní Ukrajiny. Nikdo si ale kupodivu neklade otázku, kde se najednou ta ukrajinská armáda vzala a kdo v ní vlastně bojuje. Když nová kyjevská vládá po „majdanském“ převratu vyhlásila pro armádu vojenskou pohotovost, přihlásilo se podle oficiálních informacích západních médií pouze 6000 mužů. (slovy šest tisíc). Jednalo se převážně o nižší důstojníky a řadové vojáky. Zbytek bývalé ukrajinské armády buď dezertoval, nebo se přidal na stranu tzv „separatistů“.

Ukrajinský vrah

Nová vláda v Kyjevě sice okamžitě jmenovala několik nových generálů, ale nic to nezměnilo na tom, že se o žádné skutečné ukrajinské armádě ještě před pár měsíci nedalo mluvit. Kde kyjevská vláda najednou vzala tisíce vycvičených profesionálů? Jistě můžeme zde uvažovat „majdanské revolucionáře“ a jednotky vytvořené z propuštěných kriminálníků, ale to jsou jednotky vesměs bez výcviku a nebo s výcvikem, který se hodí spíš na sabotážní akce a revoluce na náměstí., či k teroru civilního obyvatelstva Náhle ale za Ukrajinu bojuje armáda, která dokáže ovládat moderní techniku a umění vedení války. Je na místě si položit otázku, kde se vzala a kdo to vlastně je?

Vycvičit moderní armádu není záležitost dnů, ale mnoha měsíců, nebo dokonce roků a ta ukrajinská se de facto zrodila skoro ze dne na den. Je až s podivem, že si mediální meanstream neklade otázku, kdo na straně ukrajinské nové vlády vlastně bojuje… na Ukrajince to totiž občas nevypadá…

Stejně tak si musíme klást otázku, komu nejvíce prospívá sestřelení malajského letadla. Nic se neděje náhodou a bude těžké obvinit z tohoto ohavného činu tzv. separatisty. Proč by to dělali. V jejich zájmu určitě není mezinárodní eskalace konfliktu a otevřené zapojení cizích jednotek na straně kyjevské vlády jako případná „odveta“. Naopak kyjevská vláda má na mezinárodní eskalaci války enormní zájem…Celé to začíná připomínat Irák a záminku ke svržení Sadáma Huseina kvůli přípravě údajných jaderných zbraní. Ty se ale nikdy v Iráku nenašly a později američtí a britští politici přiznali, že to byl (plánovaný) „omyl“… Soudného člověka tak může napadat opravdu ledacos….

Jedno je ale jisté. Jako odpovědní Češi bychom se neměli nechat zatáhnout do nějakého pochybného dobrodružství v podobě války skoro na našich hranicích. Stejně tak nám musí být líto těch nebohých Malajců. Někdo již podruhé v krátké době zneužil jejich leteckou společnost ke špinavé hře.

Zdroj: ePortal.cz