Jakoukoliv civilizaci konstituuje obecná kvalita mezilidských vztahů a vztah lidí ji tvořící k životnímu prostředí. To je vlastně modifikovaný vztah k té síle, která prostředí planety a její přírodu pro život lidí vytvořila. U duchovně disponovaných lidí je pojata jako vyšší transcendentní síla, Bůh, u ateistů jako neidentifikovaný „soudruh příroda“. Problémy s kvalitou a trvanlivostí civilizace jakékoliv civilizace pramení z toho, že pro její charakter nemá větší vliv ani tak chování hrstky vysoce eticky a inteligenčně rozvinutých lidí, ale zásadně a jen chování a myšlení rozhodující masy lidí. Neboli civilizace je tak vyspělá a stabilní, do jaké míry eticky a charakterově vyspěla masa ji tvořící.